Už několik let je zřejmé, že je třeba počítat i s kapelami z ne zrovna zaběhlých lokalit. Navíc, když grupa daného státu prezentuje svou tvorbu v tradičním anglickém jazyce, který je konzumnímu stádu natolik blízký, může zaujmout i okolní země, nebo dokonce celý svět. Dope D.O.D. je holandská formace, která vážně nechrochtá podle předsudků k tamnímu jazyku a právě v těchto dnech přináší invazi do vašich uší……
Tehdy se psal rok 2004, když si ho povšiml Bushido a ihned ho chtěl zakomponovat do svých projektů. Netrvalo to dlouho a do roka byla venku společná deska „Carlo Cokxxx Nutten“. Jeho nejznámějším a doteď zatím nejúspěšnějším nosičem však bylo album „Saadcore“, vydané o tři roky později. Na podzim loňského roku oficiálně odvolal společnou desku se Sadiqem a odebral se do rodného Libanonu, aby si urovnal své myšlenky, zhodnotil své životní priority a ujasnil si, jakou roli v jeho životě hudba vlastně hraje. Posluchači mohou být v klidu – Baba Saad je zpět.
Správce pražského undergroundového dýmu. Člověk žijící hip hopem každý den. Člověk, který od svých začátků netvoří to, co právě frčí u posluchačů. Člověk, o kterém se články příliš nepíší, ale přesto se zasluhuje o něm zmínit. Jistě se nemalá část čtenářů ptá, kdo je to ten Foggy Fogosh?
V našich českých vodách je celkem nezvyklé, aby někdo vypustil ven EP plné škrábanců do beatů od zajímavých producentských jmen. Výjimka ale často potvrzuje pravidlo, neboť i u nás jsou toho lidé schopni. Jedním z nich je DJ Flux, který nám 29. března naordinoval pod labelem „TY VOLE?!“ své aktuální EP, které nese název „Scratchy P vol. 2“.
Milánská kráva (Vacca) se po dvou letech vrací s novým albem, které nese název Pazienza, se kterým vyráží na koncertní tour po Apeninském poloostrově. Italský matador, žijící už několik let v Jamajce, si současný velký zájem o svou osobu v rodné Itálii náramně užívá, neboť album bylo velmi očekávanou novinkou roku 2013.
Poprvé jsem na ně narazil náhodou, když se mi v roce 2006 dostalo do rukou jejich DVD z koncertu v Marseille. Ta atmosféra přímo sálala i z mého monitoru a ihned jsem se začal pídit po jejich tvorbě jako takové. Jejich poslední deska vyšla v roce 2008, ale po pěti letech jsou zpět! Silnější, vyzrálejší a hlavně s novým albem „4eme Dimension“.
Od svého posledního alba, které přišlo na světlo denní léta páně 2011 a neslo název C/A, pár týdnů již uplynulo. Máme tu rok 2013 a Lilu se vrací a připomíná nám formou mixtapu, že se s mikrofonem stále kamarádí. A mezi námi, není to třeba i předzvěst plnohodnotného alba?
Každý jistě v médiích zaregistroval polské tovary, které příliš nesplňují kritérium kvalitního výrobku. Když nyní odložíme stranou „kuchyňskou technicko-posypovou sůl“ nebo „libové klobásky z mršin pšontských krav“, nabízí nám sousedé i kvalitní materiál, alespoň ten z rapového prostředí.
Kalendář hlásí období, kdy se příroda dere na povrch zemský, kdy prý vše jen kvete, ale zatím kvete jen má trpělivost s tím nekončícím mrazem. Proto jsem občas rád, že mi v uších zalahodí něco, co mě zahřeje i mimo praskající dřevo v krbu. Jedna taková novinka pochází z Britských ostrovů, kde bych asi člověka s pseudonymem Wiley představovat nemusel.