Tři deci projektu P/\ST, dvě lžíce WWW a špetka 6 Polnic? Skupina Nekonečná planeta barev, jejichž vydavatelství Život je lajf“ musí takový Joe Trendy lajkovat jako pominutý, rozhodně nedoručuje noty, které si pustíte jako nenápadnou kulisu k mytí nádobí. Jestli hledáte rap k bezmyšlenkovitému kývání hlavou, jejich pilotní (video) singl „Pavián“ vám nejspíš vaši směnu řádně zkomplikuje. Tady se po posluchači chce trochu víc než jen funkční krční páteř…
Za projektem NPB stojí multiinstrumentalista a producent Lukáš Horký a literární reportér Šimon Felenda, kteří přináší rozkročený, neotesaný a místy také dost teatrální rap, jenž je záměrně daleko od naleštěné produkce.
Věc nabádá k vypuštění vnitřního zvířete a rozkopnutí vězení, do něhož se lidé podle dotyčného dua dobrovolně zavírají. Parta se vymezuje proti obsahové prázdnotě části soudobého rapu a hodlá stavět na příbězích, syrovosti a neotřelé produkci.
Horký přitom přichází z úplně jiných hudebních končin. Klávesy a saxofon v Hard To Frame nebo baskytaru v Mancy Sono nyní doplnil starým dobrým MPC a další hiphopovou výbavou.
Slova obstarává zpravodaj Seznam Zpráv v Bruselu a mistr republiky ve slam poetry z roku 2019 v kategorii duoslam Šimon Felenda. Rap pro něj také není úplně nová disciplína, s tím, že za sebou má projekt Moody Allen i nahrávku „Tohle neni album, ale…“. I tak se je však pořád co učit. Když vám poté YouTube v rámci automatického přehrávání naservíruje kupříkladu Restovskiho, rozdíl v přirozené rapové flow je dost cítit.
Jak to uzavřít? Je milé si občas připomenout, že k rapové kariéře není potřeba kukla, půjčené AMG ani refrén o částce na účtu, ale protože do žánrové branže vstupují dveřmi, které ostatní možná ani nepovažovali za vchod, o pozornost budou muset hodně zabojovat…
