V předposledním díle seriálu „Def Jux Clan“ vám představím jediného pána z týmu Def Jukies, jehož uměním není majk v ruce, ale samplér a kola z oceli pod rukama. RJD2 je produkční talent od kterého lze po jeho výborném albu „Deadringer“ očekávat velice vysoké kvality, jako jediný dj zároveň hraje v El-Pho bandě obrovskou roli na koncertech. Rjd2 je rodákem z už dost profláklého města Ohio, stát Coloumbus, kde spolu s dalšími domácími (jemovitě Copywrite, Jakki a Camu Tao) v létch 1995-96 zformovali skupinu MHz. V této době, snad jako každá začínající skupina, nahráli demo a dávali různé menší akce, na kterých se Rj podílel hlavně jako dj. Jeho solo dráha se rozjela až kolem roku 2000, ale to bych trochu předbíhal. Jako Megahertz crew nastal zřejmě nejvtěší zlom v roce 1998, kdy se upsali legendárnímu New Yorkskému labelu Fondle Em records (jehož majitelem je legenda Bobbito Garcia). Zde vydali dva singly, které zaznamenaly veliký úspěch, hned po vydání těchto dvou koláčů se vydali na turné do Evropy a Japonska, odkud se vrátili nabití sebevědomím a nakopnutí na další projekty. Hned po návratu se objevili na Wast Coast kompilaci „Always bigger and better vol. 1“ s trackem „This Year“, který byl později v konkureci se jmény jako jsou třeba Dilated People nebo Defari zvolen na domovské stránce ABB records jako největší peklo celé kompilace. V roce 2000 Copywrite vydal u klasického hiphopového labelu Rawkus svůj debutový singl „Holier than you“, právě v produkci Rjd2, kde se už pomalu začal ukazovat jeho současný depresivní, melancholický styl, s použivtím převážně jazz-soul prvků 60.-70. let, se smyčkama různých rockových samplů a s převážně živými bicí. Tento single byl první plod jeho solové práce, která dále pokračovala peckou „Counseling“ (feat. MHz), kterou vydal jako svůj první singl na nezávislém labelu NCS records. V roce 2001 MHz vydala na stejném labelu našláplou, spíš bootlegovou desku „Table Scraps“, na které RJ naškrábal několik pasáží a kupodivu produkoval pouze 2 tracky, zbytek si vzali Camu Tao a Copywrite. Největší zlom v jeho solo dráze nastal v posledních měsících roku 2000, kdy ho El-P (který se přes Copywrita dostal k jeho demu, které posílal různým labelům) zabral pod svá ochranná křídla a stal se tak členem Def Jukies. Hned několik málo měsíců nato se vedle jmen Company Flow, Cannibal Ox a Aesop Rock ukázal s peckou „Silver Fox“ (která patří spíš mezi ty veselejší) na kompilaci „Def Jux presents“. Tento trek samozřejmě vydal i jako single. Na jaře roku 2002 vydal jako předkrm před připravovaným albem „Deadringer“ sérii singlů, prvním z nich byla pomalá hymna „June“ (feat. Copywrite), dále úvodní song alba „The Horror“, double-singl „Deadringer“ a funky námrd pecku „Let the good times roll“. V létě tedy vydal očekáváný projekt „Deadringer“, nad jehož nápadem, konceptem a náladou se rozplýval néjeden kritik. Album bylo převážně instrumentální, v 3 skladbách však přišli k majku Blueprint (s kterým tvoří duo Soul Position), zmíněný Copywrite v treku „June“ a v songu „F.H.H“ Jakki da Motamouth. Těsně po albu vydal singl další pecky, která nebyla na albu obsažena (ale původně tam být měla) „Here’s what’s left“, která se řadí mezi ty nejtemnější a nejdepresivnější výtvory tohodle producenta. Když se na pozdní léto 2002 začalo chystat vydání kompilce „Def Jux presents vol. 2“, vyprodukoval Rj další singl, rychlejší hymnu „I Really Like Your Def Jux Baby Tee“, který vyšel zároveň s kompilací (na které samozřejmě byla taky). Ve spolupráci s nezávislým labelem Chocolate Industries udělal Rjd2 doposud svoji nejtvrdší pecku, kytarovou hymnu „True Confessions“, která se později objevila i na kompilaci „Urban Renewal Program“, kde jeho trek dělal společnost věcem jako je třeba „Train Buffer“ od Aesop Rocka, „Wanted“ od Mr. Lifa, El-Pho „Deadlight“, „This about the city too“ od Themselves, ale i klasiky, třeba Mos Def nebo Souls Of Mischief. Na stejném labelu zremixoval pecku „Wylin Out“ od tria Mos Def, Perfuse73 a Diverse, kterou pak vydal jako double-single. Kdybychom měli mluvit o všech remixech a mixtapech co Rj udělal, zabralo by to možná jeden takový článek. Projeďme tedy aspoň zběžně, první remixový single vydal v roce 2001, obsahoval remix pomalé pecky „The F Word“ od Cannibal Ox a Aesop Rockovu „Kill em all“, kterou jste mohli slyšel na první kompilaci „Def Jux presents“. O „Wylin out“ už jsme mluvili, takže nejnovější single předělaných treků je z podzimu 2002, remix skladby El-Pho „Lazerface warning“ (z desky „Fan Dam Plus“), který se nepochybně řadí mezi nejpekelnější hymny labelu. Na „B“ straně by ste našli remix již několikrát předělaného treku „Squeeqee man shooting“ (rovněž z alba „Fam Dam Plus“). Všechny skladby jsou na singlech samozřejmě jak ve vokální tak v instrumentální podobě. První mixtape nesl název „Your face or your kneecaps“, složený převážně z vokálních cutů písní let 60. Vydal jej na labelu Bustown pride a obsahoval instrumentálku tracku „Rain“, který byl mimochodem již na dřívě zmíněném albu „Table Scraps“ od MHz. Druhý, spíše remixový mixtape se jmenoval „Constant Elevation – Say word up“, vydaný nebyl, ale je poměrně dobře dostupný na internetu. Obashuje 22 remixovaných sladeb (např. Jay-Z, El-P, Copywrite, James Brown) zamíchaných a zapletechných do sebe kvalitnímy scratchy. No a konečně ten třetí „Rjd2 is the God“, žhavá novinka roku 2003 (recenze zde), obsahuje všechny remixy, které doposud udělal, ale k tomu 4 nové solo pecky a 3 zbrusu nové remixy (např. treku „F.H.H.“ z alba „Deadringer“, ve kterém nyní rapují Aesop Rock, Murs. Blueprint a Vast Aire). Album je samozřejmě opět prošpikováno hutnou skrečí a opět ani nechybí ty provažené cuty z dávných let 60.-70. Za zmínku nepochybně stojí jeho projekt s dalším rodákem z Ohia, s Blueprintem, s kterým jako Soul Position vydali minulý rok EP „Unlimitet“ na labelu Rhymesayers a rozdělili si ho přesně 50:50, Rjd2 produkce, Blueprint rap. Nakonec řeknu jen, že o producentovi Rjd2 ještě určitě někdy uslyšíte a na 99.9% můžu říct, že se o něm bude mluvit v dobrém světle. Definitive Jux – Rjd2