Canibus – C Of Tranquility (2010, Interdependent Media)

Agilní Canibus nikdy nepatřil mezi rappaz, kteří mají problémy s potencí. Svědčí o tom třeba už jen fakt, že C Of Tranquility je jeho už desátá deska v kariéře a druhá v roce 2010 (první Melatonin Magik). Jak si vždy uměl napsat rým, tak si naopak neuměl najít vhodný producentský team, který by stačil jeho verbální akrobacii. Tahle deska to měla ale všechno změnit. Dlouho se o ní mluvilo a spekulovalo se o tom, kdo bude tím vhodným beatmakerem pro tohle lyrické monstrum. Nakonec ten team je opravdu velmi velmi slušný. Sice se nedá mluvit o all star teamu, nicméně můžeme směle hovořit o underground smetánce, doplněné o méně prověřená jména jako Martin, HG nebo Slopfunkdust. Tak třeba D.R. Period šáhnul po klasické M.O.P. hecovačce, kde nechybí ani jejich typické vykřikování a pro ně typický název “Salute“. DJ Premier pochystal mordu “Golden Terra Of Rap“, která se věnuje oblíbenému zlatému období rapu a která je tu nakonec i v remixu, kde se objeví komplici z labelu- Tanya Morgen, TRUTHLiVE a Moe Green. Scram Jones zhudebnil úvodní “Captn Cold Crush“, která je pro Canibuse tradičně agresivní a ve které ti vysvětlí, že tě zničí na všech úrovních, včetně té buněční. Poměrně atypicky surově zaskórovali i Jake One a navrátivší The Are, kteří umí sice dodat tvrdé a striktní hardcore podklady, ale bližší jim jsou soulovější věci. J-Zone, který v poslední době servíruje svůj organizovaný zmatek, to znamená až přespříliš mnoho zvuků v jednu danou chvíli, taky potěšil a tentokrát mi jeho nový způsob sekání samplů vůbec nevadí. Zjistil jsem, že mám v poslední době u Canibuse jeden malý problém a to, že mi přijde, že neumí dobře poskládat track. Někdy ho zasype celou horou punchlines, že přitom zapomene na refrén anebo ho jen tak odflákne. Což je rozhodně škoda, protože potom vám to všechno hrozně splyne, necháte se unášet vlnou monotónnosti a pořádně si to nevychutnáte. Navíc spoustě věcí nerozumím, nejen kvůli angličtině, ale hlavně významově. Když spustí věc jako “Lunar Deluge“ a jeho zaklínadla „telekinetic electrogenetic scionic weapon with extra sensory perception and precognitive methods“ mám pocit, že tomu nerozumí ani on sám. Tohle je ale prostě on. Dotýká se témat, o které jiní ani chlupem nezavadí. Tohle vám nejlépe vysvětlí prostřednictvím skladby “Cingularity Point“. Pecky jako “The Messanger´s Message“, “Merchant Of Metaphors“ či “Free Words“ jsou jen čistě exhibicí jeho fantazie a neukočírovatelného lyrického řádění. No, ve finále to není nejlepší Canibus deska, kterou jsem slyšel. Na druhou stranu s takovým producentským teamem je na dobré cestě a příště to už může vyjít. Určitě stojí za tvoje prověření.