Když jsem se před lety dostal k albu Vlna od Sameye s Dalybem, bral jsem jejich tvorbu jako něco úplně nového, a i přes mladickou nedotaženost, vyzývavého. Ačkoli si Dalyb hudebně tykal s tou nejsoučasnější školou, špinavost jeho zvuku naznačovala, že Óčku tahle kapela být nechce. Sameyův přednes pak šel proti proudu snad ve všem, na co jsme u rapperů zvyklí. Tam, kde jiní MCs pokládají obvykle zvláštní důraz na slabiky, Samey naopak polykal konce slov. Schopnosti, které dokázal projevit v jiných skladbách, ukazovaly, že to dělá záměrně. HAHA Crew jsem považoval i přes jejich tehdejší nevycválanost za příslib do budoucna. Na konci loňského roku se HAHA fans dočkali Samyeova sólo alba Mama neviem kedy prídem domov.