Řezník s Haadesem aktuálně obráží tuzemské kluby se svou deskou „Drogstars“, záda jim při tom kryje DJ Flux. Jednou ze zastávek byl i pardubický klub RC Ponorka, kde zazněly nejen jejich společné věci. Atmosféra si kradla pozornost díky fungujícímu publiku a po závěrečné skladbě a tradičním focení fanoušků s interprety se naskytla možnost realizovat i tohle interview. Otázek se nabízelo mnoho, třeba i větší osvěta nad tím, co se stalo před zhruba měsícem, kdy Sodoma Gomora oznámila po dlouhých devatenácti letech konec…
Máte za sebou další zastávku v rámci Drogstars tour, čerstvě také v novém merchi, konkrétně v dresech. Zatímco Haades má na zádech 666, které odkazuje na podsvětí, Řezník preferuje číslo 69. Představuje něco konkrétního, třeba oblíbenou polohu v sexu?
Řezník: Je to tak. (smích) Máme to tak s Haadesem hlavně na zkouškách. Už kdysi jsem to ale měl i na dresech ZNK.
A proč ta číslice 69? Znamená to, že jsi ještě o kousek lepší než Jaromír Jágr?
Haades: Se v tom roce narodil, bráško. (smích)
Řezník: Jo, jo. Už jsem starej. 69 je můj ročník.
Haades: A je mu 69. (smích)
Řezník: Kdo si to spočítá, tak mu to dojde…
Máte za sebou novou desku, se kterou nyní obrážíte města v České republice. Mě ta deska přišla zajímavá už po vydání právě pro shows. Cítíte tam hlavní sílu i vy nebo tam vnímáte i obsahovou hodnotu, která může posluchači nabídnout mnohé při domácí konzumaci?
Haades: Mě podle tvé recenze nepřišlo, že by tě to moc oslovilo.
Řezník: Haades na tebe byl hodně nasranej. Už tě vlastně nechtěl nikdy vidět. Myslím, že to dneska bude mít ještě nějakou dohru. (smích)
Haades: No jo, já jsem zapomněl, že si to byl ty. (smích)
Řezník: Není to jen koncertní deska. Já si myslím, že má příběh od takového prvního nákopu fascinace drogami přes fázi, kdy se o něj pokoušej démoni, má blbý stavy, až po konec, kdy se z toho snaží nějak dostat.
Haades: V podstatě už Deep Space 9 měl podobný koncept tý drogový jízdy od rozjezdu, přes euforii až k toxický psychóze a následnýmu uvědomění. Drogstars a Deep Space 9 mají stejný iniciály, víš jak, zapadá to do sebe, kámo.

A je to téma, na kterém se dá dál stavět a rozvíjet jej? Narážím tím samozřejmě na možnost další spolupráce a dalších společných desek…
Haades: Já si myslím, že další spolupráce budou. Vezmeme to ale asi za jinej konec.
Řezník: Bylo to koncepční album věnované tomuto tématu. A myslím, že jsme to probrali…
Haades: Vyčerpávajícím způsobem.
Řezník vlastně „Drogstars“ zahrnul do své trilogie, kterou odstartovaly „Hrozny hněvu“. Kam se dostaneme uzavřením té trilogie?
Řezník: Už je to tam napsaný v těch deskách, bude to nauka o smrti.
Po dlouhé době byl tenhle projekt pro Haadese týmovka. Něco, na co nebyl úplně sám a musel pracovat v kolektivu. Svazoval tě nějak ten tvůrčí proces a cítil jsi třeba vůči výsledku větší odpovědnost?
Haades: Bylo to vlastně naopak, strašně mě to bavilo. Vzájemně jsme se challengovali. Marty poslal sloku, říkám „Ty píčo. To zabil. To musím taky zandat.“ O to víc se pak snažíš. Vyšvihne to z tebe to nejlepší.
Jak jsem již zmiňoval, bylo to po dlouhé době, co jsi operoval ne na vlastní pěst. Probudilo to u tebe při procesu i nějaké nostalgické vzpomínky na Terror Crow?
Haades: Hele, to asi ani ne. Dělali jsme to taky jiným způsobem než tehdy. Byla to ale po těch letech, co jsem dělal, hodně dobrá experience.
Dá se říct, že poslední měsíc je Řezník v tomhle ohledu na volné noze. Nechtěl bys jej draftovat do společné smečky?
Haades: Tak my tak nějak jsme. Jsme ZNK crew, bráško. Ale jo, uměl.
A ty, Řezníku? Jaký na to máš pohled?
Řezník: Nemyslím si, že vznikne nová kapela, ale na podiu nám to spolu funguje dobře. Je to fajn.

Pojďme se zaměřit i na to, co už zhruba měsíc rezonuje tuzemským prostředím. Byl oznámen konec Sodomy Gomory, ale fanoušci nedostali moc odpovědí, proč se tomu tak stalo. Vím, že to je citlivé téma, ale dá se tedy říct, co za tím rozpadem dlouholetého týmu stálo?
Řezník: Já bych to nechtěl nějak víc rozebírat a bulvarizovat. Ono to zase není tak dramatický, jak se může zdát – vem si, že jsme společně už jenom koncertovali. 10 let jsme jezdili téměř se stejnym setem a od poslední desky v roce 2022 nevznikala ani žádná nová muzika.
Cítil jsi tedy, že tě DeSade v poslední době nějakým způsobem stahoval někam, kde jsi být nechtěl?
Řezník: Já bych to asi takhle neřekl. Těch věcí bylo víc a doufal jsem, že koncertní pauza tomu prospěje, ale nestalo se tak. Co můžu zmínit a čeho si někteří fanoušci všimli je, že jsme měli jet společně hrát na horrorcore festival do Ameriky, ale na poslední chvíli jsem jel sám. Tohle byl pro mě ten rozhodující moment.
Tak nějak jsi naznačil, že bys byl rád za nějakého parťáka. Dlouhé roky jsi fungoval jako Sodoma Gomora a i na stagi si v tomto tandemu prezentoval při show i své sólové věci. Co bude dál? Budeš mít při koncertech někoho za zády, kdo ti pomůže s doříkávačkami nebo jak to bude? Přeci jen to je pro tebe teď něco dost nového… anebo tajně doufáš, že se čerstvé rány zahojí a umíš si představit zase obnovení Sodomy?
Řezník: V tuhle chvíli já vlastně sám nevím. Určitě je za mě mít fajn mít někoho na tom podiu sebou, teď je to třeba Haades v rámci téhle tour. Myslím, že nám to funguje. Ale třeba v tý Americe jsem dával sám dvacetiminutovej sólo set a taky to bylo dobrý. Obecně chci ale koncertovat míň, není pro mě priorita to drtit za každou cenu.
Haades: Já jsem tady kdyžtak pro tebe, bro.
Haades ale velmi brzy vystrčí opět další studiové růžky, jak mi tu Řezník v meziřeči prozradil. Opět jsi na něj nebyl sám. Můžeš mi to více přiblížit?
Haades: Teďka jsme dodělali projekt s Painem a Churaqem Sputnikem. Vzniklo to úplně spontánně a je to úplná mrda. Přijde mi to jako vlastní specifickej žánr, nezní to jako nic, co by tu už bylo. Každej jsme do toho dali kousek svého stylu a je to tedy různorodý. Už je to hotový, teď se to míchá a do měsíce to půjde ven.
Byl to i záměr přinést fanouškům něco nového, neotřelého nebo to vykrystalizovalo až v tom studiu?
Haades: Já jsem se tam, v podstatě, jenom přišel za nima podívat do studia. (smích) Sputnik s Painem tam něco nahrávali, přišel jsem se za nima mrknout, poznat více Paina osobně. Nějak jsem se tam nachomýtl, až jsem skončil na celým projektu.
Řezník: Musím říct, že ty věci jsou fakt dobrý. Haades mi to pouštěl a každej z těch interpretů tam přináší něco svýho. Hodně zajímavá spolupráce.
Haades: Prostě jsem přišel, napsal do toho něco taky a nakonec je to projekt nás tří. Příští týden se uvidím s klukama, řešíme, jakou formou to půjde ven. Jestli jen digitálně nebo i jinak. V srpnu jsme vlastně dali ven první ochutnávku „Jebat hook“.
Fanoušci tvorby z labelu ZNK už asi ani nečekali, že letos proběhnou „Zasraný Vánoce“. O to větší je to pro ně asi překvapení, že tradiční event bude. Byla na stole i varianta, že se to letos neuskuteční?
Řezník: Rozhodně, byly v podstatě 2 varianty. Buď to bude v týhle formě, nebo nebude vůbec. S DeSadem to máme teď tak, že je na něm, aby si dal do kupy svý věci.
Haades: Marty tím chtěl říct, že jestli lidi sere, že tam není DeSade, tak za to může DeSade a nikdo jinej.
Řezník: U mě má dveře furt otevřený, ale v současný situaci to prostě nejde.

Hudební branže sebou přináší přirozené showmany na koncertech i v běžném životě, ale i ty, kteří vedou tichý a poklidný život, ale na stagi se dokážou vymanit z takových těch okovů. Cítíte se více jako extroverti či introverti?
Haades: Já jsem bejval spíš introvert, ale řekl bych, že jsem časem nějak zextrovertněl. Je to ale asi jak kdy. Záleží, jak se cejtím.
Řezník: Já se považuju za introverta, ale ono to je o tom, jak prožíváš emoce. Jestli je prožíváš dovnitř a nikomu je neříkáš nebo jestli o sobě říkáš všechno celýmu světu.
Odděluješ ty dva světy třeba snáze maskou?
Řezník: Určitě. Ta maska tomu hodně pomáhá.
Dlouhé roky tě nikdo bez masky neznal, vlastně sis to soukromí chránil o mnoho více než v posledních letech, kdy už mnozí vědí, jaká tvář se pod tou maskou ukrývá. Ono je to dáno asi i tím, že se realizuješ i ve filmovém či herním průmyslu nebo kreslíš vtipy. Nestýská se ti někdy po tom větším osobním klidu?
Řezník: Furt se mi neděje ještě to, že by mě ty lidi poznávali všude. Naštěstí ještě nějakou tu anonymitu mám. Když dělám hudbu, tak je to tam spjatý s tou maskou, a když dělám filmy, tak tam ta maska není. Stále chci víc mluvit svým dílem, než abych to stavěl na svým ksichtu.
Koncertní tour Drogstars v sobě ukrývá nejen ventilaci čerstvého hudebního materiálu posluchačům, ale svý shows zpestřujete i zajímavými maskami a chutí dát jim i něco navíc než jen zvukový zážitek. Máte ve své blízkosti někoho, kdo vám s tímto pomáhal?
Haades: Chtěli jsme, aby to nebyl jen obyčejnej rap, ale komplexnější audiovizuální zážitek.
Řezník: Máme na desce věc, která se jmenuje „Vraždící Kult Gaka Hatu“, což je takovej městskej voodoo kult. Oslovili jsme našeho kamaráda Marka Brožka, kterej dělá kameramana na mejch filmech. Zároveň je to ale i loutkař, takže nám vyřezal masky, udělal podsvícení…
Haades: Já jsem zastáncem toho, že koncert by měla bejt prostě show. Myslím, že v rámci scény přinášíme nadstandard.
Řezník: Samozřejmě to má furt ještě nějaké své limity, třeba velikost klubu nebo co sebou můžeš běžně přivést.
Zastávka v Pardubicích proběhla v prostorech, které svou kapacitou určitě neatakují největší české kluby, ale mělo to svou atmosféru. Baví vás stále ten underground pro menší počet věrných?
Haades: Já jsem si to tady užil fakt mega.
Řezník: Já taky. Vidíš, že ty lidi reagujou, odpovídaj, zpívaj texty… Myslím, že celá ta tour je super. Moje očekávání to předčilo.
Haades: Já jsem žádný očekávání neměl, protože očekávání vede většinou ke zklamání. Je to ale super.




