Sdílej
Co tě dovedlo ze Srbska až do Prahy? Hledal si lepší zázemí a možnost se lépe uchytit na hudebním trhu?
Do Prahy jsem přijel v době, kdy jsem rap vůbec neposlouchal, a už vůbec jsem nerapoval. Vyrůstal jsem na hardcore, metal a grindcore. V roce 2002, když už bylo jasné, že zde zůstanu, jsem se začal věnovat djingu hardcore gabba freetekk style. Do Čech jsem přijel až po válce a bombardování v roce 1999, tady jsem od roku 2001. Musel jsem svůj stát opustit z vlastních důvodů. Nejsem žádný uprchlík nebo podobně. Posléze jsem si dodělal školu leteckého mechanika, našel si partu a vytvořil si zázemí, který nechci měnit. Prahu miluju.
Jak jsi prožíval balkánskou válku? Zmiňuješ bombardování a nesnadné dospívání. Ovlivnila tato událost i hudební dráhu, na kterou ses posléze vydal?
Dospívání bylo tvrdé, drsné…ale zároveň bych ho za nic v životě nevyměnil. Nevím, jestli to ovlivnilo moji tvorbu, ale rozhodně to ze mě udělalo dospělého dřív, než bych si uvědomil. Naučilo mě to být hodně lidský, nenechat si srát na hlavu, být fér, držet slovo, věci z ulice atd. Být prostě galantní v jakékoliv situaci, neukazovat slabost…
V cizí zemi však není jednoduché zaujmout v žánru, který preferuje jen mateřský český jazyk a angličtinu…
Právě to je ten fakt, ze kterého mám velkou radost, že jsem tu dokázal najít své posluchače, jak v horrorcore rapu, tak v grindcore. Samozřejmě rap je mimo jiné hlavně o tom, aby ti lidi rozuměli texty, tak se snažím teď dělat i crossover songy se srbským refrénem a slokami v češtině. Za svými texty si stojím a mrzí mě, že lidi, i když na akcích chtějí podpořit mou tvorbu, tak mi občas nerozumí. Tím pádem se začínám věnovat i více tvorbě v češtině. Zvykejte si na přízvuk.
Jak těžké pro tebe bylo se učit náš jazyk, i když jsi ze slovanské jazykové skupiny? Máme tedy očekávat, že tvé další album bude plně v češtině?
Češtinu ovládám skvěle, akorát když rapuju a musím se do toho více opřít, než při běžném pokecu v baru, tak je ze mě cítit to „srbství“, i když dávám třeba český text. Je to pro mě něco nového, ale hlavně obrovská challenge, jelikož Čech je nevděčný a velice vybíravý posluchač. Český jazyk je složitý a zcela rozdílný než srbština, i přesto, že jsme všichni Slované. Ale já se ho naučil. Dokážu si tedy představit, že udělám celou desku česky.
A jak to máš s propagací tvorby ve své rodné zemi? Hledáš tam distribuční kanály? Prodáš třeba více v Srbsku než v Česku?
V Srbsku o mně pár lidí ví, ale mé texty tam lidi moc nepochopí. Ta scéna je tam úplně jiná než tady, tam mají lidi o čem rapovat. Mají skutečné problémy životní i politické. Nevnucuju se na srbskou scénu, protože žiju v Čechách, ale nějaký koncert na Balkáně bude, ale nehledám tam distribuci.
Z minulosti registruju několik zajímavých spoluprací slovenských interpretů s balkánskou scénou. Proč tomu tak není i v případě českých rapperů? Jak silná je například scéna v Srbsku v porovnání se zbytkem Evropy? Pár jmen mě napadá, ale v Čechách se jim věnuje jen pár posluchačů.
Pár spoluprací mezi Srby a Slováky vzniklo, třeba Zverina a Škabo. Podle mě to v Čechách nejde, protože Češi nemají moc v lásce ostatní národy a ignorují je, vlastně až na tu angličtinu. Sere je, když tomu nerozumí, až jsou kolikrát uražený, že to není česky. Když si vezmeš veškerou českou hudbu od popu, metalu, mainstreamu či hiphopu, tak je to jen pro českého posluchače či maximálně pro Slováka. Nikoho to jinak nezajímá, jelikož česká muzika je otřesná. Vezmi si, kolik velkých českých rapových jmen bylo v cizině na tour nebo měli odezvu a stejné podmínky, na jaké jsou tu zvyklí. Napadne tě úplný hovno. Už dvacet let tu sjíždějí český a slovenský maloměsta nebo vesnice a cítí se jak bozi. Snaží si to držet a nikoho nového si nepustit, jelikož trh je tu omezený.
Od roku 2015 jsi členem stáje ZNK, přesto je možné tě považovat za jednoho z nejvíce přehlížených členů. Hecuje tě to v tvorbě směrem dopředu nebo ses s tímto postavením smířil?
Je pravda, že i přes to, že jsem aktivní a pořád něco tvořím, tak si toho lidi tolik nevšímají. Je to ale tím, že rapuju srbsky v Česku, to je normální reakce. Já to ale dělám ze svého dobrého pocitu a jsem undergroundově smýšlející umělec. Nepotřebuji žádné hecování, abych šel dopředu. Já prostě tvořím tvrdou formu muziky.
Přejděme k nové desce „Brainwash“. Navazuje na tvé EP, ale obsahuje opět jen 10 tracků. Je adekvátní zde mluvit tedy o regulérním albu? Nechtělo to si ještě pár měsíců počkat a vydat hutnější stopáž?
Osobně nemám moc rád desky delší jak 40 minut. Vždy, když poslouchám delší desku, tak si to přestávám užívat a zevšední mi. Chtěl jsem docílit toho, že až skončí poslední desátý song, tak si to lidi pustí znovu. Považuji to tedy za svou první plnohodnotnou desku, to první bylo spíše promo, ať se lidi seznámí s tím, co dělám.
Mezi hosty registruju Haadese a Lorda Lhuse. Proč jsi nevsadil na jistotu a nevyužil účasti Řezníka nebo DeSada?
První desku jsem udělal záměrně bez featů. Ať si nikdo nemyslí, že se chci vézt na vlně Sodomy či někoho jiného. Na druhou desku jsem nějaký kámoše chtěl a do beatů, co jsem měl připravený, se mi hodili Haades a Lhus.
Kolik koncertů odehraješ do roka? Hrál jsi na posledním pražském mejdanu ZNK ve Stormu, ale jinak jsem tě na stagi ještě neviděl. Myslíš, že se to třeba s novým materiálem změní?
Koncertů odehraju 15 až 20 ročně. Pro mě je to adekvátní z důvodu, že hraju ještě v grindcore kapele Aftercome, a k tomu zkouším stále nějaké další projekty. Nyní mám víc času, baví mě víc produkovat a vystupovat sólo v tomto odvětví hudby. Doufám, že se promotéři budou více ozývat po této desce a klipech, které připravuji. Jinak jsem měl vždy skvělé akce a se super lidmi. Tím, jak jedu srbsky, tak mi teď chodí spíše nabídky z ciziny, mám nachystanou mini tour po Holandu, Amsterdam a Groningen. Pak se plánuje Itálie, možná Balkán. Rozhodně se nenudím a mám to hozený tak, jak jsem chtěl.
Už jsi četl?
