Sodoma Gomora je dlouhé roky zárukou kvality na tuzemském horrorcorovém trhu. Ne každý ji dokázal přijít na chuť, ale právě ta jedinečnost vzbuzuje v dalších sympatie, které se mnohdy mění až v závislost. Jejich publikum je věrné a umí se urvat ze řetězu, jak samotní interpreti na stagi. O to větší byla rána, když Řezník s DeSadem oznámili, že rok 2026 spolu na koncerty jezdit nebudou a dají si přestávku. Stalo se tak poprvé v jejich dlouhé kariéře, ale neznamená to, že by nasadili papuče a rok seděli v obýváku u televize. Nejen o tom jsme se rozpovídali během mejdanu „Zasraný Vánoce“ v pražském klubu OX.
Sodoma Gomora avizuje roční pauzu, což je něco, co tu doposud v rámci její existence nebylo. Co za tím stojí?
Řezník: Máš pravdu, nebyla. Není to tvůrčí pauza. Je to pauza od těch koncertů, které prostě jedeme už patnáct let. Každý týden, každý víkend…člověk přijíždí ve 4 v 5 pět ráno domů a nějak se to snaží zkombinovat s běžným rodinným životem. Je to náročné, jsem z toho unavenej a byl to můj impulz. Zbývalo mi pak málo energie přes týden na nějakou tu novou tvorbu, což mě baví vlastně nejvíc na tom, co dělám. I proto jsem se takhle rozhodl.
DeSade: Už si to jeho tělo o to řeklo. Hrozně chlastá, fetuje. (smích)
Ty vole kluci, doufám, že z toho záznamu nebudeme zase hodinu mazat nepublikovatelné… (smích)
Řezník: Ne, vždyť je to pravda. (smích) Odpočinout si od těch mejdanů. Ty rapový koncerty jsou tak debilní, že člověk vystupuje až o půl dvanáctý večer, a to jako nevydržíš tam bejt prostě jen o čaji.
DeSade: Kde jsou ty časy, kdy jsme byli předskokani. Pěkně v devět show a v 10 doma, vole. (smích)
A není ve hře třeba v rámci těch ZNK mejdanů, že byste to odehráli jako první, a pak se prostě zmastili?
Desade: (smích)
Řezník: No asi budeme muset přijít s nějakou tou novou variantou toho koncertního plánu. To je jasný. Takhle to prostě dál nepůjde každej měsíc jezdit…
Desade: Proč je to tak, že třeba metalový kapely hrajou od 10 a v 11 to končí?
Řezník: To je prostě o tom, že ty rapový mejdany jsou tak debilně nastavený, že lidi musej v těch barech chlastat, než se začne hrát. Teď je to ale tak, že chlastaj doma nebo stejně dorazí až těsně před tím koncertem.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Nečekáte tedy většinou na chvíli, než se DJ Flux dostane do nálady, aby to všechno šlapalo?
DJ Flux: Hele, mě tam radši moc nezmiňuj. (smích)
DeSade: Jemu stačí šest polívek a pět rohlíků. (smích)
DJ Flux: Přesně, se radši nažeru, než vožeru. (smích)
Co mají fanoušci během té roční koncertní pauzy čekat? Na povrch se už derou nějaké informace o nových projektech, můžete je potvrdit?
DeSade: My jsme neřekli, že končíme, pokud to správně chápu tedy. (smích) Časem zase začneme dělat na nějaké společné desce. Ale třeba já jsem v rámci nekoncertování založil nový projekt s kapelou Denoi.
Ty jsi už mnohem dříve při posledním sólu zmiňoval i pornoalbum, ale nějak to asi vyšumělo. Je to stále ve hře, můžeš mi to více přiblížit?
DeSade: Pornoalbum je napsaný kompletně. Vyšel singl, kde byl na beatu Schyzo, což bylo takové avizování té desky. Je už celá napsaná, čeká na recording, což se stane v prvních momentech roku 2026. Musel jsem to ale přesunout na vedlejší kolej, protože jsem mezitím založil projekt s kapelou Denoi, což je brněnská dance-metal kapela.
Foto: Sabina Šmídová
To je vlastně banda, která se poprvé objevila na tvém posledním sólu…
DeSade: Právě, na songu Asylum, po kterém se jmenovalo celé album. Točili jsme k tomu i klip, kde jsme měli liliputy. Jde o to, že jsme se delší dobu bavili o společném projektu, a jelikož teď Řezník chtěl koncertní pauzu, není lepší čas než teď. Nahráváme spolu EP a první song půjde brzy ven i s klipem. Celé to půjde ven v únoru, maximálně na začátku března. Bude tam 4 až 5 nových. Máme ohlášenou i tour k tomu albu, nabookovaných asi tak 9 koncertů po velkých městech v Čechách plus na Slovensku v Bratislavě.
Máme tedy od tebe čekat něco více experimentálního než doposud nebo vsadíš na vyzkoušené postupy a metody, které u fanoušků zafungovaly?
DeSade: Myslím, že budou hrozně rádi ti, co mě chtěli vždycky slyšet do kytar a roky si o to psali. Tak to tady tedy maj. (smích) Bude to takový zajímavý, každej ten track bude jinej. Jestli můžu trochu víc nastínit, tak jeden bude třeba trochu více do elektra, druhej bude metal, takovej čirej pure, další je takovej jump song anebo Word rock. Nevím, jak přesně to kategorizovat, prostě to bude taková směska.
Zaznělo tu, že jedna ze zastávek bude slovenská metropole Bratislava. Jak je tamní publikum už aklimatizováno na horror core? Dlouhé roky mi přišlo, že na Slovensku nebyla ze strany kapel nabídka, ale i z publika poptávka…
DeSade: Naposledy jsme tam byli s Redzedem a bylo to super. Plnej sál Slováků, kteří řvou ty český Sodoma Gomora texty. Bylo to super. Předtím jsme hráli x krát v kulturáku v Bratislavě a tam to bylo stejný.
Řezník: Já jsem za to rád, že máme fanoušky i na Slovensku, ale oni tam mají trošku jiný vkus než Češi. Přijde mi, že ty věci berou trochu víc vážně. Oni i v tom rapu si neumí tolik dělat legraci, vlastně i skrz filmy. Vidím to i na filmech, co dělám. Na Slovensku jsou hůř přijímaný, že nechápou tolik ten humor. Ten vkus tam je malinko jinde a ten horror core tam rozhodně není tak rozjetej jako u nás. Ale jsou tam i takoví ti fanatici, co nás mají rádi, ale je to tam víc spíš takovej underground než u nás.
A ty plánuješ využít jak tu roční pauzu, když jsi zmiňoval, že má jít především o koncerty, aby sis více našel čas na tvorbu nových věcí? Dočkáme se i nějakého nového filmu či videohry?
Řezník: Určitě to chci využít na to, abych mohl stvořit nový věci. To je vlastně už teďka to, co dělám. Nejdřív půjde ven ta hra, kterou už dokončuju. Mám na to novej tým programátorů a denně na tom pracujeme. Taky dělám desku s Haadesem, kterou máme skoro hotovou, což vlastně pak vymýšlím, jak to nějak zužitkovat, když vlastně nebudu koncertovat. Haades by chtěl, tak s tím musíme nějak naložit. Dělám i nějaký sólový tracky, takže nápadů je dost a chci pak začít psát novej film.
Když si zmiňoval tu hru, máš třeba i ambice vymanit se z područí počítačových hráčů a zkusit štěstí i na konzolích?
Řezník: No…to jsi mě teď zaskočil. Asi jenom na PC, protože je taková klasická PC adventura. Ovládáš to myší a na telefony by to bylo moc titěrný a na konzole si to nedovedu představit. Je to hodně specifický, bude to na steamu.
Sedíme spolu v backstagi mejdanu „Zasraný vánoce“ v Praze a vy jste na letišti vyzvedávali speciálního hosta ze zahraničí, Cumblooda. Mě by celkově teď zajímal ten pohled na navazování spoluprací v horrorcoru a zda už jste se dostali do fáze, kdy jsou ty spolupráce přirozené bez cinkání bankovek. Jak velký kredit má český horror core ve světě?
Řezník: Samozřejmě na začátku to byl internet, kde fungoval tehdy MySpace. Přes něj jsem tenkrát nahnal MC Bushpiga z Butchers harem, když oznámil, že pojede evropskou tour. Já jsem byl tedy vlastně hrozně mladej, mně bylo nějakých dvaadvacet, dvacet zpátky a viděl jsem tam člověka politýho krví. Jeho kámoš tam byl s postaveným č*rákem a ty rapy byly skvělý, byl to kult. Pozval jsem takovýho člověka, aniž bych úplně věděl, bylo to naivní. Vyzvedával jsem na Florenci týpka, kterej pak spal u nás v Rumburku u mý mámy a vlastně jsme jako kamarádi doteď. Je to takový přátelství na celej život. (smích) A dřív to tak prostě bylo, řešilo se to přes MySpace. Když jsme řešili feat na desku Sodomy „Na konci tunelu je tma“, tak jsme řešili King Gordyho nebo Bizarra z D12, kterýmu jsem volal do Detroitu, abych to nějak domluvil.
Foto: Sabina Šmídová
Jasně, na začátku jsou právě ty věci, co se rodí s finančním přispěním, ale v některých případech se rodí přátelské vazby, které v podstatě přetrvávají…
Řezník: V podstatě, jakmile se s těma lidma potkáš naživo, tak se to vždycky rychle změnilo v přátelství. Třeba s Dope D.O.D. to takhle máme nebo s Ill Billem, když jsme byli spolu ve studiu, tak jsme si skvěle pokecali. A když tu pak hrál v Čechách koncert, tak se ptal, jestli se za ním zastavím. Byl to tedy pak takový nenucený pokec v backstagi o normálním životě. Já nejsem takovej, že bych se ho vyptával na detaily z hudby, ale spíš kecám o běžným životě. Asi jsem mu byl sympatickej.
Souhlasím, ony se tím pak prolamují ledy a vznikají zahraniční spolupráce. Třeba tebou zmiňovaní Dope D.O.D. před pár lety nahráli společné EP se Słońem z Polska. Měl jsi i ty takové ambice, aby ta spolupráce nebyly třeba jen jednorázová, naopak třeba i četná?
Řezník: On to u nás vlastně asi nikdo ani moc neocení.
A děláš tvorbu, kterou mají ocenit i fanoušci nebo si plníš své hudební sny? Na svých sólovkách sis zval hosty, kteří podle mě byli tím plněním snů…
Řezník: Já si plním sny, mám to hrozně rád. Ty hosti jsou pro mě, ale udělat celou desku, to už je takový jako hodně zájmový pro nás, ale málo pro ty fans, takže společnou desku asi ani ne.
A jak na to nahlíží DeSade? Ty si to umíš představit nebo sdílíš názor s Martym?
DeSade: Mě třeba hrozně mrzelo, když jsem byl na posledním koncertu La Coca Nostra, protože to je kult pro nás starý a my jsme už prostě starý. A byla tam poloprázdná Lucerna, bolelo to i za ně. My víme, že my staří víme, co je to La Coca Nostra. To samý také v Lucerně Tech N9ne, taky tam na něj nebylo moc lidí. Je vidět, že lidi to úplně nedocení, hlavně ti mladí. Proč tedy dělat takový projekt, já ti nevím. Ale jak říkal Marty, bylo dobrý, když jsme dělali úplně první feat s Dope D.O.D., byl placenej, ale pak je dostal ten beat, během dne to poslali přes manažera, jestli se nepletu, a byli z toho hrozně nadšený. Udělali jsme pak další pecku, a tam už se o nějakých penězích vůbec nemluvilo. Zjistíš, že s takovou kapelou pak osobně kecáš úplně o normálním životě hodiny, pak jsme asi už i kamarádi. Už to pak celé bylo někde jinde, ten přístup k věci.
Řezník: Musel jsi ale udělat ten první krok a otevřít si tím ty dveře. Když si pak sednete, tak už to jde tak nějak samo.
DeSade: Si pamatuju scénu z backstage ze Stormu, kdy Jay Reaper z Dope D.O.D. v nadšení řekl: „Pojďme spolu udělat EP. Bude to skvělý.“ A on mu Řezník na to debil odpověděl. „Nevtírej se.“ (smích) Všichni jsme se tomu tenkrát zasmáli a bylo vidět, jak je to celé jinde. I proto je to pro mě cennější.
Řezník: Spolupráce s těma zahraničníma interpretama dává i smysl, když vystupuješ v zahraničí, aby to byznysově nějak fungovalo a udělalo to i to, co od toho chceš. V Čechách musíš holt spolupracovat s českými interprety.
To české publikum není moc zvyklé na ty zahraniční spolupráce, ale třeba ani na to, že by tuzemský interpret rapoval anglicky. Když se na to podíváme hlouběji, tak to tu vlastně dělá ve velkém jen Redzed. Neměli jste třeba i vy ambice ty hranice překročit a získat i nějaké nové fanoušky?
Řezník: My jsme ze začátku rapovali anglicky. Hele, k tomu ale patří i to, že kdybychom se k tomu teď rozhodli, tak k tomu musíš přistoupit zase jako na začátku. Objíždět Evropu a celé to budovat znovu. Asi už na to nemám sílu. Asi mi stačí to, co mám tady. Pro mě je to hodně o tý češtině, o tom, jak píšu. Asi bych nebyl takhle schopnej psát anglicky.
DeSade: Přemýšlel jsem nad tím, ale rodilej mluvčí stále nejsem a asi ani nikdy nebudu. V tý češtině to má prostě svoje kouzlo. Na druhou stranu je třeba fajn, když jsme tenkrát hráli dva koncerty v Paříži, tak ti lidi to prostě cejtili, byli tam s náma, dělali bordel. I když tam jazyková bariéra byla, tak se jim to líbilo a po show nám kupovali panáky. Mně se taky líbí francouzskej rap, i když mu nerozumím. Oni nám tenkrát říkali, že vědí úplný hovno, co jsme říkali, ale mělo to koule, bylo to boží. Ale že bych začal dělat věci teď v angličtině, tak to asi ne.
Řezník: Máme vlastně i docela dobrý jméno na tý americký horror core scéně, zvou nás tam na featy. Vědí o nás. Teďka jsem nahrával track pro King Gordyho. Už se tam o nás ví a byly už i nějaký nabídky, kde bychom mohli hrát. Bavili jsme se o tom. Stejně je to ale takový, že bychom si tím plnili naše sny, když bychom tam jeli zahrát. V kariéře by nás to asi neposunulo.
Foto: Sabina Šmídová
Zmiňovali jsme tu dnes během rozhovoru roční koncertní pauzu Sodomy Gomory, také tu padla slova, že už jsme docela starý. Často slýchávám v českém rapu dotaz, do kdy se dá rapovat, aby to nebylo pro publikum trapný. Platí to v horror coru dvojnásob? Do kdy si to umíte představit vy s vašimi texty a cílením na publikum?
Řezník: Dokud bude žít Orion, tak já budu rapovat. (smích)
DeSade: (smích) Tak dva roky dobrý. (smích)
Řezník: To je takovej můj limit. (smích)
DeSade: Nevím, to ukáže čas. Každopádně, tak abych to dokončil, mám toho teď hrozně moc napsanýho. Měl jsem takovou nemilou životní etapu, kdy vzniklo fakt mnoho textů.
Řezník: Jak ses ptal na to publikum, tak na nás chodí naštěstí furt mladý lidi. Nezestárlo to s náma, ale furt to oslovuje tu mladší generaci, což mě těší. Mám z toho radost. Chodí i starší, ale oni už mají taky svůj život a nemohou s námi jezdit každej víkend.
DeSade: Já jsem třeba obdivoval vždycky Záviše, který na koncertech baví třeba už čtvrtou generaci. A nám se to už stává pomalu taky. Já třeba přišel jednou na benzínku, tam byla padesátiletá ženská a mžourá tam na mě a říká: „Neděláte něco“? Brzdila tam celou nervózní frontu a vyprávěla mi, že jsme se spolu fotily ještě za komárů na koncertě v Jihlavě. (smích) Nakonec to skončilo tak, že si se mnou chtěla udělat selfie pro dceru. (smích) Bavíme druhou generaci, baví je to, jedou to, kupujou merch. Nechodí tisíce, ale těch pár stovek, co chodí, tak si to jedou.
Marty, a jak vnímáš fakt, že se otázka s tvým uměleckým jménem objevuje už i v soutěžních pořadech typu AZ Kvíz nebo Na lovu?
Řezník: No, už jsem se asi etabloval v tý popkultuře. Už se o mně ví….
DeSade: Víš vůbec o tom, že na škole, kde studoval, je zmíněn mezi významnými absolventy?
Řezník: Vedle Ivana Mládka.
DeSade: To je jako čest. Velké uznání.
Řezník: Člověk už to dělá dlouho a samozřejmě to člověka potěší.
DeSade: To, že to děláš dlouho, ještě neznamená, že seš dobrej…
Podívej se na Olympic.
DeSade: (smích) Ještě žijou?
Řezník: Seš přísnej. (smích)
