B-boy or Die! hlásá trefně breaková kultura, tanec dokázal totiž vystřídat pouliční násilí

Významným odvětvím hiphopové kultury je Breakdance, asi jeden z nejefektnějších stylů, které Street Dance nabízí. Když vidíme jak B-boys téměř létají a vyvádějí nepochopitelné kousky, které neodpovídají gravitaci, jen málo kdo zůstane chladným. Nikdo kdo to ale nezkusil, si nedovede představit, jak je tento tanec ve skutečnosti složitý, dobrý B-boy totiž vypadá, jako by mu to šlo samo, stojí za tím ale léta dřiny. Na otázky ohledně Breaku a jeho kultury odpovídá Taz, B-boy a tanečník úspěšné Last Minute Crew… Breakdance se zdá velice rozdílný v porovnání s ostatními Street Dance styly, jak vznikl? Break vznikl relativně separovaně od ostatních Street Dance stylů a to na východním pobřeží Spojených Států. S jeho počátky je spojován DJ Cool Herc, který má na svědomí první takzvaný “lámaný beat”, tedy Breakbeat. Breakdance původně vznikl na ulicích v USA a byl proto často spojován s kriminalitou násilím a přestřelkami a zřejmě z toho plyne obecný názor, že Street Dance jako takový se rovná spodina a drogy. Gangy však časem dospěli k tomu, že se dají potyčky řešit i tanečními Battly a k řešení neshod začali využívat tanec. Teď se naopak proti tomuto názoru tanečníci stavějí a z toho vznikají akce jako na příklad „Tancem proti drogám“. Když se srovná Street Dance battle s Breakdance battlem, Break se zdá být mnohem agresivnějším… K Breaku ta průbojnost trochu patří právě kvůli tomu, že Break vznikl z agrese a že to byl tanec gangsteru, kteří mezi sebou válčili. Já osobně vidím ve Street Dance pohodu a v mé povaze to úplně není, já mam radši, když mám možnost si při battlu v klidu zatancovat a spíše mi vadí když na mě kouká deset lidí, kteří očekávají rychlý toprock, footwork, freeze a ihned jde další. Na druhou stranu tanečník by měl přinést do kroužku nějakou energii a ten který přijde po něm, by neměl začít úplně od začátku, ale měl by vzít tu energii, která tam zůstala a vytvořit z toho ještě větší peklo. Je důležité, aby se tanečníci při battlu navzájem hecovali. Holky se Breaku moc nevěnují, je to tím, že k tomu třeba nemají předpoklady, nebo nemají tu fyzickou sílu? To záleží na každé zvlášť, proč zrovna do Breaku nejde, samozřejmě jsou ale také některé holky, které se Breaku věnují. Možná je to právě kvůli síle, nebo kvůli tomu, že Break je ze začátku výjimečně těžký, ne že by už v průběhu nebyl, ale ty začátky jsou speciálně demotivující, když vidíš, že kolem tebe lidi trénují a něco už dávají, a ty se moříš se základy. Je důležité ty začátky překousnout a moc se nesrovnávat s ostatními. V tanci všeobecně platí, že když dva dělají stejný krok nevypadá to stejně, a proto je důležité vykašlat se na srovnávání a tancovat si to své. Ty jsi tanečník, ze své zkušenosti myslíš, že je to pro B-boye výhoda, když umí tančit ještě jiné styly? Říká se, že Breakem se buď končí, nebo začíná. Je spousta B-boyů, kteří jsou v této době známí spíše jako tanečníci, například Kite (Poppin) a Hiro (House) z Japonska s Breakem začínali. Breakdance totiž tanečníkovi dá foundation footworku, tanečník se naučí používat rovnováhu, nižší těžiště a naučí se pohybovat po zemi, což je všechno velký plus i do ostatních stylů. V dnešní době se tanečníci, a převážně tanečnice spíše bojí jít na zem, protože je to těžký. Po nohou chodíme celý život a Street dance tanečníka naučí prvky a rytmizaci, výzva je dostat se na zem, třeba na bobek, kde jsme naposledy byli ve školce. Na druhou stranu když se řekne Break většina lidí si představí točení na hlavě, na zádech nebo na rukou, ale často se zapomíná na to, že toprock je také tanec a to je chyba. Break dance se k nám dostával relativně pozdě, jakou má v Čechách úroveň? Je pravda, že se k nám Break dostával později než do okolních zemí jako jsou třeba Německo a Francie. V dnešní době je tu spousta Breakových skupin a jednotlivců, kteří na sobě makaj a jdou dopředu. Myslím, že by měli i na mnohem více, ale jsou trochu limitováni svým prostředím. Je to podobné jako například s Popem a Lockem, je tu málo ikon na rozdíl od zbytku světa, kde už se vyvinula nějaká Breaková tradice a kde je tanec už pořádně zakořeněný. Češi se ale hodně vyvíjejí a posouvají se čím dál více dopředu. Jak jsi se dostal k B-boyingu? Chytlo mě to když jsem se byl jednou podívat na battlu, většinou to tak bývá, že člověka nadchne ten efekt. Sám jsem v tom neviděl tancování, ale to že se tanečník postaví na ruce a na hlavu. Naneštěstí jsem si zranil šlachu v zápěstí, takže jsem se půl roku nemohl opřít o ruku, a musel jsem na chvíli přestat s Breakem, jelikož jsem nemohl dělat ani footwork ani stojky. Chvíli před tím jsme se s naší skupinou Last Minute Breakers dostali pod skupinu Last Minute a tenkrát mi nezbývalo nic jiného, než dělat jen toprock, kterému jsem se začal věnovat. A díky tomu, že jsem se v tom půl roku věnoval i Hiphopu, začal jsem si více všímat hudby a jiných beatů než jen základních a zjistil jsem, že se dá tancovat i do nich. Potom jsem se toho snažil využít i v Breaku. Jak je to dlouho co jsi s Breakem začal? Skateboarding byl pro mě to co teď tancování, ale měl jsem nějaké zdravotní problémy, bolela mě hlava a doktor mi doporučil, abych přestal tancovat co se týče Breakdancu jako takového. V té době jsem ještě jezdil na skejtu, ale při jedné akci jsem si ošklivě zvrtnul kotník a tím pro mě skejt skončil. Rok jsem nic nedělal, potom jsem se dostal ke SpyRobymu, kde jsem se začal učit boogaloo. Jezdil si s Breakem i do zahraničí? Tehdy jsme ještě s Breakovou skupinou jezdili za inspirací hlavně na Battle of the Year. Tancovali jsme tam na afterparty v kroužkách a tak, ale spíš šlo o to zjistit, co je ve světě s Breakem nového. Neměl jsem slov když sem viděl co neuvěřitelného tam tancovali, a myslím, že v dnešní době tuto roli splňuje hlavně youtube, kde se lidi mohou podívat na to, co neuvěřitelného kdo udělal na druhé straně světa. Je to ale něco jiného, než to vidět na vlastní oči. Battle of the Year je významná a hodně známá akce, a je relativně blízko tak se na ni lidi mohou jet podívat.