Sdílej
Hip hop možná lehoučce mizí z tradičních hitparád, ale z kultury ho samo sebou nikdo nevymaže. A přesně na to sází Chuck D, když anoncoval start zbrusu nového čtvrtletníku Rap Central Station. Lídr legendárních Public Enemy přichází s tištěným magazínem ve vinylovém formátu 12×12, jímž chce v době, kdy digitální svět převzaly algoritmy a rychlá spotřeba, vrátit žánru fyzickou stopu.
Chuck D se netají tím, že ho dlouhodobě štve, jak je hip hop vytlačován z hlavních médií. Místo stěžování se ale rozhodl jednat po svém a vybudovat vlastní platformu…
“Hodně umělců je naštvaných na Billboard, že tam nemají rap. Já jsem si vždycky říkal: a co? A vytvořil jsem si vlastní služby pro naši kulturu. Rap Central Station vychází čtyřikrát ročně, vydávám ho v Londýně a distribuuje se do celého světa s žebříčky, uměním a hudbou, plus reklamou. Magazín je k dostání v Barnes & Noble. Je to jako Hits, Billboard, Rolling Stone, SPIN, The New Yorker, Vanity Fair, ale zaměřené na samotnou uměleckou formu víc než Vibe nebo The Source. Nehraju si. Polovinu dospělého života jsem strávil mimo USA, nejdřív jsem budoval technologie, teď se vracím a přidávám tisk, abych pomohl vaší hudební historii,” okomentoval novinku sám sebevědomý frontman Public Enemy, jenž má evidentně energii na rozdávání i ve svých pětašedesáti.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
První číslo nejen že mapuje hudbu, ale dává prostor samotným tvůrcům, aby hodnotili vlastní singly a alba. Smyslem je vrátit kontrolu nad příběhem zpátky do rukou umělců a odstřihnout se od zkreslených narativů, které podle Chucka D dlouhodobě deformují pohled na rapovou kulturu.
Magazín navazuje na úspěšné testovací série během oslav padesáti let hip hopu, kdy zmizely z regálů amerických obchodů s deskami tisíce výtisků Obsahově se opírá o Art Rap Charts, redakční materiály z platformy Rapstation i o ducha Chuckových dlouholetých rozhlasových pořadů “And You Don’t Stop a Bring The Noise”.
Na produkci spolupracuje Silverback Publishing, které se hlásí k tradici klasických tištěných magazínů. Čtvrtletník má být artefaktem, čili něčím, co nezmizí po dvou swajpech, ale zůstane na stole, v polici, v archivu Stejně jako fyzické nosiče.
V době, kdy se publicistika rozpouští v nekonečném scrollu a interpreti už média nepotřebují, protože mají vlastní kanály, se jedna z nezpochybnitelných legend žánru rozhodla vsadit na tisk, trvalost a poctivou dokumentaci, což je věru sympatické.
