Úvod dnešního profilu nebudu zbytečně natahovat a jen dodám, že si ve stručnosti posvítíme na rappera, kterého již vítr nejednou zavál na koncert do České republiky a jehož jméno zní Jeru The Damaja. Jeru the Damaja (vlastním jménem Kendrick Jeru Davis, které dostal díky nápadu vlastního otce, jenž byl rastafarián a svému syna pojmenoval podle syna Egyptských bohů Osirise a Isis.) a.k.a. D. Original Dirty Rotten Scoundrel prvně uzřel světlo světa v Brooklynu, kde také strávil své dětství, které se charakterem nikterak nelišilo od života tehdejší černé new yorské mládeže. Legendy praví, že Jeru začal psát své první rýmy ve věku deseti let a postupem času, inspirován rapovými velikány typu Big Daddy Kane, Kool G Rap, KRS-One či Rakim, se začal zajímat o hip hápovou kulturu více a více. Určitě veledůležitým momentem bylo pro Jerua, tehdy ještě studujícího střední školu, setkání s Guruem a DJ Premierem, kteří se právě nedlouho předtím do N.Y.C z různých koutů země přistěhovali. Po dokončení středoškolských studií už měl tedy Jeru poměrně jasno, čemu že se chce v budoucnu věnovat a spolu se svým homeboyem, deejayem PF Cuttinem, začali makat na prvních demáčích. O tom, že zvolená cesta nebude zas až taková procházka růžovým sadem se Jeru přesvědčil velmi záhy a svého času si byl nucel přivydělávat prací u autobusové firmy Greyhound na Manhattanu. Nicméně ledy se pohnuly a Jeru, který byl už přihlížejícím na natáčení Gang Starr videoklipu „Manifest“, se právě nedlouho poté objevuje na jejich legendární desce „Daily Operation“ (1992), kde na majku hostuje v pecce „I´m The Man“. O rok později mu Primo produkuje dnes legendární pecku „Come Clean“ (jež se mimochodem umístihla v žebříčku nejlepších beatů všech dob dle časopisu The Source hodně vysoko), která původně vychází jako promo věc na vlastním labelu hvězd z gangu IllKid Records, ale již dá se říci předznamenává Jeruem připravované debutové album. To přichází velmi záhy, vychází totiž v roce 1994 u Payday Records a dostává název „The Sun Rises In The East“. I přes mírné šlápnutí vedle v podobě písně „Da Bichez“ bylo album jak kritikou, tak i širokou veřejností, přijato velmi solidně a spolu s klasikou „Illmatic“ bylo považováno za jedno z nejlepších debutů (nejen) daného roku. Lví podíl na tom všem měl samo sebou Primo, jenž svými neskutečnými beaty dopomohl Nasirovi s Jeruem (který ovšem také produkoval) k prvoligové příslušnosti. Co se konkrétních písní týče, krom již zmíněné „Come Clean“ album obsahovalo takové hitovky jako „You Can´t Stop the Prophet“, „Ain´t the Devil Happy“ či „Jungle Music“, jež jen podtrhly a zvýraznily kvality s vyhlídkami tohoto (v té době ještě) nadějného zelenáče na scéně. Mimochodem ještě v témže roce si rozšířil fejm hostovačkou na albu kultovních Digable Planets (šlo o desku „Blowout Comb“) a jakožto homeboy nemohl chybět ani na klasice klasik „Hard To Earn“ od Gang Starr. O dva roky později se Jeru The Damaja připomněl znovu, tentokráte s deskou s pořadovým číslem dvě, jež pojmenoval „Wrath of the Math“ (Payday Records). Znovu se dá se říci trefil do černého a album slavilo úspěchy široko daleko, nicméně podle valné většiny lidí z branže svou prvotinu „The Sun Rises In The East“ nejenže nepřekonal, ale ani nevyrovnal. Jednalo se však opět o nadmíru kvalitní kus muziky, čemuž dopomohla dvojka Guru a Primo, která zase držela producentskou taktovku celého alba. Vždyť skladby typu „One Day“, Scientifical Madness“, „Too Perverted“ nebo „Not The Average“ baví hiphápuchtivý lid dodnes. Uplynuly další tři roky, psal se rok 1999 a Dirty Rotten přišel s albem „Heroz4hire“, které si vydal na vlastním nezávislém labelu Knowsavage. Bohužel deska až na výjimky strádá po produkční stránce, kterou si Jeru, i když si nevede zrovna špatně, šéfuje prvně celou sám a výrázná osobnost Primova kalibru zkrátka a dobře chybí. Pokračování se pod jménem „Bitchezwit Dikz“ dočkává song „Da Bichez“ a hodně výrazně je zde kupříkladu slyšet závěrečná výborná skladba „99.9 Pa Cent“, k níž si i sám natočil videoklip (bohužel jde o jednu z pár výjimek potvrzující pravidlo). Jen pro úplnost dodám, že se tu v několika tracích objevuje zástupkyně něžného pohlaví, mě neznámá rapperka Mizmarvel. Po této desce Jeru vyrazil na „obří“ tour, která zahrnovala, nepočítáme-li jeho domovinu, zastávky v Evropě, Jížní Americe a dokonce i v Africe. Na cestách se mimo jiné podílel na multižánrovém projektu s britskou skupinou Groove Armada a ke slyšení byl i na čtvrtém pokračování oblíbené počítačové hry Tony Hawks Pro Skater. Ve druhé polovině loňském roku se Jeru odhodlal již ke čtvrtému sólovému kapříku (zajímavou věcí je matematika vypouštění jeho desek, jelikož debut od druhého kousku dělilo dva roky, dvojku od třetího počinu roky tři a zatím poslední aktuální album rozdělují od třetí desky roky čtyři. Z tohoto pohledu mi tedy vychází fakt, že bysme se měli jeho dalšího alba dočkat v roce 2008:), takže uvidíme..), jenž dostal jméno „Divine Design“ a vyšel u nového labelu Ashenafi Records. Co se instrumentální podoby desky týče, Jeru dává kromě své maličkosti příležitost novým jménům jako Edd Dantez či Sabor a jako celek nabízí album spíše průměrnější poslech, ze kterého lehce ční jen pár skladeb jako „True Skillz“ či „Logic“. Za své působení na scéně také Jeru, který pro hip hopový svět objevil a vychoval dnes fejmového rappera Afu-Ru (což byl spolužák), proslul kritikou Puff Dadyho (dnes P. Diddy), nebo The Fugeesa krom výše uvedných umělců například spolupracoval se jmény jako Group Home, RZA, Cut Killer,DJ Honda atd. Diskografie : Alba : 1994 The Sun Rises In The East (Payday) 1996 Wrath Of The Math (Payday) 1999 Heroz 4 Hire (KnowSavage) 2003 Divine Design (Ashenafi) Singly : 1993 Come Clean (Payday) 1994 D. Original (Payday) 1994 Can’t Stop the Prophet (Payday) 1995 Ya Playin‘ Yaself (Payday) 1996 Me Or the Papes (Payday) 1999 99.9 Pacent (Know Savage) 2001 It Beez Like That (Know Savage) 2001 Great Solar Stance (Know Savage) 2003 Divine Design (Ashenafi)
Jeru The Damaja
