DJ Wich: Dřív jsem měl monopol, ale nebojím se přiznat, že už nejsem žádanej jako dřív

Svým setem letos zavíráš šestý ročník festivalu Hip Hop Žije. Jaké z toho máš pocity? Nebylo by pro tebe lepší ji zavírat s rappery v rámci normálního koncertu?

Už jsem ji zavíral předminulej rok tady a minulej rok v Domaši. Ono je někdy paradoxní hrát v menším stanu, protože tam někdy bývá lepší atmosféra a víc lidí. Ona to zase taková výhra není uzavírat hlavní stage. Zase je to pocta, že jako jedinej DJ hraju sám na hlavní stagi. Je to půl na půl. S těmi rappery je to jak kdy. Hodně záleží na tom, s kým hraju. Asi bych tady dnes hrál raději s někým…

Nedávno jsem se bavil s Indym o budoucnosti vaší kapely, která před časem opět vykoukla na pódium, ale tak nějak je zase ticho. André hovořil o tom, že by tě nechtěli s LA4 nějak brzdit, proto zatím Indy & Wich spí. Jaký na to máš názor ty?

Já už na to ne moc rád odpovídám, ale asi na tom něco bude. Indy vydal poslední desku před osmi lety, Láva před čtyřmi se mnou a já mezitím stihnu vždy vydat ještě další dvě tři alba a x desítek singlů. Asi jsem oproti nim rychlejší. To byl taky asi důvod, proč jsem mezi „My 3“ a „Hádej Kdo“ vydal ještě dvě desky, protože jsem produktivnější a potřebuju makat.

Pojďme ale k současnosti. Je avizována deska s Lvcasem Dopem, což mnohé asi překvapilo. Jak se toto spojení zrodilo?

No mě by to samotnýho ani nenapadlo, on s tím za mnou přišel. Nahrávali jsme u mě ve studiu skladbu „Výborný člověk“ a on mi o několik dní později napsal na instagram, že by ho zajímal můj názor, jestli bychom spolu neudělali desku. Ze začátku to pro mě byl šok, protože jsem to nechápal, protože každý děláme úplně jinou muziku a máme jinou posluchačskou základnu. Pak jsem si ale řekl, proč ne. Baví mě dělat s někým novým a mám strašně rád zpěv, což se o mně ví. Aktuálně nebyl v okolí nikdo, s kým bych dělal nějaký projekt…

Hovoříš o rozdílných základnách fanoušků, ale já bych ti tak trochu odporoval. Přeci jen svým posledním producentským albem jsi zacílil více na mladší posluchače a více se otevřel novým interpretům a postupům…

Jsme trochu jinde věkem. On má takovou tu mladší základnu, já mám stále spoustu ortodoxních fanoušků v mým věku. Bude to výhodné pro obě strany. Já oslovím jeho fanoušky, on zase ty moje.

Nebojíš se, že je to pro tebe krok do neznáma? Na refrény je využíván často, sloky jsou jednou dobré, jindy poněkud nejisté. Když jsi dělal s Indym, Ektorem, LA4 či dalšíma, tak jsi tak nějak věděl, co od toho čekat…

Určitě to je experiment…risk je ale zisk. (smích)

Některé fanoušky jsi možná překvapil věcmi na nové desce Ektora. Přeci jen se v kuloárech špitalo o vašich rozbrojích. Vyšumělo to časem nebo jste se sešli a zakopali tu válečnou sekeru?

Bylo to asi časem, nějak to vyplynulo samovolně. Asi jak jsme jezdili ty dva roky koncerty, tak už nás pohltila taková ta malinká ponorka a osobní věci kolem. Pak jsme se asi rok neviděli, a když jsme se pak znova potkali, tak jsme si normálně podali ruce a jsme zase kámoši.

Deset let zpátky se na scéně kvalita měřila podle toho, jestli máš beat s Wichem. Dnes už je to poměrně častým jevem. Otevřel ses více spolupracím nebo to bereš svým způsobem jako biz?

Tak biz to není, ale nebojím se přiznat, že už stárnu a nejsem žádanej jako dřív. Je tu spousta mladých šikovných producentů. Dřív jsem tu měl fakt jako monopol. Je nová generace, nová muzika, nový rappeři a je to dobře. Je to přirozenej vývoj a já se tomu vůbec nebráním. Nejsem vůbec nas****j nebo že by mě to nějak bolelo. Stále si dělám to svoje a otevírám dveře mladším. Podporuju to.

DJ Fatte před několika měsíci vydal producentské album a přiznal, že nechal pozvaným MC´s volnou ruku. Jak to máš ty? Sleduješ, co lidi do tvých beatů dělají a nějak to s nimi konzultuješ?

Zajímá mě to, ale taky jsem jim nechal převážně volnou ruku, když jsem dělal producentský desky o dvaceti a více věcech. Ono to dá spoustu práce, času a energie, když dáváš do kupy kompilaci, a někdy je fakt musíš nahánět půl roku a ve finále seš rád, že pošlou aspoň sloku. Někdy máš nějakou vizi a můžeš je nasměrovat, ale někdy jsem ani já nevěděl, o čem by to mělo bejt.

A co tvá motivace? Máš za sebou celou řadu tuzemských desek, jednu s americkými legendami, nespočet hostovaček. Každý chce posouvat laťku výš, ale kam bys to ještě posouval ty? Nemáš někdy mrtvé body, kdy už jsi bez šťávy a výzev?

Hnacím motorem je pořád ta muzika. Furt mě to baví, ale nemám už vyloženě nějaký cíl, že bych chtěl udělat s tím a tím nějakou desku. To už opravdu nemám. Stále chci nahrávat, nějak se udržovat, vydávat desku jednou za dva roky, dělat singly pro scénu. Už to, že mi stále volají ti lidi, je potěšující záležitost. V téhle roli jsem spokojenej…