Trojice bílých obludných hochů udělala v roce 1986 svým debutem „Licensed to Ill“ díru do světa rapu. Trhalo všemožné první příčky, od nejvyššího umístění mega-úspěšného singlu „Fight for Your Right (to Party)“ v hitparádách po dobu několika týdnů až po nejprodávanější rapové album 80tých let. Obsahovalo spoustu tvrdých samplů kytar, mimojiné i od AC/DC a Black Sabbath, neskutečně provokativní texty a vzbudilo velký rozruch. Nemálo lidí skupinu nesnášelo a považovalo ji za marketingový trik či ostudu rapu. Přesto si získali masu fanoušků a ti se časem začali shánět po novém albu, kterého se dočkali až za 3 roky. Od Beastie Boys každý očekával druhý příchod ve stylu „Licensed to Ill“, jenže kluci překvapili a přišli s něčím úplně jiným. A dobře udělali. Poté, co spory mezi Def Jamem a Beastie Boys začaly nabírat stále ostřejší ráz, odletěli do Los Angeles a usadili se u Capitol Records. Na západním pobřeží se posléze na jedné párty seznámili s teamem Dust Brothers, kteří si kluky pozvali k sobě a pustili jim fůru svých instrumentálek. „Celá ta bohatá hudba s tolika nabalenými vrstavmi zněla fakt neuvěřitelně,“ zavzpomínal si později MCA. Brzy nato byl na světě první singl „Shake Your Rump“ a s ním i spolupráce s Dust Brothers na nahrávání alba číslo 2. Deska, o které je řeč, se jmenuje „Paul’s Boutique“ a je pojmenovaná po jednom obchůdku v Brooklynu, který je taky vyfocený na obálce. Booklet obsahuje kompletní texty, ale pokud byste je chtěli sjíždět při poslechu, nemáte šanci. Zaprvé jsou na sebe naplácané jako jeden článek, takže najít slova ke konkrétnímu tracku je obtížné, zadruhé jsou psané miniaturním písmem a zatřetí rappeři občas jedou šíleně rychle. Album zní naprosto odlišně od „Licensed to Ill“ a od ostatních alb Beastií se liší tím, že je kompletně hip-hopové (pominu-li jeden ze srandy přidaný skit). Metalové kytary vystřídaly lehčí a příjemnější funkové tóny z let 60tých a 70tých a melodické basové linky. K tomu se přidaly všemožné piánka, zvonečky, elektrické efekty a obrovská škála přídavných zvuků. Na excelentní úrovni se drží produkce. Není to žádná smyčka, ke které se občas přidá melodie na zvýraznění refrénu. Tohle je směsice dokonale poskládaných zvuků, u níž je nemožné se nudit. Každou chvíli nějaké překvapení a k tomu vždy v pravý moment přijdou scratche. Vyjímečnost alba tkví mimojiné i v nezvyklé četnosti samplů, v jednom tracku se jich často skrývají desítky. O tom se můžete přesvědčit v „Hey Ladies“, kde na vás ve 4 minutách stihne vybafnout James Brown, Afrika Bambaataa, Fab Five Freddy, Kurtis Blow a mraky dalších hlášek, vypůjčených od jiných jmen. Kdo ví, jak by celá deska zněla, kdyby se nikdy s Dust Brothers nesetkali, protože původně plánovali práci s několika různými producenty najednou. Kdo zná Beastie Boys (tzn. 99 ze sta čtenářů) ví, o co půjde. Vtipné texty, klukovské hlasy, zábavný přednes, časté střídání a překřikování rapperů. Vyjímka potvrzující pravidlo je „3 Minute Rule“, zajetá dnes populárním stylem „každej MC jednu sloku“. Když jsem včera poslouchal Jurassic 5, říkal jsem si, že se od nich určitě inspirovali, protože rapujou dost příbuzným stylem, ale to říkám jen tak na okraj. Nejznámější kousek, co se tu nalézá, je bezpochyby veselá „Hey Ladies“ a její téma je jasné už z názvu. Úvodní „To All the Girls“ obsazuje zároveň i pozici outra a táhne se v ní pomalá kytarka, do níž Bboys zdraví holky z celého světa. Jenže klidné tempo dlouho nevydrží a smršť bubnů otvírá další pecku „Shake Your Rump“, později předělanou do skladby „33% God“, která na tomhle singlu vyšla. Co mě ovšem totálně drtí jsou prvotřídní hity „What Comes Around“ a „Sounds of Science“. Zatímco na té první mě baví dokonalý funky podklad, ke kterému se uprostřed připojí piánová melodie, druhá mě upoutala hlavně svým začátkem. Zprvu slyšíte tóny znějící jako z dětského piánka Casio a k nim se okamžitě přidávájí všichni 3 MC’s, zajíždějící současně text perfektně pasující do pohodové instrošky. V půlce se vše zastaví, zazní sampl KRS-One a naběhne zabijácká hudba, 2x rychlejší než v první polovičce tracku a energii do ní opět přilévají všichni 3 křiklouni zároveň. Krutý. Jako zajímavost zmiňuju, že v tomhle songu jsou smícháný 4 samply od Beatles. Zajímavý nápad je použit v „High Plains Drifter“, kde se v refrénu překrývají 2 hlasy a vy nevíte, který máte poslouchat. „5 Piece Chicken Dinner“ je název skitu parodujícího country ve formě půlminutového řvaní do zběsilého banja. Jako další singly z alba vyšly „Shadrach“ doplněná ženským vokálem a „Looking Down the Barrel of a Gun“. Zrovna ta druhá je tu podle mě nejhorší, ale přesto dobrá. Závěrečná „B-Boy Bouillabaisse“ trvá přes 12 minut a skrývá v sobě 9 kratších písniček. Nejznámější z nich je nejspíš óda na rodnou čtvrť „Hello Brooklyn“ s famózním nájezdem „New York, New York/it’s a hell of a town/The Bronx is up/and I’m Brooklyn down“. Co vám budu povídat, od jedničky do patnáctky je to mistrovské dílo, které často a rád poslouchám. Považuju tenhle kousek za nejlepší práci, kterou za svou existenci „ohavní hoši“ udělali. Ač 14 let staré, tak pro mě jedno z nejlepších alb. Přestože je „Paul’s Boutique“ nářez, nebylo z pro mě nepochopitelných důvodů moc úspěšné. Ovšem já ho vysoce cením. Beastie Boys – Paul’s Boutique:: 01 To All the Girls 02 Shake Your Rump 03 Johnny Ryall 04 Eggman 05 High Plains Drifter 06 The Sounds of Science 07 3-Minute Rule 08 Hey Ladies 09 5-Piece Chicken Dinner 10 Looking Down the Barrell of a Gun 11 Car Thief 12 What Goes Around 13 Shadrach 14 Ask for Janice 15 B-Boy Boullibaisee: a 59 Chrystie Street b Get on the Mic c Stop that Train d A Year and A Day e Hello Brooklyn f Dropping Names g Lay it on Me h Mike on the Mic i A.W.O.L.
BEASTIE BOYS – Paul’s Boutique (1989, Capitol Records)
