Sdílej
Co o nositeli stejného jména jako více než deset let starý hit od německé dance-floorové party Mr. President víme? Dříve si říkával Akim a byl součástí party Index, po nichž zbyl jeden vinylový singl. Dnes v rádiu moderuje rapový pořad a trhem již nějakou chvíli koluje jeho debut „Pampers Jambo“, který cení i hvězda českého motocyklového nebe Lukáš Pešek. Ale k věci. Plusem je určitě projev. Předně bych rád řekl, že jeho srovnávání s Indym je mimo mísu a pokud jsi to někdy tvrdil i ty, jsi mimo jakbysmet. Jelikož na scéně nemáme tři rappery, je jasné, že někdo je někomu podobný víc a někomu míň, ale tím to končí. Andreho přednes na „Hádej kdo“ je navíc několikánásobně monotónnější, protože tolik poloh, kolika se na své desce prezentuje optimista Jambo, bylo dosud ke slyšení maximálně u Pio Squad. Přirozenost už považuju za samozřejmost a pod jeho slova „není každej emcee, kdo umí používat hlas“ se také podepíšu milerád. Důležitými body jsou i upřímnost (viz povolání popeláře), nadhled, tématická rozmanitost, um střílet si sám ze sebe…jaká to příjemná změna oproti všem těm MySpace hrdinům bez talentu, kteří jsou nejlepší, dělají hity a ze závisti je každý nenávidí. Valnou většinu z devatenáctimístného tracklistu si produkoval sám Jambo a výpomoci odjinud využil pouze ve čtyřech případech (na mačkátkách je Ers, MeXiCaN, Junior a Paulie Garand z BPM). Pokud jste ještě nahrávku neslyšeli, vězte, že na vás čeká klasické samplování, které nemá problém a naopak si i celkem tyká s chytlavostí, což je pozitivum. Pomineme-li tedy polskou vložku „Kurva víc“, rušivý beatboxový skit z kategorie jednou a stačí nebo bzučákový úlet „Chyť si svý jumbo“, který se tam nehodí a kdyby ho autor vypustil, nic moc by se nestalo. Pokud ovšem Coco zamýšlel své posluchače těsně před koncem desky zcela probrat, pak se mu to povedlo. Slovo dostalo i několik jmen z jeho domácího labelu P.A.; žádné z nich mě ovšem nepřesvědčilo tak, že by se to bez něj nemohlo obejít. Emdee odvedl standardní výkon, leč dotyčnému hravému beatu by možná více slušela jiná dikce. Patrick už sice naštěstí tolik neupřednostňuje znělost rýmu nad sdělením, čehož jsem byl naposledy svědkem na Lyrik Derby, ale svým civilním projevem nikterak neoslní ani tak. Paulie Garand pak klasicky volí slova a obraty, které od českých rapperů jen tak neuslyšíte. A, aniž bych chtěl jeho zbylé dva kolegy nějak shazovat, svou slovní zásobou mezi nimi působí jako exot. No a Tomu Malárovi, kterého už můžete znát třeba z Headdyho „Hlava nehlava“, bych napříště doporučoval nezpívat tak frázovité texty. Co se týče konkrétních okamžiků, pilotní a bezstarostný singl „Balím bágly“ mi moc nesedl, nicméně druhý zveřejněný track „Lezu ze stromu“, který čerpá ze stejného motivu, jaký později využil Grimaso v pecce „V mene ulic“ s Kaidžasem, už přesvědčit dokázal. Díky lyrice jde o věc, jež se musí slyšet víckrát. Vidíte tam nápad, je to trefné, kousavé a výstižné. Přitom vůbec ne polopatické či popisné, s čímž si pořád hodně lidí na scéně neví rady. Obecně je to vůbec hodně vyrovnané – aniž by cokoliv výrazněji vyčnívalo, většina věcí funguje. Klidně bych mohl vypíchnout dalších šest sedm skladeb a každou z jiného důvodu. Výhrady jsou tentokráte vážně v menšině. Nahrávka je to vzdušná a pozitivní. Patrný je tradiční přístup k věci bez žádných velkých experimentů. Určitě to lepší, co u nás v roce se sedmičkou na konci vyšlo. Víc ani nemusím dodávat, on už se vlastně zhodnotil sám – „Akim, šťavnatej kus pro český rap“.
Už jsi četl?
