Sdílej
Petržalka je oblastí, na které bychom nalezli celou řadu zvučných jmen v rámci našeho oblíbeného žánru. Prostor je třeba dát i těm, kteří zatím v popředí zájmu nestáli, neboť nikdy nevíš, zda se z nich nevyklubou talenty dalšího desetiletí. S racionálním pohledem mohu konstatovat, že Deviant asi nevyrostl pro vůdčí role, ale při poslechu jeho debutového alba upoutá vaší pozornost ta čistota a láska k řemeslu. V navoněné době mohou tyto disky ukojit poptávku posluchačů, kteří jsou služebně starší. Největším kamenem úrazu je u těchto děl hra na schovávanou, kdy většinou veřejnost ani netuší, že v moři releasů plave další kus. Nahlédněme skrze tento rozhovor pod pokličku osobnosti, která může za pár let bodovat v československých přehrávačích, ale také zapadnout pod rouškou času.
Nadělit si debutové sólo k třicátým narozeninám není v rapovém průmyslu běžné. Proč se tak stalo až nyní? Mnozí začínají i o patnáct let dříve…
Venovať rapu a hip-hopovej kultúre som sa začal už v 15 – 16 rokoch, kde začali prvé pokusy s freestajlami, vlastnými textami a amatérskymi nahrávkami. V tom čase, s mojím bratom Prevratom Poetom a DJom MikroManom, sme mali skupinu Kontrola Stavu. Vtedy začali aj prvé skúsenosti s koncertami a vystúpeniami. Neskôr prišlo prvé EP s názvom Maj sa na pozore! Vyšlo aj pár singlov s Kadyšonom a Korytnákom zo skupiny Nevieme. Potom bolo chvíľu ticho, až kým neprišiel album s 5R – Potomok Rodu, s ktorým sa to celkom rozbehlo. Mali sme rok – dva celkom pilný. Neskôr som začal postupne zbierať a zháňať materiály a hudby na moje sólo. No a za ten čas sa to tak samo vyvinulo, že album Havran mi vyšiel práve na 30tku.
V závěru roku 2015 jsi s projektem 5R vydal desku Potomok rodu. Nepatříš tedy mezi ty, co by hýřili aktivitou. Není to pak na škodu v době, kdy se interpreti musí neustále připomínat, jinak na ně hudební trh zapomíná?
Nepatrím medzi tých, čo sa musia predbiehať a nasilu robiť albumy každý rok len aby ostali v kurze. Na albume Havran som pracoval 3 roky, z toho ten posledný najviac. Venoval som mu všetok svoj voľný čas, no popri robote a povinnostiach to nejde tak ľahko, pokiaľ si to všetko človek financuje a realizuje sám. Ale album je už vonku a s výsledkom som spokojný.
Pracovat na vlastní triko znamená nemuset dělat ústupky v rámci kolektivu, ale zase je všechna ta práce na tvých bedrech. Jak jsi to vnímal ty?
Keď sa robí v kolektíve treba sa vedieť prispôsobiť ostatným, aby sa dosiahol spoločný výsledok. Je to ale ľahšie, keď sa robí s kolektívom, vtedy stačí napísať a nahrať jednu 16tku a je to hotovo. Venovať sa jednej skladbe trvá menej času. Pokiaľ robím skladbu sám, musím si to celé pripraviť, viac si otvoriť myseľ, hlbšie sa ponoriť do témy a viacej sa s ňou pohrať. Je to kreatívnejšie, ale náročnejšie vytvoriť celú trojminútovú skladbu sám, no baví ma to viac.
V tracklistu nalezneme celou řadu undergroundových hostů ze Slovenska, Čech či Polska, ale chybí mu nějaké prvoligové jméno. Vybíral jsi tak, že jsi nechtěl tvář, která by tě případně mohla zastínit? Na druhou stranu by ti možná otevřela dveře a usnadnila o sobě dát vědět světu…
Vybral som si hostí, ktorí sú mi nejakým spôsobom blízki. Buď sú to kamaráti, čí známi a poznáme sa zo života a koncertov, alebo sa mi páči ich tvorba a sú na rovnakej vlne ako ja. Album som chcel robiť hlavne tak, aby prezentoval mňa a aby som mal na čom stavať do budúcna. Známejšie meno sa snáď podarí časom.
Výsledek vsází na výpovědní hodnotu a celkově budí temným dojmem. Opisoval jsi tím svůj život a myšlenky v hlavě? Nenašlo se toho víc pozitivního?
Album som robil tak , ako som ho cítil. Nechal som v ňom celé moje doterajšie žitie a myšlienky, ktoré som potreboval dať zo seba von. Možno sú niektoré skladby temnejšie, ale o to sú skutočnejšie. No sú tam aj pozitívne skladby. Hlavne, že sa v nich ľudia nájdu a o to mi išlo. Je tam opísaných veľa zážitkov a situácií z bežného života. Asi ich bolo viac negatívnych ako tých pozitívnych. (smích)
Výsledku se dostalo poměrně vlažného proma. Jaké jsi měl s tím debutem záměry? Máš ambice získat si větší pozornost, anebo tvoříš s tím, že od toho nečekáš nic velkého? Jak vypadají prodeje a stoupl třeba zájem o tvé koncerty?
Ohlasy známych a ľudí, čo album podporili sú pozitívne, za čo im ďakujem. Na predaj ho mám k dispozícii cez shop Rukahore, v graffitovom obchode FlowControl, alebo u mňa na osobný odber. Samozrejme som nečakal, že môj prvý sólový album urobí hneď veľký boom. V tomto mojom veku to mal byť aspoň môj druhý – tretí, no verím, že pozornosti sa mu dostane a že ľudia časom spoznajú viacej moju tvorbu. Určite by som chcel s albumom Havran rozbehnúť dáke koncerty na Slovensku a v Čechách, aj krst albumu v Bratislave, no treba to všetko načasovať a vybaviť postupne.
Debut je vždy takovým odrazovým můstkem. Při práci a pozdějších reakcí si člověk většinou pak stanový, jakým směrem se dál ubírat. Bude se na další nosič čekat dalších pět let?
Môj smer je jasný, chcem sa posúvať stále vpred a byť otvorený ďalším výzvam. Mám doma už prichystané nejaké nové hudby a témy, ktorým by som sa chcel venovať, takže mám už niečo rozbehnuté, tak snáď do roka – dvoch príde môj ďalší počin.
Už jsi četl?
