Jsou tipy, které by hodil k vatry každý hned. Když pomineme manželský "Jižák", který si Praha v posledních letech propagovala coby nejstarší český rapový song, najdeme legendárních barů dost. Ať už jsou to devadesátkové klipy "Televize" nebo "Policie" od Chaozz nebo Oriho strofa v písni "Praha", ty všechny si zaslouží své místo v tuzemské rapového historii díky tomu, jak stihly v průběh let (byť jen na úrovni žánru) zlidovět.
Stejně tak se ale nebudeme zabývat jen provařenými rapovými nahrávkami minulosti. Zaměříme se i na kousky, které získaly legendární status mimo mainstreamový proud a v minulosti vítězily hlavně mezi těmi, kteří ve stále viditelnějším žánru být vidět nechtěli. Podíváme i na skladby, jejichž náplň kvalitativně neaspiruje na označení "kult", ale bodovaly právě v rámci mainstreamu.
V dnešní době, kdy se interpreti kvůli neustálému boji o pozornost publika snížili k tvorbě hudby coby spotřebního zboží, by dávalo spíš smysl věnovat se fresh tvorbě, když je materiálu přebytek. Množství rapových singlů, desek a dalších nosičů, které za rok vyjdou, je oproti dřívějším létům mnohonásobně vyšší.
A právě v těch letech, kdy zde bylo málo hudby pro hodně uší, hledáme kult. V dobách, kdy měly rapové skladby šanci oslovovat celé generace namísto malých skupinek. A kdo ví, třeba se jednou budeme v této rubrice zabývat i tím, co vychází dnes, protože dnes tu máme lepší hnací motor v podobě konkurence…
