Esham je pojemem v underground hip hopu už čtvrtou dekádu. Osobně ho řadím mezi dva nejlepší rappery / producenty všech dob, a to spolu s Kool Keithem. Než se vznese vlna protestů, nechte mě si můj kacířský výrok obhájit. Podobně jako MC Fronalot vypočítal, že je 579. nejlepší rapper na světě, tak i moje tvrzení vychází z různých poznatků.

Jako všichni teen rappeři, i on je naprosto srostlý s rapem, protože začal ve třinácti, kdy ihned vytvořil horrorcore žánr albem „Boomin’ Words From Hell“. Také jako první stanovil, co je acid rap, neboli fúze rocku a rapu (na rozdíl od Run DMC, Beastie Boys a Rick Rubina jí obdařil „tou správnou“ psychedelickou lyrikou) na prvním hip-hopovém dvoualbu „The Judgement Day“. Jeho životní zkušenosti věčně se promítající do rapu sahají od užívání a prodeje drog, přes psychonautiku, po mystiku, náboženství, okultismus, konspirační teorie, horrory až po erotickou a milostnou lyriku. Esham je nejen street smart, ale i sečtělý a nadprůměrně inteligentní. Jako producent ví přesně co dělá, a často experimentuje a inovuje rap jako takový. V jeho diskografii najdeme ty nejtvrdší, nejzvláštnější a nejlepší skladby, jaké v hip-hopu vůbec kdy vznikly. No doubt.

Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee

Problém je, že v posledních letech bylo cítit, že už není na své „A-Game“ jako např. v letech ’95 – ’11, kdy byl každý jeho projekt zlatem. Jeho poslední řádka alb byla sice vždy na úrovni a uspokojila fanoušky dostatečně, ale až teď s novým albem Purgatory je opět cítit, že je Esham inspirovaný a chce mluvit.

„Purgatory“ na první dojem působí jako koncepční horrorcore album, ale Esham už dávno nehraje jen na jednu kartu. To album je mu pohodlné a sedí jako luxusní sako. E nepředvádí produkčně, ani rapově zázraky, nesnaží se ze sebe vyflusnout duši, ale zato je cítit, jak si starý lišák jde pro to, co chce. „Purgatory“ nejde hluboko dotématu drog, jako na „DMT Sessions“, ani neřeší tak definitivně dealování jako na minulém „PSYOPS“ nebo jeho klasice „Dead Flowerz“, nicméně promlouvá k důležitým tématům současnosti tak, jak to umí jen on. Už jeho kapela NATAS vždy tvrdila, že říkají věci, které si všichni myslí, ale neříkají nahlas a zde to platí i nadále.

Esham mluví přímo k věci, každé slovo je pečlivě zvolené a přesto rapuje s lehkostí a zkušenostmi starého pardála. Esham roky popisoval prohnilost americké společnosti jako takové a problémech, které až nyní vybublávají na povrch a vychutnává si, že je dávno napřed. Máme zde drsné metalovější věci jako „Active Shooter“ nebo „Circle of Warth“. Je tu prostor i pro balady typu „St. Detroit“, „Wake Up Quick“ nebo „I Can’t Believe“. Máme tu současnější „Bro“ a „Watch Me Do My Dance“. Jsou tu i experimentálnější (samozřejmě jen pro ty, kdo se s Eshamem setkávají nově) věci typu „It’s a Vibe“ nebo „Circle of Proud“. Nechybí ani starý parťák Mastamind.

Zkrátka kdyby se tohle album mělo nějak shrnout, tak je rozhodně vyvážené a výživné. Vše je zde tak akorát a pečlivě postavené. Esham se pomalu dostal zpátky do formy a nic mu nebrání aby rozjel svojí další sérii kultovních projektů, protože „Purgatory“ je v roce 2023 skvělou sondou do současného dění a pro fanoušky je to takové pomrknutí ve stylu: „Však jsem Vám to říkal celou dobu.“

9/10