CANNIBAL OX – The Cold Vein (2001, Def Jux)

Dlouhé dny a noci mi nadalo pokoj, že tato nepochybně dokonalá deska zůstala bez bližšího ohledání. Vzhledem k tomu, že na mnoha serverech byla zvolena za nejlepší roku 2001 a u mě patří mezi ty vůbec nejpovedenější věci všech dob jsem se rozhodl, že vám o ní povím něco víc, i když už vůbec není aktuální, ale co na tom sejde? Může se hip hop zkazit? Nemůže, hip hop jen zraje, takže jdeme na to. Protože jsem nedávno o této Hralemské dvojce psal profil, nebude potřeba se dále zabývat jejich historií. Když album v druhé polovině roku konečně vylezlo, způsobilo mezi kritiky a fajnšmekry podobný průvan jako „Funcrusher Plus“, které se pod taktovkou stejného muže zařadilo mezi nejrevolučnější kousky new schoolové éry, svým konceptem a zcela novým stylem produkce a rapu posadilo na prdel doslova celý svět. Ve stejném světle bychom tedy mohli mluvit o „The Cold Vein“, až na to, že El-P nezůstal pozadu, svým stylem produkce překonal všechna očekávání, překvapil novým stylem a jednoduše řečeno vytvořil zcela odlišnou, ale přitom opět nepřekonatelně originální a inovativní desku, na kterou se za pár let bude vzpomínat jako na klasiku a pravděpodobně ani jména Vast Aire, Vordul Megilah a El-P už nikdy nebudou vymazány z pamětí, podobně jako třeba Public Enemy nebo Run DMC se tito tři stanou žijícími legendami. Oproti tlumeným a temným zvukům z doby Company Flow zde El-P použil převážně analogové, vysoké či vesmírně strašidelné zvuky, které doplnil svými typickými, syntetickými beaty s na sto honů rozeznatelnými virbly, které často prokládá různými do úchylna vysamplovanými, tvrdými zvuky, což celkově budí dojem napřirozenosti tracků. Jinými slovy, El-P má ve své moci klíč ke dveřím, za kterými se skrývá nová tvář hiphopu, moc bych se nedivil, kdyby byla v blízké době naše kultura obohacena o další škatulku, jakési rozvíjící se „future school“ spřežení v čele se squadrou Def Jux. Ale to už bych odbíhal moc daleko, prozatím jsou to jen kecy labelového nadšence 🙂 Poďme se tedy podívat na lyrickou stránku, oba emcees, jak Vast tak Vordul, kladou velký důraz na obsah toho co říkají, především pak první zmíněný by se spíše hodil jako vypravěč složitých knih, protože jeho texty rozhodně složité jsou, každá věta má svůj podtext, skrytý smysl, který při letmém poslechu jen tak nepostřehnete, ale to vzhledem k odlišnosti našich řečí nehraje až tak velkou roli, důležitější je fakt, že Vast ovládá jedno z nejemotivnějších flow ze všech. Těžko na albu vybírat lepší či horší pecky, jak jsem řekl, album je koncepční bomba, na takových se slabší a lepší místa hledají opravdu jen těžko, mám-li soudit podle sebe, byly by to treky „Ox out of the cage“, „Atom“ s hostujícím Alaska a Cryptic z jejich dřívější crew Atoms Family, battle song „Raspberry fields“, emotivní pecka „Pigeon“, … Dnes můžu s čistým svědomím ulehnout, nezmínit se o této desce by byl opravdu neodpustitelný hřích. Zatím nejsilnejší desítka kterou dávám, album si ji na 110% zaslouží. Beaty: 10/10 Rap/Rýmování: 9/10 Originalita: 10/10 Tracklist: 01. Iron Galaxy 02. Ox Out The Cage 03. Atom feat. Alaska & Cryptic of Atoms Family 04. A B-Boys Alpha 05. Raspberry Fields 06. Straight Off The D.I.C. 07. Vein 08. The F-Word 09. Stress Rap 10. Battle For Asgard feat. C-Rayz Walz & L.I.F.E long of Stronghold 11. Real Earth 12. Ridiculoid feat. El-P 13. Painkillers 14. Pigeon 15. Scream Phoenix