Sdílej
Jsem rád, že sis na mě našel chvíli svého času. Tvá deska už je taky nějaký měsíc venku, proto mě zajímá, jaký sklidila ohlas u posluchačů? Dokázal jsi prodat podle svého očekávání nebo už v roce 2016 nevěříš na prodeje?
Přesně tak, jak říkáš. Ty prodeje jsou úplně minimální. Ono to není ani o tom, že lidi nechtěj zaplatit, ale většinou už si to CD nemají ani kde pustit. To je ten zásadní problém. Takže si to koupili ti, kteří mají například auto nebo z principu, že jsou fakt ti reální fans. Mladej člověk si už ale CD nekoupí. Na rozdíl od jiných rapperů přiznávám, že ten prodej je u mě úplně minimální. Ale zase třeba na iTunes to bylo mnohem lepší, ale přesná čísla ještě nemám. Sellim to, jak říkáš ty, hlavně na koncertech a to album měl, bez urážky, lidem zalepit hubu, protože už po tom byla delší dobu sháňka.
Tys ho ale sliboval celkem dlouho zase. Pamatuju, že stejné průtahy byly i u tvého prvního sóla nebo i samotných Disgrafix. Je těžké skloubit rodinu a studio? Hádám, že o témata jsi nouze neměl.
U mě je zásadní problém, že zbytečně vyhazuju ven singly a neschovávám je na album. Ztrácím tím songy na desku a díky tomu se to oddaluje. Ve studiu trávím hodně času a polovina věcí z nové desky jsou staré věci. Myslím, že na novém, které momentálně točím, více experimentuju s flow a snažím se to zase více promakat. Ta deska měla zpoždění jen kvůli tomu, že jsem zbytečně ven vyhazoval singly hned po natočení. To byla asi ta osudová chyba. Po čase se mi některé věci přestaly líbit, a tím se to všechno posunulo. Jinak si myslím, že jsem stále aktivní…
Lze to tedy brát, že tahle placka byla jen shrnující a na další se nebude čekat dalších šest či sedm let?
(smích) Asi v patnácti rozhovorech jsem říkal, že ne, tak to raději teď říkat nebudu. Ale upřímně už točím nové album a mám několik nových věcí a tohle album, které vyšlo letos, byla taková uzávěrka za mou starou flákačskou technikou. Teď to beru prostě úplně jinak. To album jsem vydal jen tak, aby už bylo ticho. To nové by mělo být ale úplně někde jinde, teda doufám…
Spousta lidí na scéně pláče, že se rapem nedokáže uživit. Jak to máš ty? Jsou ti plnohodnotným chlebem alespoň ty koncerty?
Je to nesmysl, že se nedá uživit. Spousta lidí se ptá, kde beru na život, ale upřímně žádné drogy neprodávám nebo nekradu. Rapem se dá u nás určitě uživit. Těžce se u nás vydělává rapem, ale uživit se můžeš. V Československu jestli vydělává pět lidí rapem, tak je to hodně. Když nebude člověk debil, bude makat a dělat aktuální věci nebo to, co mají lidi rádi, tak to jde.
Kde kdo nad tebou v posledních letech zlomil hůl, přiznám se, že i já jsem s tebou už tak nějak nepočítal. Čím to, že i po letech jsi stále ve hře a máš publiku co nabídnout? Považuješ se i sám za nějakého veterána na scéně?
Já si myslím, že mí fanoušci stárnou se mnou. Z mladých lidí mě spíše poslouchají cigáni a lidi z ulice. Mám jim prostě co nabídnout, protože jsem si prošel podobným životem jako oni. V mé tvorbě se hodně z nich najde. Ti ze slušnějších rodin nebo ti, kteří chodí do klubů, se najdou ve věcech, co teďka hodně letí. Tohle já ale nedělám, já se zaměřuju více na sociální věci, kde se mohou lide i mladí kdykoliv najít, protože ten život se moc nemění a já nedělám stárnoucí témata. Sociální tématiku u nás téměř nikdo nedělá, proto se mě ti posluchači stále drží. Když na sobě ještě více zamakám a dám tomu více času, i když je to těžké se dvěma dětmi, tak ti fanoušci se mnou mohou klidně stárnout do padesáti či šedesáti stejně jako s Olympicem.
Potřebuješ mít ve svém rapu tedy pravdivé příběhy, které dokážou posluchače zasáhnout?
Pravdou je, že nejraději mám skutečně věci s reálným příběhem ze života. Ale někdy mám i chuť udělat nějakej ego trip.V Čechách to všeobecně lidi moc nemusí, když dáváš ven jen svoje ego, berou to moc vážně. Je to jenom hudba, ne reálný svět. V reálným světě vím, jak se mám chovat, když slezu z pódia a jak mám mluvit nebo se chovat k lidem, mam pokoru a úctu,nejsem arogantní. Nikdo nemůže říct, že bych se k někomu choval špatně nebo tak když jsi v pohodě. Reálné story jsou však to, co mě nejvíce baví. Takovej text dokážu napsat třeba během hodiny, když mám v hlavě danej příběh. Jde to prostě samo…
Na albu si nelze nevšimnout, že jsi dost kritický k haterům a nemáš rád to, když tě nazývají stínem Rytmuse. I tvé statusy na Twitteru mluví za vše. Jak to tedy máš s lidmi, kteří neocení tvou tvorbu, a nebo naopak s fanoušky? Umíš si je pustit k tělu nebo si držíš raději odstup?
S Rytmusem už není v módě mě srovnávat, protože doba nemodernosti atd už odešla, lidé vidí, že se tak obléká daleko víc lidí i v Evropě, už nejsou tak zaslepeni. Kdo neocení mou hudbu a řekne to slušně, jsem s ním úplně OK, mě taky neoslovuje mnoho stylů a neodsoudím toho umělce. Pro fanoušky jsem otevřenej oproti jiným rapperům až až, vážím si jich, chodím mezi ně po koncertě, fotím se s nimi vždy ochotně atd. Musíš si uvědomit, že jsi pro někoho dokonce i vzor, to prostě nemůžeš odmítnout a nebo dopustit abys zklamal, samozřejmě, pokud on také dojde s pokorou a úctou…nedržím odstup skoro vůbec.
Se scénou v dnešní době už moc ale nespolupracuješ jako dříve. Proč se třeba na desce neobjevil někdo z Brna? Lidi jako Tafrob, Opia, Morelo, Somar nebo Maniak tvůj kraj reprezentují obstojně…
Nechtěl jsem na CD moc hostů, ať to není jako kompilace. Stylově a tematicky ke mně lidi z ČR moc nesedí, i když je respektuji. Příklad jeden z hodně mála, koho bych chtěl, z Česka je Ektor. Co se týče lidí z Brna, já jsem z trošku jiné komunity než rapové jádro z Brna, a to mě od nich částečně odděluje. Něco jako káva vs. Pivo. (smích) To ale neznamená, že kluky nemám rád. Somár je určitě talent, ale je težký prorazit, Morelo je podle mě stále nedoceněnej rapper a o ostatních nemám moc informací, Tafrob někdy moc radí lidem kolem sebe, ale často spíš potřebuje poradit víc sám sobě. (smích) Je to složitá osoba, kterou beru takovou, jaká je, mám ho rád.
Stále máš ten dojem, že Eurodel rapuje jak Luděk Sobota? Sleduješ vůbec ještě zdejší releasy nebo už jsi tím byl překrmený?
Tahle věta je celá překroucena…to nebylo řečeno, že má techniku jako Sobota, ale barvu hlasu podobnou jemu. PIO mám rád jako lidi a ke všemu je tahle věta stará z dob, kdy Eurodel dal do textu „Disgrafix stanují Rytmusovi před domem“ Byla to jen reakce na jeho provokaci, nic víc. Co se tyče releasů, já bych je moc rád sledoval, ale nějak se to ke mně vůbec nedostává, Facebook vše omezuje atd.
Na sociálních sítích sis stěžoval, že v Čechách se na autotune pohlíží skrze prsty, ale například ve Francii se to prodává ve velkém. V čem je problém?
To nevím sám, jinej kraj, jinej mrav. U nás si hraji na underground neúspěšní rappeři, u nás nemůžeš rapovat o penězích nebo o egu, u nás je vlastně vše jinak, než všude jinde. Je to daný naší výchovou už od rodičů a komunismu. Vše nám připadne hned povrchní a arogantní, jsme zaslepení. Pokud to ale udělá někdo z USA a podobně, je to samozřejmě v pořádku. (smích)
Tvé nové album mi ale podáním více padne k německé scéně. Trefil jsem se? Jsi ovlivněn tamními hráči? Co například za novinky posloucháš v autě?
Já všeobecně neposlouchám téměř vůbec americkou hudbu v autě. Nejvíc si jedu Německo, ale jen přistěhovalce atd. s úplně jiným akcentem než klasickej Němec, protože paradoxně němčinu nesnáším. (smích) Pak hodně Francii a něco málo z Itálie. Já jsem tenhe styl dělal od začátku, už když například vyšlo „Numero uno“ kolem roku 2005, a to jsem tuším zrovna poslouchal jen Francii. Momentálně poslouchám SCH, Shindy, Dark Polo Gang, Kollegah a nebo poslední CD Flera je taky ok.
A co zahraniční hosté? Jsi s někým v kontaktu a plánuješ oslovit nějaké velké evropské jméno?
Je strašně těžký se k někomu dostat. Píšu si s Massivem a Seth Gueko, ale spíš mě připadá trapný, jak se v cizině řeší vše jen za peníze, i když můžeš být třeba sedlák, zaplatíš a máš například Azada, vše je jen o penězích. Mě navrhuje featuring mnoho kluků, ale vždy řeknu ne, pokud ho neznám nebo není frajer. Padla částka i 200 000 Kč za mou sloku od jednoho člověka kolem kolotočů. (smích) Odpověď zněla NE!
Rád se obklopuješ luxusem a dbáš na svůj zevnějšek. Jsi zastáncem tvrzení, že rapper předávající myšlenky publiku, by se měl umět i oblékat a být vzorem i po módní stránce?
Luxusem ani ne, na něj nejsou peníze, ale miluji módu a nakupovaní, stříhám se sám atd., normální věci podle mě. Rapper určitě nemusí byt vzorem v módě, ve sluchátkách nevidíš, jak je oblečenej, já tohle vše dělám pro sebe, protože mě to baví a naplňuje částečně. Rapper by měl určitě být komplexní balíček i vizuální. Většina nejúspěšnějších rapperu i dobře vypadá a dobře se obléká, móda k rapu prostě patří jak k technu drogy. (smích) Na prvním místě je pro mě v hudbě ale hlavně obsah textu, technika a charisma.
Stage pro tebe stále není cizím slovem, ale na hip-hopovém festivalu typu Hip-Hop Kemp nebo Hip-hop Žije bych tě v line upu posledních let hledal marně. Kdyby tě třeba Affro nebo jiní oslovili, našel bys ještě tu chuť?
Sám nevím, kde je problém, na Kempu jsem vystupoval dvakrát a vážil jsem si toho. Mladá léta byly plný rebelie, kterou kolem nás par lidi nepobralo, údajně i například Affro. Ale teď už je vše jinak a festival by se mi určitě hodil, i když mnohem víc pro mě znamená narvanej klub, kde se nedá dýchat a pod podiem je například 200 až 300 lidi, kteří dojdou jen na tebe…pro který jsi bůh. Nic se tomu nevyrovná, té atmosféře, ani 24 000 lidi (obrazně) pod podiem jako tenkrát na Kempu. Kemp je zaklad českých hip-hop akcí, určitě bych tam vystoupil…
Už jsi četl?
