Dnes bude v rubrice „profily“ řeč o dalším z členu labelu Definitive Jux, o (pro mě) asi jedné z nejzajímavějších postav hiphopové scény, o chlápkovi, který nesnáší bary, párty a uzavřenou společnost, o chlápkovi který se v životě ještě nikdy neopil, o chlápkovi který miluje filmy, videohry a svoje „prohnilé“ město New York, o chlápkovi jménem Aesop Rock. Aesopovy počátky se pohybují někde mezi rokem 1992-1993, kdy mu bylo něco kolem osmnáctky. Zpočátku to byly freestyly s kámošema a writing, už v této době si vydobil přezdívku „Aesop“, bylo to jeho jméno v filmu, který hrál s kámošema na střední škole, část „Rock“ přišla později, až když začal vážně psát texty a slovo „rock“ se mu hodilo do rýmů. Nejdůležitější okamžik přišel v roce ’94, kdy se potkal s producentem jménem Blockhead, se kterým byl za posledních 8 let v neustálém kontaktu a něco kolem dvou třetin všech Aesopových tracků je jeho prací. Někdy na začátku roku ’96 začal Aesop s Blockheadovou pomocí produkovat sám a objevil tím v sobě další skrytý talent. V následujícím roce potkal spousty nových (dost důležitých) přátel, mezi které patřili například i Cannibal Ox a v roce 1997 se stal členem bandy Atoms Family. Vzhledem k tomu že o téhle bandě jsem psal v profilu Cannibal Ox, zmíním jen, že nejčastěji hostoval u Vasta a asi nejznámější track je „Sinister“ z alba „Persecution of hiphop“. Asi o rok nebo dva později se o Aesopovi se prostřednictvím Cann Oxu dozvěděl El-P, který už v té době záčínal s Vastem a Vordulem spolupracovat. Na začátku roku ho tedy El začlenil do Def Jux týmu. Hned poté Aesop nahrál svůj první song (myslím tím první na Def Juxu) „Kill ‚em all“ z kompilace „Def Jux presents“ a hned záhy se pustil do výroby nového alba, ale to bych předbíhal, protože před tímto albem, byly ještě další tři. V neustálé spolupráci s Blockheadem v roce 1998 udělal svoje první EP. Mělo 8 tracků a jmenovalo se „Appleseed“, vyšlo však pouze na nezávislém Blockheadově labelu (nebylko vůbec nějak oficiálně vydané). Album bylo takovou rozjedovou dráhou na cestě ke hvězdám, flow ještě nebylo uplně jisté, produkce taky sem tam pokulhávala, ale už tehdy byl na ípíčku poznat obrovský talent. Následující EP (posluchači za velkou louží říkají že bylo nejhustější) „Music for Earthworms“ už mělo o poznání větší nádech jistoty flow, beaty byly vychytané a především si Aesop už nadobro ujasnil svůj styl. Při této příležitosti natočil k hlavnímu tracku alba „Abadon all hope“ videoklip, ve kterém je Aesop strašák na poli pozorující psychopata s kosou, který honí dítě v kukuřičném poli. V roce 1998 Blockhead založil label Mush records, hned z rozjezdu nabral umělce jako Dose one, cLouddead a vůbec tuhle sebranku kolem albelu Anticon, Busdriver, Awol One, plno dalších a samozřejmě i Aesopa. Ten na labelu v roce 2000 vydal svou (oficíálně) debutovou desku, 20-ti trackovej kousek „Float“ s hlavní textovou koncepcí a zaměřením na „rotten apple“, klaostrofobicky působící New York. Produkčně byla deska rodělena mezi Aesopa a Blockheada téměř půl na půl, hostem na albu byli Slug, Vast Aire a tehdejší labelový parťák Dose One. Když už jsme u toho Sluga, mezi Aesopem a touhle bandou okolo labelu Rhymesayers existuje velice silné pouto. V roce 2000 založili grupu Orphanage, což je Slug, Blueprint, Eyedea, Illogic, Aesop a na beatu jim pomáhá (spolu s Blueprintem) dvorní producent Atmosphere – Ant. Několik měsíců po vydání alba se upsal El-Pmu a jeho stáji a jak už jsem se zmínil, nahrál svůj první Def Juxerský track „Kill ‚em all“ a hned potá zahájil práce na novém albu. V polovině roku 2001 bylo album hotové (byla to 3 deska kterou label vydal), jmenovalo se „Labor Days“ a byla to opět perla mezi každodenní sračkou. Produkce se oproti dřívějším kouskům vyčistila, Blockhead, který zde produkoval 9 tracků, si začal pohrávat se zvuky z historických filmů a seriálů, Aesop (se čtyřmi songy) začal obdobně používat zvuky z různých filmů a pohádek. Na mikrofónu mu přišli pohostovat C-Rayz Walz z New Yorkské grupy Stronghold a Illogic ze skupiny Weightless. Hned začátek roku dodělal další, v pořadí již pátý kousek a měl stejný název jako pilotní skladba alba „Labor Days“ – „Daylight“. K albu už není potřeba nic víc říkat, nedávno jsem o něm psal recenzi, která vám poví víc. A teď bych tady měl pár zajímavostí. Pro nás je to až směšné, ale vedle Vasta a Vordula z Cann Oxu patří mezi Aesopovy nejoblíbenější hiphopové skupiny Outkast, a co víc, jejich beaty patří taktéž mezi jeho nejoblíbenější. Kdybyste se Aesopa zeptali, kde bere inspiraci pro jeho texty, tak neuslyšíte nic jiného než „život“ a především New York. Mezi hlavní záliby tohodle mladíka patří především sedět doma (má byt na jedné z nejfrekventovanějších ulic v New Yorku na Manhatnu), hraní na Playstationu (nejoblíbenější hra = Zelda) a sledování filmů. Další ze zajímavých věcí co jsem se o Aesopovi dozvěděl je, že má kočku (obyčejnou kočku, zvíře nic zvláštního), která mu maže instrumentálky z kompu když jsou moc „wack“ (teď beze srandy). Mezi další ze „zálib“ Aesopa patří sledování „dissů“ (diss = když nějáký mc ve svém textu prudí do jiného emceeho) a nejvíce pak konečné battle freestyly mezi těmito (většinou to bývají ti z té komerčnější vrstvy) MCs. Jako producent bere inspiraci v všech hudebních stylech, poslocuhá témeř vše, co je dobré, kromě country protože That shit is never dope. Mezi jeho oblíbené producenty patří El-P, Outkast, Cryptic One z Atoms Family a kdysi to býval Dj Premiere. K jeho vzorům v mládí patřili kalsika Public Enemy, Boogie Down Productions, KMD a nepochybně Run DMC. K textů jsem se už vlastně vyjádřil, Aesop rýmovuje především o svém městě, zvláště o těch záporných stránkách. První album „Appleesed“ jsem ještě neměl možnost pořádně slyšet, takže vám ani nepovím o čem tak přibližně lyricky bylo. Album „Float“ je s velké části zaměřeno na (po kolikáte už to říkám?) klaustrofobicky působící ulice New Yorku, lidi kteří v něm žijí (podle Aesopa „otroci“) a taky (což Aes říká s úsměvem na tváři) o mládeži a lidech, kteří rádi vzbuzují pozornost (asi to bude osobnost skromná 🙂 s různých důvodů. Následující album „Labor Days“ (pracovní dny) má podtext denních rutin (ať už tech dobrých nebo špatných) a jak už vypovídá název alba, zaměřil se Aesop na práci lidí (nejen zaměstníní). Mnoho lidí Aesopovy texty nechápe (stejně jako někdy i já) a hledá v jeho slovech různé skryté smysly a podtexty, marně. Aesop říká že prostě píše to co cítí a jestli to někdo pochopí nebo nepochopí, to už je druhá věc. V této souvislosti taky nesnáší když za ním někdo příjde a ptá se: Hele, co jsi tím myslel, jak jsi řekl …, prostě píše to co v něm je a šmitec. Do budoucna má v plánu vydat LP „Bazooka Tooth“ (mělo by vyjít někdy v květnu) a pokud už opravdu nevydržíte posluchačský hlad po jeho flow, poslechněne si nedávno vypuštěné album dalšího z týmu Def Jux – Murse, na kterém by měl v jednom tracku hostovat. Sečteno a podtrženo, to že je Aesop Rock naprosto krutej nikdo nezpaře a ti, kteří o něm ještě pochybují, nechť pořádně nastraží uši a znovu čeknou všechny počiny toho kluka, protže o tomhle klukovi ještě nepochybně uslyšíte! wwww.definitivejux.net
„Def Jux Clan“ část 3 – Aesop Rock
