Austy

Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012, žánrovou osvětu ventiluje pod křídly Bbarak.cz. Člen Hudební akademie je často k zastižení v terénu, kde monitoruje a zpovídá nejen tuzemské umělce. Ve své práci se zaměřuje na rozhovory a recenze, ale čtenáře informuje i o tom, co aktuálně rezonuje na mapě starého kontinentu. Mimo tvorbu článků se věnuje i pořádání akci a spolupodílí se na dramaturgii festivalu Otevřené hospody.

Lvcas Dope & DJ Wich – Diamant (2018; Golden Touch)

Stará škola, nová škola, drtíme mapu shora, zdola… Vzpomínáte na tyto slova z úst Indyho? Tehdy mu na skladbě „Pro naše kids“ sekundoval Idea pro desku „Hádej Kdo“. Tehdy určitě ještě netušil, že jeho týmový parťák DJ Wich o dvanáct let později skutečně sáhne po spolupráci s jinou generací. Nikoho to ale nemůže překvapit, neboť Máňa nikdy nestrkal hlavu do písku a naslouchal tomu, co právě frčí. Přestože už jeho bubny nemají na scéně takový monopol, mít možnost dát do jeho podkladu je privilegium, nahrát s ním desku pak výsadou, která se nedostává každému.

Ty Nikdy – Akta X (2018; Ty Nikdy)

Rodina je základ. Tímto sloganem se prezentuje celá řada interpretů ve své tvorbě. Vlastní krev, která čítá dobré duše i černé ovce, ale je to rodina. Když se dá takto označit ale i hlouček přátel, je to neméně významné pouto. Pojí vás společné zájmy, názory, volný čas a možná i více času, než běžně věnujete té pravé rodině. Tuzemská stáj Ty Nikdy se již dlouhé roky tváří jako family byznys, ale je rozdíl něco tvrdit a nějak konat. Pojďme se tedy podívat na zoubek druhé týmové desce, jestli splňuje tyto kritéria.

Evil Dope – Má Vlast (prod. Evil Dope)

Bedřich Smetana před dávnými lety asi ani netušil, co se s jeho notami „Vltavy“ z cyklu Má vlast nakonec stane, stejně jako Masaryk se svou milovanou zemí. Náš "Tatíček" se musí asi v zemi obracet, když sleduje počínání našich mocipánů. Před pár týdny na to upozorňoval k výročí sta let od vzniku Československa Dekret, nyní stejným směrem smýšlí i Evil Dope ze stáje ZNK.

Momo je při tvůrčí chuti. Po albu Wlk nás čeká ještě prosincové EP. Co obsahuje?

V tomto roce bylo kolem bratislavského Moma velice rušno. Majitel několika oslavovaných desek vypustil album „Wlk“, které sklidilo pozitivní ohlas u posluchačů. Bohužel v době, kdy samotný autor vedl pro svou upřímnost válku s řadou kolegů, což ho obrala o koncertní pódia. Hlas však neutichne, dokud mu nebude setnuta hlava a pravdou je, že s katanou nikdo Moma nenavštívil. I díky koncertnímu půstu se tak můžeme těšit na další matroš.

Osem – Jediná Možnosť (prod. Pryor Music)

Posluchači u našich východních sousedů vkládají velké naděje do mladé krve, která pojala za své pseudonym „Osamelý Osem“. Přestože se stále ještě mezi zkušenějšími kolegy rozkoukává, získává si pozornost. Jeho progres dokládá i novinková věc „Jediná Možnosť“, která vsází na upřímnou výpovědní hodnotu do bubnů od Pryor Music.

Zverina – Královna (prod. Abe Beats)

V Praze se již Zverina patřičně zabydlel, což nedokládá jen několik měsíců stará skladba „Já to žíkal“. Jeho další sólo již klepe na dveře a na prodejních pultech by se mělo objevit začátkem prosince. A stejně jako redakce Bbarak.cz, tak i většina posluchačů, si neumí představit, že by jeden z nejproslulejších milovníků žen nevěnoval pár minut na svém nosiči něžnému pohlaví.

Ultrazvuk ft. Zuzana Mikulcová – Tváre slobody

Sedmnáctého listopadu se cinkalo klíči. Mnozí z nás slyšeli o této revoluci jen z vyprávění našich rodičů, prarodičů nebo učitelů ve škole, ale nezapomínáme ani s odstupem času. Památku boje za svobodu se rozhodl uctít i ostře sledovaný projekt Ultrazvuk. Silné téma s velmi zdařilým vizuálním doprovodem je přesně to, co na trhu poměrně dosti chybí, proto kvitujeme práci Branči Kovače a Tona Suchoty.

Německý pán podsvětí vypouští druhý díl titulu, který byl zakázán prodávat mládeži

Téměř každý týden slyším u nás nářky některých fanoušků našeho milovaného žánru, že nemohou mnohým interpretům věřit jejich texty. Pravdou je, že oddělit sny a fikci od reality je u nás někdy problematické. Ale co když si odskočíte pár stovek kilometrů na západ k našim německým sousedům a zaznamenáte interpreta, který je prý tak real, že jeho desky se nesmí prodávat mladistvým? Xatar vyráží do útoku s pokračováním toho, co otevřelo hudební brány dokořán.

Staré varšavské hlasy se ozývají skrze nový produkt. Přítomen je i Sokol, Pezet či O.S.T.R

Naši východní sousedé měli vždy ve svých zásobnících mnohem více ostrých patron. Je to nejen díky mnohem větší rozloze, ale i samotné obyvatelstvo je početnější než to naše. Můžeme jim jen závidět tu aktivitu, která je i jednou ročně ke spatření u nás na Hip Hop Kempu. Můžeš pak tvrdit, že šišlají, že dělají bordel, že jim nerozumíš, ale ve finále pak musíš dojít k tomu, že jim nechceš naslouchat. A ignorovat takové Hemp Gru je doslova hřích.