Algoritmus by si možná přál patnáct vteřin tanečků a dalších blbostí, Skepta mu však po téměř třech letech práce přinese patnáct skladeb z kapku vážnějšího ranku. Britský veterán Big Smoke se v závěru tohoto pracovního týdne vrátí s albem „The Fork and Knife“, na němž odložil dětské ego a dle vlastních slov do něj nalil celé srdce.
Čekání se protáhlo tak výrazně, že Skeptovi připadá neskutečné už jen napsat datum vydání. „The Fork and Knife“ dorazí 6. listopadu 2026 a půjde o jeho první plnohodnotnou sólovou desku od „Ignorance Is Bliss“ z roku 2019.
Dlouhá pauza podle něj nebyla způsobena nedostatkem témat. Skepta naopak sledoval, jak umění pomalu ztrácí význam, tvůrci chuť pokračovat a internet zaplavuje nadbytečný obsah vyráběný především pro algoritmy…
„Umlčování, přebytek bezvýznamného obsahu, tancování pro algoritmus… Ještě jsem nebyl připravený odejít,“ vysvětlil ostřílený mistr ceremonie, proč se rozhodl znovu přihlásit o slovo.
Album původně vznikalo jako jednoduchý londýnský příběh. Postupně se však ponořilo do zkušenosti dítěte přistěhovalců a v závěrečné fázi také do tématu patriarchálního systému, který podle Skepty mnoho lidí nevědomky přijímá už v dětství.
„Říkal jsem si, že bych mohl použít svůj hlas a pomoci alespoň několika posluchačům dostat se z bezedné jámy patriarchátu,“ uvedl. Patnáct přednášek doprovázených decentním klavírem samozřejmě čekat nejde. Jedním z nejtěžších úkolů prý bylo vytvořit uvědomělou desku, která si zároveň uchová energii.
„Nemůžu být dokonalý, ale můžu být uvědomělý,“ řekl v rozhovoru pro The Guardian. Ve čtyřiačtyřiceti letech stále zůstává Josephem z Tottenhamu, jen už více přemýšlí nad tím, kdo jeho slova poslouchá a jakou váhu získala.
Přiznává vlastní chyby, nevhodné texty i období, kdy se snažil vyhovět mainstreamu a ztratil část své identity. „Dlužím vám upřímnost. Musím jít hlouběji, odložit dětské ego a podívat se dovnitř, abych našel určitou svobodu, která může pomoci nám všem,“ vzkázal fanouškům.
Současně se ostře vymezuje proti tomu, kam hudební průmysl rap v průběhu let zatlačil. Připomíná, že Public Enemy, Run-DMC nebo 2Pac tvořili v době, kdy byli černoši vykreslováni jako méněcenní a pomocí hudby své kultuře dodávali vážnost, inteligenci a společenský hlas.
„Začali nám platit a kupovat si nás, abychom rapovali o twerkingu, drogách a nesmyslech,“ říká bez obalu. Právě „novinka má ukázat, že vědomý obsah nemusí znamenat ztrátu energie, sebevědomí ani grimeové razance.
Velkou roli na desce hraje také imigrace. Skepta, jehož nigerijští rodiče se potkali až v Anglii, považuje britský multikulturalismus za přirozenou součást vlastní identity. Současnou nevraživost vůči přistěhovalcům označuje za odpornou a hlavně nebritskou.
Zajímavou roli v jeho vývoji sehrála také Praha. Při koncertu v T-Mobile Aréně zjistil, že londýnský slang a lokální odkazy, které fungovaly doma, českému publiku téměř nic neříkají. Právě tehdy mu došlo, že pokud chce být světovým rapperem, musí používat slova a refrény, které s ním dokážou vyslovit lidé mimo Londýn.
Hudebně má „The Fork and Knife“ nabídnout širší záběr než ortodoxní grime. Patnáct skladeb sahá od spolupráce s Ayrou Nakamurou po osmiminutovou grimeovou nálož „Belly“, v níž dostanou prostor mladší MCs i veteráni JME a Frisco.
Skepta přitom nemíří nízko. Obdivuje jednoduchost a dlouhověkost skladeb od Oasis, Bee Gees nebo Jamiroquai a do studia údajně pokaždé vstupuje s cílem vytvořit píseň stejně velkou jako „Wonderwall“. Po všech těch letech mu tedy nechybí sebevědomí, jen ho tentokrát doprovází i dávka sebereflexe. Jak se na to těšíte?
