Clokworx to je hip hop pocházejicí z Providence, Rhode Island. Clokworx to je duo Ams One a Phes One doplněné DJ Oratorem . Clokworx to je jedna jediná dlouhohrající deska s názvem „Microchips“. No a „Microchips“ je dílo zhnující tvorbu skupiny už od jejich prvních dvou dvanáctipalců (ten prví vyšel ještě v minulém století tj. v roce 1999) až po exkluzivní tři nové tracky z roku 2002. Pořídíte-li si „Microchips“ máte celou kapelu a všechna její dílka pěkně pohromadě. Nejenom, že si tím ukojíte svou neutuchající zvědavost, ale zároveň vám do sbírky přibude neco málo přes hodinku parádní muziky. Navíc to vypadá, že od Clokworx toho asi nic moc víc neuslyšíme. Phes a Ams žijí v součastnosti každý na jiném pobřeží Států, což, jak asi uznáte, není zrovna nejlepší předpoklad pro fungování kapely. AmsOne v podstatě součastně s deskou „Microchips“ přišel se svým vlastním EP „Amstrax“, takže věci se asi vyvíjejí tímto směrem. Ale zpět k „Microchips“, protože to je deska, která by, přes to ať už je další osud Clokworx jakýkoli, určitě neměla upadnou do zapomnění. Jak už jsem se zmínil, kostru celé desky tvoří předchozí vydané songy, kterých je celkem 6. Produkčně jsou tady zapsání pánové D-Tension či mistr Celph Titled z lůna Demigodz . Celý tenhle dortík je doplněn dvěma remixy, třemi zcela novými tracky a na závěr jsou přidány dva freestyly. A titulním trackem prvního dvanáctipalce „Mental Flux“ to celé začíná. Žádné intro, žádné zbytečné okolky a vyhrožování ale hned nekompromisní pecka na solar plexus. A teď už záleží jen na vás jak se s tím vypořádáte, buď se vám takovýto způsob boje zamlouvá a přistoupíte na pravidla hry a nebo se vám tak maximálně udělá mdlo. Asi nejlíp to popíšu, když řeknu , že tenhle kus mi připomína Beatnutsv době jejich největší slávy. „We never asked the crowd to jump, we kick the rhyme / Then we’ll ask you to use your mind“ . Další kousek „Preservatives“ začíná poněkud monotonněji ale závěr dává na to všechno zapomenout, Celph Titled se vydal na projížďku všemožnými styly do toho rapuje naše dvojka z Providence jak o život… Celá deska má celkem 13 tracků a rozepisovat se sáhodlouze by se takhle dalo o každém z nich , pokusím se tedy být opravdu stručný. Number 3 to je „On the One“ produkovaná Rayem Fernandezem , takové syntetické „vlnění“ s melodickými propletenci obou emceez (tady mi zas nedávají nevzpomenout na Jurassic 5 ). Track tři tedy další jednoznačně kladné body. No a pozor na No. 4 „Robots“ ve vyklidněné atmosféře dodané D- Tensionem a vytvořené samplem kytarky pějí (ano kromě rapu i pějí) Phes a Ams o tom jak media obratně dovedou kontrolovat naše myšlení. Pětka to je zas trochu jiný šálek čaje, odsekávaný optimistický rytmus s probleskávajícím space zvukem tvoří ideální živnou půdu pro super rychlý rapík bratra z jejich Secret Service Crew Vocaba . Hlava posluchačova se bezděčně kývá a konto plus bodů směřuje prudce vzhůru. Se šestkou „Hereafter“ se dostaneme trochu do apokalyptičtějších vod, v samplu je použito piano jak z dílny Residents a v dáli za naléhavým rapem Clokworx slyšíme dokonce záblesky nejaké vypjaté části operní árie. V podobném duchu pokračujeme i v následující „Time In This Career“. D-Tension si při produkování libuje ve výletech do jiných hudebních hájemství, v další pecce Who’s That“ na nás udeří Hammondovy varhany jak právě ukradené z pod rukou páně Manzareka od Doors. Sedmdesátky jak vyšité. A funguje to ! Prohlídku uzavřeme devátým songem „z klasické pokladnice“ Clokworx „Word Of Truth“. Super podklad temnějšího charakteru doplněný frenetickým rapem, kterému ještě vypomáhá přizvaný host Produx, krátká lekce scratchingu na závěr a máme dle mého názoru to nejlepší z desky Microchips právě za sebou. Následují remixy a freestyles, jejichž objevování již nechám jako bonus pro ty, kteří se rozhoudnout tuhle desku „prožít“ na vlastní kůži. Clokworx , i kdyby už nic jiného nevydali, si svoje odsloužili. Předali do užívaní desku obsahující čistý nezakomplexovaný hip-hop, který je radost poslouchat. Produkce se chopili zkušení harcovnící dokreslující významně celkový pozitivní obrázek. Ne že bych při poslechu všech 13 kusů při každém postupně vypadával z role nezaujatého pozorovatele ale je opravdu příjemné tohle dění a hemžení pozorovat a nechat se jím sem tam, jak přijde chuť, oblažovat..
CLOKWORX – Microchips (2003, Commonwealth Records)
