U Busty Rhymese platí už několik desetiletí jedno nepsané pravidlo: beat musí být pořádně tlustý, flow ještě tlustší a dámské obsazení videoklipu musí projít castingem, při kterém by žádná ošklivá káčátka neuspěla. I vizuál k „Back Pain, Chest Pain, Head Pain“ se zřejmě nejlepším hypemanem hiphopové historie Spliff Starem ukazuje, že některé tradice zkrátka nestárnou…
Ale k věci. Když Busta začínal, někteří dnešní rappeři nebyli ještě ani v plánu. Dnes by jim mohl dělat otce, některým možná i dědečka, jenže na mikrofonu jim pořád zvládá dát lekci z tělocviku. Někdejší lídr nové školy, jemuž dal jeho profesní jméno Chuck D z Public Enemy, je jednoduše pořád relevantní a taková výdrž je skoro až na metál.
Asi jste poznali, že se frontman Flipmode Squad vrátil k letošní nahrávce „Dillagence II“, na níž rapuje výhradně do dosud neslyšených beatů zesnulého J Dilly. V oné konkrétní skladbě sebevědomý Trevor sází na aresivní flow, slovní akrobacii a energii, která by dokázala rozsvítit menší město.
„Rozmetám všechno kolem tak, že z vás budou úplní idioti a sbalím ty nejhezčí ženský. Když přijde na tuhle hru, měním se v monstrum. Všichni vědí, že když děláme bordel, myslíme to zatraceně vážně,“ otevírá svou první sloku.
Jinde zase připomíná, že konkurenci ukazuje záda. „Ty jedeš v pomalém pruhu, já sedím v expresu,“ hlásí a aby nebylo pochyb o tom, jakému zvuku zůstává věrný, přidává jasný vzkaz: „Zrušte všechny ty slabé sračky! Servírujeme vám pořádný boom bap!“
Nadšení neskrývají ani posluchači. „Kámo, tohle zní tak zatraceně dobře, že se tomu momentálně na scéně nic nevyrovná. Hned po prvním poslechu to úplně změnilo atmosféru u mě doma,“ píše jeden z nich. „Kdo se Bustovi vůbec může rovnat? Máme štěstí, že žijeme právě v době, kdy můžeme poslouchat takové věci,“ přidává další.
