Sdílej
Na stěně nad postelí Diskovi visí velký obraz s portrétem DJe Premiera, na monitoru si prohlížíme fotky jeho posledních panelů a při telefonování psanec z PGS a PND komusi na druhém konci drátu sdělí, že bez rapu, nebo alespoň baterek do walkmana, se nikam koupat nejede. Povídání o uměleckých dílech, pc komponentech, možnostech tuzemských přehrad či bateriiích Energizer ovšem nečekejte.. I kvůli nejlepšímu producentovi všech dob se nemohu nezeptat. Co tě baví ze současného rapu? Hlavně cením zahraniční rap staršího data, ale na párty si poslechnu i R´n´B, disko a jiné pičoviny. Tuzemský rap mě moc nebere, ale MC Idea je emcee s největším M v České republice. Baví mě lidi, kteří hudbu posunují dál. Ne všichni to ještě chápou, ale časem si třeba zvyknou. Jeho příběhy jsou kruté a pro mě je jejich debut jedna z nejlepších zde vyšlých desek. Ze Slovenska pak nejvíce uznávám Ega s Čistychovem. Pokud mě paměť neklame, tvé první věci se datují do roku ´98 nebo ´99, tedy doby, kdy se v malém městě malovalo ještě jako po másle. Jak na tyto ´bezstarostné´ časy vzpomínáš? První toyáckej tag jsem udělal v roce 1998…V tu dobu jsem chodil s kámošema checkovat panely na nádraží a tak jsem získával inspiraci. Tehdy pro nás nebyly dostupný žádný časopisy, takže jsem vídával crews jako jsou AFDTX, IR, DBH apod. Doma jsem maloval, maloval a v neposlední řadě maloval a časem se projevilo zlepšení . Neznal jsem jiné writery než svou crew, a tak jsme malovali ulici pouze v Úleťákově. Znáš to, lepší doba, lidi neměli telefony, takže jsi mohl malovat takřka co jsi chtěl. Začal jsem jezdit po větších městech na jamy, kde jsem se postupně seznamoval se jmény, které jsem ještě před časem vídával projíždět. První panel jsem pak udělal v roce 2000, což mě zase posunulo dál. Má pro tebe jméno Disko nějaký význam, nebo jde jen o pár irelevantních písmen a rozhoduje hlavně jejich ztvárnění a tvar? Dříve jsem psal i jiná jména, ale Disko se mi píše nejlíp. Čím více přibývalo panelů, tím jsem se do svého jména více zamiloval. Mám k němu vztah, jako každý, jemuž na kontě přibývá jeden panel za druhým. Baví mě jednoduché tvary, dlouhé čisté linky a vůbec newschoolové prvky (rozteklý tečky a velký jointy). Hodně plechovek padlo v éře loňtácké crew BSH a hodně jich jistě padlo i v momentální éře brněnských PiGS a PND. Mohl by jsi srovnat, jak se od sebe tyto party lišily stylem, případně intenzitou writingu? Tyto dvě crews se od sebe liší úplně ve všem a jsou naprosto nesrovnatelné. Když jsem psal BSH, tak jsme dělali hlavně chromy v ulici, rooftopy a občas legál,ale teď za momentální crew děláme striktně vlaky, což se například o mé bývalé crew říci nedá. Mezitím jsem ještě psal LLÉ, ale to jsme se věnovali hlavně legálním plochám nebo zónám. Vše se změnilo po přestěhování do většího města, začal jsem mít lepší možnosti, poznal největší tvrďáky…a už to jede. Ulici cením, ale už nedávám. Ne že bych se bál, ale mám rád denní fotky na Hlaváku. Skóre je vždy ošidná věc, přesto, alespoň rámcově, kolik jsi toho za ty roky udělal? Dříve jsem udělal pár chromů, ale přesný počet nevím – asi kolem sta. Legály nepočítám vůbec, nemá to cenu, asi tak 3 856 987… Oneman wholecarů mám sedm, panely taky nemám zdaleka všechny fotky, ale bude to něco kolem stovky. Jaká je podle tebe současná úroveň Brna, a to ať už na ulici, nebo v yardech? Ulice si moc nevšímám, ale projíždím kolem crews typu 30´s, REZ, AMDR, ACL, YES. Hodně mě baví chromy od Rweka a od Truxeho. Zbytek lidí, co dříve dělali panely, už dnes malují hlavně zóny, leč přesto jména jako Duroy, Himel, Veut, Courier vídávám pořád a jejich tvary cením. Hodně lidí si určitě vzpomíná, když před obchodem s barvami čekal někdo ze starší generace a obral tě o cany a mohl jsi být vůbec rád, že ti alespoň nechal baťoh. Vím, že ty a policie, to je telenovela na pokračování. Neuvažoval jsi někdy vzhledem k těmto okolnostem o tom, že by jsi měl can definitivně pověsit na hřebík? Chytili mě už u druhého panelu, ale bylo to silnější než já. Jenom co mě totiž pustili, stačily mi tři dny, abych znovu začal zlobit. U nás v Brně to chodí tak, že když do yardu přijde toy nebo fízl, tak stačí vytáhnout bouchačku a zařvat „dívej, žebrák, chyťte ho!“ Jejich gay kluby zůstanou jejich gay kluby, ale yardy budou vždycky jenom naše. Před časem jsme si mohli na internetu přečíst o připravovaném brněnském videu Usual Suspect. Nevíš, jak to nyní vypadá s jeho vydáním a co všechno na něm můžeme očekávat? O tom moc nevím, ale co jsem zaslechl, střih je nyní přibližně v polovině. A snad to vyjde do roku 2050. Ne vážně, sice tam asi budou i starší věci, ale určitě se objeví i aktuální jména. Co se týče tours, slyšel jsem o vašem poznávacím zájezdu z loňského léta. Kde všude se tehdy vaše jména objevila a které prolomení systému pro vás bylo nejtěžší? Minulý rok jsem projel přes státy jako je Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Francie, Holandsko, Belgie a Polsko, odkud jsem získal fotky typu vlaků, které jsem ještě neměl. Je rok 2007 a už není zdaleka tak lehké nabourávat systém jako zamlada, ale tri špinavé mena Disko, Truxe a Rwek nezastaví ani Mistrovství světa ve fotbale, ani špinavá kriminálka ve Francii, jež ti vezme barvy a hašiš, co máš schovaný na večerní akci. Na tour jsme se museli obejít bez kontaktů, všechno jsme dělali sami, pouze v Miláně jsme potkali partu pražských writerů, s nimiž jsme si nejprve podmanili systém, aby si nás pro změnu záhy podmanila slivovice. Právě v této italské metropoli jsme zkoušeli udělat metro, ale nepovedlo se. Nemůžu ti porovnat obtížnost systému všech států, protože každá akce je jiná – záleží jestli maluješ metro, panel v yardu nebo ho dáš na lontu. Život ovšem nekončí a já chci ještě víc. Už teď šetřím peníze na další tour a na další cany. Přeci jenom malovat v osmnácti a ve třiadvaceti jistý rozdíl je. Baví tě to pořád stejně jako na začátku? Dokážeš si sám sebe představit na panelu i za několik let v době práce a dalších věcí s tím spojených ? Baví mě to víc, chci víc panelů, chci více wholecarů a chci i další metra, nejen po Evropě. Obecně mám rád cestování a jak už jsem řekl, líbí se mí sbírat nové typy vlaků. Na českém zeleném posraném rychlíku se mi líbí jenom wholecary. Ale i přesto jsem se zamiloval do brněnského paňtáku. Vždy když s ním mám večer rande, tak mu to druhý den na nádraží strašně sluší. Když děláš graffs aktivně, tak žiješ ze dne na den, což znamená, že jediné, co vím určitě, je to, že až doděláme tenhle rozhovor, tak si ubalím nohu jak hlavu. Na kolik jsou podle tebe v graffiti důležitá slova jako talent nebo zápal? Lze fungovat jedno bez druhého, nebo je to všechno jen o praxi a vymalování se, s čímž se dostaví i ty tvary? Tvary jsou pro mě důležité, ale v této době jsi hodně omezený časem, takže se soustředíš spíše na rychlost a čistotu provedení. V současnosti se toyové moc v yardech neprosazují, protože se určitě bojí. Co se týče mně, vypracoval jsem se tím, že jsem maloval na papír osm hodin denně, ve škole, doma, v hospodě, znáš to. Priorita je tvar, na barvy seru, stejně jsem barvoslepý, takže nějaké ty plastiky, 3Déčka atd. mě nevzrušují. Talent pro mě není rozhodující, maluju proto, poněvadž se mi mé věci líbí, ale nevím jak nádražákům. Pokud toy neumí malovat na papír, nemá cenu, aby vůbec dělal prvního taga. Tag je základ tvého stylu. Finiš je tvůj a pokud ti ještě něco leží na srdci, ven s tím! Život je boj, je potřeba se prát, takže vy co dáváte, dávejte dál s ještě větší intenzitou. Vy co nedáváte, nedávejte, ale nenadávejte. Jinak samochvála smrdí, ale je blbé se nepochválit, když jsi nejlepší na světě. Jinák zdravím mámu, babičku, svého bílého bratra Sucera, Portiu, ČD a dále jména jako Truxe, Rwek, El´ Nino, Sare, Duroy, Courier, Neo, Gust, Sham, Peok, Lion, Piwo, Wist, Pche, Palermo, Trk, Plc, DJ Pilot, DJ Dust a Kedar. Zdarec…
Už jsi četl?
