De Zrechts – Cesta (Czarass Beatz & Ty Nikdy;2017)

 

Trio Many, Only O´ a Pablo Diablo se nad novým materiálem sešlo po dlouhé době. To mívá pro většinu kapel nevýhodu v tom, že si interpreti díky odlišným životním cestám přestávají rozumnět a to se pak projeví na celistvosti konečného poslechu. De Zrechts si ale dokázali nad novou deskou společně sednout a vymyslet příběh, v němž každý z protagonistů vystupuje sám za sebe a sleduje své cíle. Zatímco jednomu ujede autobus při cestě na rande, druhý spěchá za ženou do porodnice, přičemž třetí zrovna absolvuje rito v roli taxikáře. Jejich cesty se spojí, když se octnou u Karlose v taxíku, jenž jimž má pomoci se dostat tam, kam potřebují. Kapela má tak připravenou půdu pro civilní a přitom hravý příběh.

 

Způsob, jímž autoři propojují jednotlivá témata skladeb v rámci příběhu, je tím nejzajímavějším prvkem na desce. Ve skladbě Kára nám autor vypráví o svém rozhodnutí pořídit si vozidlo a zakusit práci taxikáře. V následující skladbě Etapa zase další hrdina vypráví o své manželce, jenž je v porodnici s rizikovým těhotenstvím a on se za ní potřebuje dostat. Vzpomene si na Karla, jenž mluvil o tom, že si chce pořídit taxi, a tak mu zavolá, jestli by ho do porodnice odvezl. Kamarád se pro něj samozřejmě zastaví, cestou ale vezme stopaře spěchajícího na rande, o čemž zase vypráví Pablo v úvodním tracku První krok. 

 

Na společné cestě projíždí trojice svým rodným městem, octne se v zácpě, projíždí tunelem, přičemž každá z těchto etap výletu slouží jako námět pro další skladbu. Například v piecu S.O.S trčí trojice hrdinů v zácpě v důsledku dopravní nehody a přemýšlí nad osudy cestujících, jež se staly obětí srážky vozidel. Geniální nápad ztvárnili ve skladbě Vlak, kde čekají na průjezd vlakové soupravy, zdobené nejrůznějšími kousky graffiti. Celý track je kreativně pojatou poctou graffiti scéně.

 

 

Nebýt ojedinělého příběhového pojetí alba, šlo by o další oldschoolový release plný triviálních témat a postupů. I přes báječné real pojetí příběhu i témat jsou totiž některé rýmy dost triviální a postrádají větší důvtip. „Mám tu ženu, bude rodit, tak docela spěchám," je docela prostý přístup k jinak nevšední životní události. Další věc, jež trochu ubližuje výslednému poslechu, je fakt, že ani jeden z autorů není zrovna kdo ví jaký herec a některé mluvené repliky vyzní buď uměle nebo naopak přehrávaně. Pokud bych si stěžoval na pracovní stereotyp, nezúčastněně podané odpověddi typu: „Kámo, dyť se nerozčiluj, život neni jenom v práci," nebo „Přesně život je krásnej, život je cesta," by mě asi příliš nepovzbudily. Charaktery postav kvůli tomu navíc vypadají ploše a nejde se s nimi příliš ztotožnit.

 

Po hudební stránce je album Cesta věrné zvuku, jež od De Zrechts známe od nepaměti. Lehce temná boombapová produkce, jako stavěná pro lyrické texty, vynikne v báječných samplovačkách jako První krok nebo S.O.S.. Lehce hektický, a v rámci situace hrdinů naléhavý, instrumentál skladby Vlak má zase evokovat spěch, který na chvíli zarazí průjezd vlakové soupravy. Jen nevím, jestli bych si při spěchu za manželkou, jež leží v porodnici na rizikovém oddělení, vybral jako kulisu harmonické instrumentály, jaké si autoři vybrali ve skladbách Etapa a Tery. Celý příběh nakonec naši hrdinové pěkně zrekapitulují v songu Dnešní den. Na desce dále nesměly chybět skreče DJ FLuxe a Radimovo nejedno líbivé saxofonové sólo.

 

Album De Zrechts není v rámci tuzemských samplovaných desek nijak neobvyklé co do témat a hudebního pojetí. Disponuje ale neotřelým, civilním a sympatickým konceptem, v němž budete během několika prvních poslechů objevovat nové osvěžující souvilosti. Album rozhodně stojí za pozornost a dovedu si představit, že v budoucnu autoři rozšíří tento přístup o nové prvky a překonají lehkou nezáživnost, s jakou příběh desky Cesta ztvárnili.