Wu-Tang Clan vyřešil problém s nelegálním stahováním po svém. Natočil desku, ke které se skoro nedostali ani legální posluchači, vlastně téměř nikdo. Jediný exemplář „Once Upon a Time in Shaolin“ kapela prodala za dva miliony dolarů a jeho příběh teď rozebírá netflixovský dokument „The Disciple: A Wu-Tang Fable“. Podle prvních ohlasů si ho nejvíce užijí ti, pro které je logo „W“ srdeční záležitost.
Tajně nahrávané dvojalbum vznikalo mezi lety 2007 a 2013 a nabídlo jednatřicet skladeb. Vedle členů Wu-Tangu se zapojili Redman, Cher nebo herečka Carice van Houten ze „Hry o trůny“, s tím, že zvuk se měl vracet ke slavným začátkům party.
Místo běžného vydání ale přišel jediný disk ve zdobeném stříbrném pouzdře a zákaz komerčního využití na 88 let, tedy až do roku 2103. Hudba měla získat hodnotu unikátního obrazu. V roce 2015 ji za dva miliony dolarů koupil podnikatel nechvalně proslulý drastickým zdražováním léků Martin Shkreli.
Dokument Joanny Natasegary, jenž měl premiéru na letošním festivalu Sundance a na Netlix dorazil tento týden, ale není výhradně o něm. Hlavní postavou je nizozemský rapper a producent marockého původu Cilvaringz, což byl zásadní iniciátor projektu.
Z oddaného fanouška se díky vytrvalosti, telefonátům a osobním návštěvám dostal do nejbližšího okolí Bobbyho Digitala. Ten ve filmu připomíná i moment, kdy si Cilvaringz našetřil na koncert a Ol’ Dirty Bastard ho vytáhl na stage. Z posluchače pod pódiem se postupně stal člověk, jenž zasáhl do historie celé skupiny.
Režisérka Natasegara na dokumentu pracovala pět let a sama vyrůstala na Wu-Tangu. Silný námět ale podle kritiky naráží na jednostranné zpracování. Cilvaringz poskytl vlastní archiv i velkou část vyprávění, ostatní členové skupiny přispívají spíš okrajově. Film tak otevírá otázky vztahu mezi idolem a fanouškem, aniž by je dostatečně rozvinul.
Zajímavější má být ve chvíli, kdy dojde na samotný experiment. Proč může obraz stát miliony, zatímco hudbu lidé očekávají zdarma? A jak takovou „rapovou Monu Lisu“ vlastně prodat? Tvůrci přiznávají, že odpovědi na některé praktické otázky hledali až za pochodu.
Po Shkreliho odsouzení za podvody mimochodem album zabavily americké úřady a pět let zpět ho získal za více než čtyři miliony dolarů kolektiv PleasrDAO. Ani nový majitel z něj neudělal běžně dostupnou nahrávku. Po letošní projekci dokumentu v Park City zaznělo pro pozvané publikum z více než dvouhodinové desky jen a pouze dvacet minut. Dle listu Washington Post šlo teprve o její sedmý veřejný poslech, což je pořád šílené.
