Pouličný Autor Tónov, jenž se naposledy připomněl po boku Bobbyho Blaze v téměř g-funkové záležitosti „Thriller“, obvykle své beaty klidně nechá chvíli stát na chodbě a první řádky vyřídí bez nich. Podklad má tedy podobnou pozici jako předskokan na koncertě. Chvíli si musí počkat, až na něj přijde řada.
Mluvím o charakteristickém postupu, který mu seděl už v době, kdy se výrazněji prosazoval se skladbami typu „Naker či „Nero“. Nechá věc pomalu nadechnout, první bary posílá ještě bez plnohodnotného beatu a teprve postupně přidává další vrstvy. Když se pak noty rozjedou naplno, má už posluchače přesně tam, kde ho chtěl mít.
I proto může zůstat v „Que Pasa“ (pokud si ještě dobře pamatuju mexický film „Amores Perros“, volný překlad je „jak je“, „co je“, případně co se děje“) skromnost stranou. „Moja mama vychovala muzikanta, tvoja vychovala iba buzeranta,“ otevírá svou verzi a vzápětí ještě přitvrdí hláškou „Tvoj obľúbený rapper mi fajčil kokot, z tohto beatu strieka až hore na Chopok,“ čímž posílá shout out třetí nejvyšší hoře Nízkých Tater.
Vkusnost nechme na individuálním posouzení, jedno se ale P.A.T. upřít nedá. Rap v sobě pořád má, umí být naléhavý a mikrofon mu rozhodně nepřekáží. Někdejší člen Rytmusova Pozor Records je vůbec známý tím, že si kromě mikrofonu rozumí také s beaty a pokud budeme směle předpokládat, že si hudbu k novince obstaral sám, platí to i tentokrát…
No a aniž bych chtěl být nějaký škarohlíd, zbytek soupisky už hraje tak trochu v jiném filmu a tandem Tunisino & Danior zřejmě žádná velká rapová kariéra se stadiony a vyprodanými šňůrami nečeká. Pakliže se pletu, budu ten první, kdo s omluvou a čerstvě napečenou bábovkou bude zvonit s omluvou u jejich dveří.
