Bushido, Včelka Mája, ztracený Kája, pramen věčného mládí a dědkovský papuče…

Ve středu 21.4. vystoupil v pražském Lucerna Music Baru německý rapper Bushido spolu se svým hostem Karlem Gottem. Mezitím, co nahoře několik hodin stepovaly nervózní fanynky, dole probíhala zvuková zkouška a několik rozhovorů s novináři seriózních i bulvárních novin. Ve 20 hodin se dveře otevřely všem a do klubu vběhla pištící první řada. Kolem půl jedenácté přišel vrchol večera. Na pódium vbíhá Bushido, zároveň s ním i jeden parťák, jeden hypeman, jeden bodyguard a jeden zásadní problém. Problém jménem Kája. Božský Kája dorazil na zvukovku, Kája dorazil i večer, ale najednou se jen chvilku před svým galapředstavením ztratil a jeho mobilní telefon hlásil: „volaný účastník je momentálně nedostupný“. Ve vzduchu je velký dusno. Produkce se potí, tečou nervy. Začíná pátrací akce v klubu i mimo něj. Ve chvíli, kdy jsem nad Lucernou objevila zapadlou kavárničku, běžím po schodech nahoru, otevřu dveře a kdo tam neseděl. Mistr vstane a říká: Už? Říkám: Poslední pecka a jde se. Nechápavě se na mě podívá a říká: Pecka? Písnička vysvětluju. Kája popadá své parťáky ve zbrani a velí: Tak běžíme na tu pecku. Cestou nám v poklusu odpadá kámen ze srdce a zrovna ve chvíli, kdy běžíme s Kájou tajnými chodbami Lucerny, nic netušící Bushido ohlašuje velkolepé číslo KAREL GOTT. Timeing ale máme dokonalý a celá akce končí happy endem, který krom fotek dokumentuje i následující rozhovor. P.S. Na tomto odkazu naleznete oficiální fotoreport přímo od Mistra 🙂 Asi budu dneska několikátá, ale přesto se tě zeptám, jak vzniklo spojení Bushida a Karla Gotta? Jméno Karla Gotta zná u nás v Německu úplně každý, je to ten největší fenomén. Znají ho od nejmenších dětí až po ty nejstarší důchodce. Když mi bylo deset a koukal jsem o víkendu v pyžamu s hrnkem kakaa na pohádky, dávali i Včelku Máju a tam jsem právě slyšel Karla zpívat poprvé. Už tehdy jsi tedy byl velkým fanouškem Karla Gotta? V té době spíš Včelky Máji. Ale Karla jsem měl rád. Obdivoval jsem jeho silný a nepřehlédnutelný hlas. Ale abych se vrátil ke tvé otázce. Koncem roku 2007 jsem večer seděl doma a přepínal televizi a dávali nějakou estrádu, kde právě vystupoval Karel Gott a zpíval svojí cover verzi singlu Forever Young. Hrozně mě to zaujalo a řekl jsem si, že když jsem nikdy žádnou cover verzi neudělal, tak bych rád předělal právě tenhle hit a právě s Karlem Gottem. Druhý den jsem přišel do kanclu a říkám klukům, že potřebuju sehnat kontakt na management Karla Gotta a řekl jsem jim svůj nápad. Jejich první reakce byla dlouhý smích. Chápeš normálně se mi vysmáli, ale koukej teď, je z toho největší hit u nás a myslím, že bude oblíbený i tady. Uvidíme. Nejenom v českém bulváru se hodně probíralo tvoje přání k narozeninám, které jsi Karlovi poslal k jeho 70-tým narozeninám… No jasně. Prostě jsem mu napsal dopis ručně. Přijde mi to mnohem osobnější, než koupit přání s předtištěným textem, jenom se podepsat a skočit na poštu. Koukni na něj dneska, je mu 70 let, přijde zazpívat svůj refrén v 11 hodin večer a nikomu nedal šanci, aby poznali, že je unavený. S každým se ochotně pobavil, vyfotil, zazpíval. Je o 38 let starší než já, cením to, strašně moc. Spolu s Karlem zpíváš: stále mlád, je to tvoje přání? (smích) čí by nebylo. Koukni se na Karla, ten tu běhá jako by mu bylo 40 a ne 70. Ale to je zase o tom, jak si to člověk udělá. Můžu si vzít příklad z Karla a zpívat na věky nebo si v 60 koupit papuče a koukat na fotbal. Rád bych s těma papučema ale ještě dlouho počkal.. Cítíš, že stárneš? Určitě, to cítí asi každý, ale nepřipouštím si to. Je mi 31, Karlovi 70, takže si pořád říkám, že je to ještě OK. Naše práce je opravu náročná, takže si troufnu říct, že někdy si připadám jako by mi bylo těch 70, ale ten pohled na Karla mě nakopává pořád. Karel Gott tě dneska označil za hrozně chytrého člověka, kterého obdivuje. Ze školy jsi ale odešel, co se tenkrát stalo? Od někoho jako je on to určitě potěší. No teď bych řekl, že jsem byl mladý a hloupý. Byl jsem rebel a chtěl jsem jím být, přišlo mi to super. Pak jsem měl nějaké problémy se zákonem a nakonec jsem se vyučil malířem / lakýrníkem. Ale stejně, živí mě můj koníček a tím je rap. V naší konverzaci s Karlem Gottem padlo i to, že tě obdivuje z uměleckého hlediska, že si všechny ty věci vymyslíš a zrealizuješ sám, jak to všechno stíháš? Je to můj koníček, takže mě to baví, ale zároveň mě to i živí, takže vím, že pokud to nebude dokonalý, budu na suchu. To ti ale nehrozí, sám jsi prohlásil, že jsi milionář, ne? Asi vím na co narážíš, ano jedna firma mi nabídla jistou spolupráci a slibovali mi, jak ze mě udělají milionáře, tak jsem je poslal do prdele, a řekl, že tím už dávno jsem. Zkrátka jsem jim dal najevo, že nepotřebuju velkou firmu, že to dokážu sám. Teď už mi snad nehrozí, že bych byl na suchu, ale nikdy nevíš, co se může stát, takže i ten nejbohatší člověk musí pořád makat na 150% . Nedávno ti vyšel film „Zeiten ändern dich“. Film jsem ještě neviděla, ale že je to tvoje biografie vím. Co od ní můžeme čekat? Je to moje biografie, příběh mého těžkého mládí, kdy mě vychovávala moje matka v Berlíně. Je o tom, jak jsme jeli Bushido Tour po Německu a přišel mi dopis od mého táty, kterého jsem viděl poprvé, když mi bylo 26… a vrátili se mi špatné vzpomínky z dětství. Svojí máme jsem vděčný za všechno, neměla to se mnou lehký. Radši se na to mrkni, uvidíš. Koho všeho tam můžeme vidět? Bushida hraju já, haha, pak tam uvidíš Flera, Nyzeho, Elyase M´Bareka, Karolinu Schuchovou a rapera a mýho kamaráda Kay Onea. Ten je tady s tebou, pokud se nepletu? Ano, jede se mnou vždycky. Jsme kamarádi odmalička a jede jako můj hypeman a zároveň mu dávám prostor na promo jeho nové desky, která nedávno vyšla. Mezi zvukovkou a koncertem jste měli pár hodin volna, co jsi dělal? Byli jsme se kouknout v nějakým sport baru na fotbal, tady kousek od klubu. Naštěstí jsme vyhráli jedna nula, takže jsem měl dobrou náladu.. P.S. Prvních 5 z Vás, kteří mi pošlete mail s předmětem „Chci Bushida“ a vaší adresou, dostane podepsaný plakát od Bushida.