Věříme, že nominovaní neusnou na vavřínech, ale sluší se vzpomenout také na alba, která se do naší desítky nedostala. Svůj debut zaznamenal Viktor Sheen, který se jen o vlas nedokázal nominovat. Zajímavou desku nabídl také Regie nebo Haades. Zažili jsme velký comeback De Zrechts s jejich koncepčním materiálem, nebo zklamání roku v podobě třetího sóla Vladimira 518. Pobavil nás také druhý díl projektu Led´N´Ice, Gambrz Reprs nebo mixtape Sergeie Barracudy. O slovo se přihlásili také Tenki, Byzo, Tchagun nebo Matys.
Věříme, že každý ze zmíněných má šanci v dalších letech na nominaci dosáhnout, i když víme, že konkurence je v rapu tvrdá. Nyní se podívejme na naší desítku vyvolených. Tak jako každý rok jsme se nerozhodli soudit, který z těchto produktů je nejlepší, proto vám je představujeme postupně podle toho, jak vycházely. Názor můžete vyjádřit vy, posluchači, kteří kupujete originály a chodíte na koncerty.
10) Paulie Garanad – Nirvána
Libereckému básníkovi je často vytýkáno, že cílí na mladší publikum, převážně pak na zástupkyně něžného pohlaví. V případě jeho poslední desky to zase až tak není pravda, neboť „Nirvána“ je evidentně více pro rapového fanouška. Cílem bylo hledat atraktivní beaty, opět dát možnost projevit svou spratkovskou flow a vsadit na kvalitu v textech. Výsledkem je deska, která rozhodně nikoho neurazí.
.
9) Renne Dang – Con Lai
Přestože si z něj v dětství dělali srandu a možná se i myslelo, že skončí v bistru nebo večerce, Renne Dang dokázal jít za svými cíli a prosadit se v hudebním průmyslu. Přestal být na vše tak nasraný, útočit a kopat kolem sebe v rámci obranného mechanismu a více se začal zajímat o myšlenky ve své hlavě. Debutové album se hrdě hlásí k jeho kořenům, poukazuje na zajímavý potenciál a my bude napjatě sledovat, zda nehodí svůj talent do kanálu.
8) Michajlov – Ronin
Brno rádo mluví o rapu, rádo vzpomíná na staré dobré časy, ale nyní může být spokojeno i s aktuálním stavem. Velkým želízkem v ohni je Michajlov, který udělal tlustou čáru za svou minulostí a s novým pseudonymem vydal desku, která rychle obletěla celou naší republiku. Aby tomu nebylo málo, v závěru prosince opět prokázal, že je při chuti. Spolu s Danielem a Marysem vypustili do světa zajímavé album „Mezi řádky“.
7) Logic – Zhora vypadá všechno líp
Naše redakce nenadržuje staré škole, zajímáme se i mladou krev. Je však nutné rozlišovat, kdo už vykazuje zajímavý hudební um, a kdo je jen symbolem mladých a nevybouřených adolescentů. Logic urazil za poslední roky dlouhou cestu a jak napovídá jeho další dílo, dostal se nahoru. Jeho flow a obsah textů neosloví každého, ale posluchačskou základnu početnou má. Zároveň se dostává i do fáze osobnosti, která už má také co říct.
6) Smack – Terapie
V létě nebylo horko nejen na teploměru, ale také v našich přehrávačích. Dvojnásobný držitel ocenění Anděl vydal další desku, která hudebně inklinuje k Anglii. Grime však ve Smackově podání dosáhl také na český přesah, ve své tvorbě se zaměřuje na sebe a své okolí a nebojí se nabídnout posluchačům to, co by jiní nechali pod pokličkou. Jeho nový produkt se dá s lehkou nadsázkou označit za sezení u psychologa, které má koule.
5) Řezník – Strangulační rýha
Král českého horrorcoru se o slovo přihlásil i letos. Jeho nové sólo se vrací hudebně ke kořenům, ale nezapomíná se přihlásit k aktuálním tématům. Řezník vsadil na to, co mu jde nejlépe, což je vyprávění příběhů. Jeho storytelling možná nemá v současné době konkurenci, hudebně je také na dobré vlně a mezi hosty legenda z poza velké louže Necro. Je vidět, že vládce stáje ZNK ví, jak na to. Strangulační rýha se setkává s velmi kladným ohlasem.
4) Refew – O tři bloky dál
Před pár lety byl neznámou tvářičkou z Libně, který svou flow dokázal během pár měsíců oslovit širokou veřejnost. Po odchodu z Bigg Bossu přijal azyl v Blakkwoodu a někteří se ptali, zda jeho talent nebude promarněn. Na podzim tohoto roku je venku jeho deska „O tři bloky dál“, které obsahuje pestrost a kombinace zpěvu a rapu. Refew prokázal, že si jde dál za svým a může míchat kartami celkového pořadí. Dnes už na to sílu i stabilitu má.
3) Opia – Jízdní neřád
Brno slaví letos návrat na scénu. Katakomby nebyly ještě to pravé ořechové, ale nyní se dá hovořit o tom, že jihomoravská metropole je zpět. Dokládá to nejen workoholismus Michajlova, ale o slovo se přihlásil také DJ Opia. Ten tu brněnskou smečku uvázal u jedné boudy, které dal název „Jízdní neřád“. Celovečerní produkční zářez číslo dvě, který nabízí sondu do zákoutí tohoto města, přesto vlastně blízkým nejen zbytku této republiky.
2) Sax – Sax ve městě
Dlouhých dvanáct let se čekalo, jestli Sax nahraje další sólo. Nakonec se tak skutečně stalo a tuhle placku nelze s jeho debutem srovnávat. Za tu dobu urazil sakra dlouhou cestu, podílel se na nejednom projektu a piloval své hrdlo i obsah řádků. Výsledkem je velice pestrá deska, která nabízí srdce inklinující k hudbě a lásku k tomuto řemeslu. Nenech se však vysmát, že by Sax vyměknul. Nebude to pro každého, ale kvalitu to nepostrádá.
1) Ektor – Alfa
Občas je všeho moc a je nutné si dát woraz. Proč? Každý týden nelze donekonečna obrážet pódia, pak rychle do studia nahrát nové věci, aby poptávka a hlad publika byly ukojeny. Ektor se po regeneraci vrátil v plné síle a „Alfa“ vyniká přesně tam, kde je mu dobře. Úderné beaty, témata, která mu sedí jako prdel na hrnec a projev, který poukazuje na jeho technickou zdatnost. Své další dítě si ušil na míru a vyrobil zásobník na hity. Bude vás to bavit, pokud přistoupíte na jeho hru. Nebo ten obsah jen pouhou hrou není?
