Sdílej
Moja Reč je minulost, Supa zřejmě lítá v průseru se zákonem, i když točí videa na facebook. Po vydaní takřka posmrtného klipu Bublinky jsme kapitolu MR uzavřeli a rozjíždí se zřejmě sólová dráha obou raperů. První zářez v sólo tanci má Delik, který letos přinesl album plné zajímavých hostů a témat. Silná stopáž o 20 skladbách a úvodní singl Pozri Mami naznačují, že Delik se vrací ke svým klasickým postupům.
Již z úvodního skitu je jasné, že Delik sám sebe nebere zbytečně vážně. Joe Trendy a jeho humor nás provází celým albem a výborně kontruje obsah alba. A po krátkém úvodu se do hry pouští sám autor. Pecka jménem Rap Je S5 je ukázkou toho, jak tvořit komplexní flows, plné slovních spojení a obratů, které i dalšího nejlepšího slovenského emceeho nechají běhat jako hostesku, jak říká Delik. V emotivní Obloze sekunduje Kali a tak se roztáčí koloběh hostů. Překvapivá je účast Separa ve skladbě Ja moje ja a ja – Separ se opět našel v tématu, které však neobsahuje egotrip – pocit starého Separa z časů Buldozeru se na chvíli vrátil.
Album MVP a stejnojmenná skladba – zřejmě musíte být velice velkým talentem, když dostanete pozvánku na nosnou skladbu albumu. Zmetok a Drama rozhodně kvalitu reprezentují. Jejich flows i texty jsou neotřelé a tato spolupráce jim snad již konečně otevře dveře do první ligy slovenského rapu. Most Valuable Player? A nebo Mám V Piči? Delik vlastní kousek z obou. Je výbornou fúzií bezstarostné pohody, mladické lehkovážnosti a syrové reality, která přerůstá až do deprese. A tak se naše uši plní směsí nejrůznějších emocií, které však kvalitní textařina handlovského emceeho zvládá s přehledem.
Rútim sa k zemi, tvrdá definice depresivního stavu a úniku z něj. Proti ní postavte bezstarostnost a nadsázku kolaborace s Vecem – No Tak. Takhle bych mohl pokračovat a srovnávat celou škálu protikladů, které se Delikovi povedlo zkloubit do fungujícího celku.
Hudební stránka alba MVP je zvládnuta naprosto dokonale. Na albu skutečně není beat, který by si nezasloužil další rotaci. Tento fakt opět poukazuje na to, že tady máme album od ostříleného hráče, který přesně ví, co mu sedí a kde jeho poloha sedí nejlépe. Již v době MR předváděl Delik své lehce zpívané flows. Tento nápěv v roce 2017 rozvinul do plné parády. Bez toho, aby se musel vzdávat své autenticity, nebo přehnaně používat vokodér. I přesto je schopen najít veliké množství poloh a flows, které nenudí ani po několika poslechnutích. Schopnost kombinovat úpřimnost s notnou dávkou egotripu je Delikovou výsadou. Každý z nás se občas cítí jako král a občas mu vše padá na hlavu. Jinak to není ani v životě tohoto rapera.
Široká plejáda hostů však může značit, že stopáž o 20 kousích je pro Delika prostě příliš. Zvyk tvoření v dvojici je možná železnou košilí, i proto se cítí jistěji, když k danému tématu nemusí mluvit sám. Avšak nejedná se žádné posse cuts, kde by si každý odrapotal osmičku a odešel. Když už se jedná o hostovačku, Delik na své ramena bere větší část skladby a zpravidla dodává dvě své sloky proti jedné hostovací. Výjimkou není je skladba MVP, kde se jako v jediné kromě Delika objeví dva emcees. Album není vyloženě vystavěno na hostech, avšak jejich počet je vyšší, než by sólové album muselo nutně mít. Volba hostů je však vkusná, každý jeden si se zadaným tématem poradil velice dobře a je vidět, že si na svou sloku vzali náležitý čas. Jestli je důvodem této píle i fakt, že Delik není raper, kterého na mikrofonu lze lehce zastínit, je pouhou hypotézou. Faktem však zůstáva, že kvalitní sloku dodali snad všichni, kromě Aless. Její obsahová stránka, podobně jako flow, potřebuje ještě hodně, ale opravdu hodně práce. Velice mile však překvapil ADiss i Gleb.
Deska dýchá autenticitou, osobní výpovědí a hořkou nostalgií za projektem MR. Několik míst, kde Delik tvrdí, že je sám, že to tak je lepší zní velice plytce a těžce tomu věřit. Tedy, těžce tomu věřit, pokud si sedíte na uších. Pokud jste se báli, že klasické album od vašeho oblíbeného emceeho již neuslyšíte, MVP vám dodá odvahy. Staví totiž na receptu, který vynesl handlovskou dvojici na nejvyšší místa slovenského rapu. Delik se z těchto výšek rozhodně nikam nechystá a své sólové místo v první lize upevňuje. Absence větší hymny je však škoda. I když se skladby typu White Walker, nebo No Tak tomuto statusu blíží, chybí silný, zapamatovatelný refrén. Tedy až do momentu, kdy si pustíte bonusovou skladbu Free. I když jeji popové ladění zřejmě uchu běžného Delikova fanouška neulahodí, v rádiové rotácií bude fungovat dobře. Energický a lehce zapamatovatelný refrén od Šortyho zaručuje, že se vám alespoň na krátkou chvíli v hlavě zasekne. A tak nám v uších zní MVP. Delik vsází na jistý recept a své nejsilnější stránky. Úlety mimo komfortní zónu se nekonají. Ani není potřeba. Slovní zásoba, neotřelé kombinace rýmů a vytříbený vkus na beaty staví Delika do pozice uchazečů o album roku 2017 v slovenských vodách. A právem.
8/10
