S mírným zpožděním, ale je to tady. Tahle deska byla takovým otevřením dveří obrovského úspěhu, který label Def Jux za minulý rok bezpochyby měl, ne nadarmo se říkalo Co deska to perla a podle věcí, které chystá El-P vydat tento rok bude perel jako na dně tichomoří. Tohle EP je uplně první počin labelu z roku 2002, ale jak jsem se zmínil v label infu o Def Juxu šestadvacetiletý Aesop má ve svém repertoáru již 5 (!!!) alb. První sice bylo ještě takové „vydané nevydané“ EP „Appleesed“ na Cantrifugal Phorce records (většinou jen CPR), další dvě, „Music for earthworms“ a „Float“ už sklízely ovace pod křídly Mush records. Následný přechod na Def Jux zajistil Aesopovi zatím nejúspěšnější věc v kariéře (na www.hiphopinfinity.com označeno jako nejlepší kousek 2001), album „Labor days“. Mezi tím vším ještě stihl udělat 3 alba s obrovskou grupou Atoms Family v které účinkují jména jako Vast Aire, Alaska, Cryptic One, Yeshua da poED, Windbreeze atd. Všechna tři alba vydal CPR. Začátkem minulého roku vydal „Daylight“, což mi připadá jako taková smetánka aneb „co se na Labor Days nevešlo“. Album si samozřejmě drží Def Juxovský styl i originalitu, produkci si rozdělili tatínek El-P („Nicked plated pockets“ a „Bracket basher“), Blueprint („Alchemy“) který si labelem udržuje neustálý kontakt (především s RJD2 s kterým tvoří Soul Position) a tři pecky („Daylight“, „Nightlight“ a „Maintenace“) si vzal do parády sám Aesop. Co se týče rapu, tak tady obyčejná slova nestačí, Aesop má naprosto nepřirovnatelný a originální flow. Někdy se snad jen trochu podobá bostonskému týpkovi jménem Edan. S intonací si pohrává, že byste někdy ani nepoznali co je to za řeč, někdy naopak vypráví jako Jeru kdysi zamlada. Z tracků mě nejvíc baví dvojice „Daylight“ – „Nightlight“. V songu „Dylight“ vás Aesop zavede do růžového optimistického snu, ve kterém vypráví jak může všechno být hezké, že bychom se měli vždycky na všechno dívat z té lepší stránky, když pak ale příjdou slova Day turns Night „Nightlight“ suckers! a všechen optimismus je hnedle pryč, jedním rázem se ocitnete v noční může, kde je všechno na hovno, text odpovídá přesnému opaku předešlé skladby, navíc tvrdá kytara (použitá už na kompilačce „Def Jux presents 2“ v songu „Dead pan“) všemu dodává temnou atmosféru. Nejvíc se mi líbí rým z „Daylight“: Life’s not a bitch / life is a beautiful woman / Your only call her a bitch because she won’t let you get that pussy a následný „Nightlight“: Life’s not a bitch, life is a beotch, Aesop se asi špatně vyspal nebo co. To ale nic nemění na tom, že El-P se zase vytáhl jako pravý mist producentského pera a peckou „Nickel plated pockets“ mi zase jen potvrdil, že je prostě nejlepší. Nevyzpytatelný beat mě vymrdal od hlavy až k patě i po padesátém poslechu. V songu „hostuje“ Vast Aire, škoda že zde představuje jen haldového New Yorkského žebráka, prosícího o dolar, spícího s veverkama My God, what you doin‘ with that squirrel?!?. Atmosféra celhé songu je ponořena do takzvaného seriálu „Rotten Apple“, Aesop zde rýmuje o obětech z 11. září a vůbec o násilí a nepříznivém životě v NY. Na albu je taky jedna instrumentální skladba „Forest Crunk“, melancholická, hodě připomínající produkci RJD2. Skoro až propadákem bych nazval song „Alchemy“ s hostujícím Blueprintem. Instrumentálka nudí, Blueprintuv rap mě taky nebere, škoda že i na takových perlách se najde nějáký ten kaz. Už teď se nedočkavostí třepu na nové album „Bazooka Tooth“, vycházející v květnu spolu s dalšíma masírkama Cann Ox, „Samshy Trashy“ od Sa Smash a podobně. Label vydal přes 20 alb, z nich ani jedno nekleslo pod úroveň pekelnosti, to už je co říct ne? Beaty: 9/10 Rap/Rýmování: 10/10 Originalita/Kreativita: 8/10 Tracklist: 1. Daylight 2. Nightlight 3. Nickle plated pockets 4. Alchemy 5. Forest crunk 6. Bracked basher 7. Maintenace