Tento legendární devítihlavý kolos z New Yorku, jehož jméno je v hip hopové muzice pojmem tak důležitým a zásadním, že by se dalo přirovnat k suverenitě Billa Gatese ve světě informačních technologií či nadvládě Lance Amstronga na Tour De France, právě letos oslavil kulaté jubileum.,protože, i když se to nezdá, je tomu už rovných deset let, co na scéně se svým albem debutoval a že se přepisovaly dějiny snad ani dodávát nemusím:). Od těch dob se toho sice hodně změnilo, nicméně už nikdo nemůže upřít této netopýří partě fakt, že se svou tvorbou v průběhu devadesátých let zařadila do zlatého fondu tohoho žánru a i dnes, kdybyste se zeptali nějakého neználka, vám na otázku „jestli zná nějakého hip hopového umělce?“, odpoví hned po Eminemovi asi právě Wu-Tang, což hovoří za vše. RZA (vlastním jménem Robert Diggs aka Abbott, Princ Rakeem, Rzarector, Bobby Steels nebo Bobby Digital ) se narodil v Brooklynu v roce 1969, ale již ve třech letech byl poslán za svým strýcem do Severní Karolíny, kde strávil své dětství a zpět do Brooklynu se po strýčkově smrti vrátil na prahu dospělosti. To už se spolu se svými dvěma bratranci, GZA (vl. jm. Gary Grice aka Genius, Maximillion, Justice), jež vyrůstal na Staten Island a svým vrstevníkem Ol´ Dirty Bastardem (vl. jm. Russell Tyrone Jones, aka ODB, Dirty Dog, Osirus, Big Baby Jesus, Unique Ason) z Fort Green v Brooklynu, začínal věnovat rapu. GZA pak jako první z nich dostal šanci natočit debutové album, což se také stalo a v roce 1990 vyšlo u Cold Chillin‘ Records album „Words From The Genius“,nad kterým tenkrát držel producentskou taktovku Easy Mo Bee. Album se však oproti předpokladům mnoho neprodávalo, a tak se GZA, namísto sólové kariéry, vrátil ke svým dvou kámošům, se kterýma co nevidět založil skupinu All In Together Now, která ale také nakonec neměla dlouhého trvání. Nyní se chystal do boje vyrazit i RZA, podepsal smlouvu s Tommy Boy Records a pod jménem Price Rakeem vydal v roce 1991 své EP nazvané „Ooh We Love You Rakeem“, které ale také nějak více nezazářilo. O rok později se již na Staten Island pomalu ale jistě formoval projekt Wu-Tang Clan, který se, jak jinak než pod kontrolou již tří zmiňovaných bratránků, postupně rozšiřoval, až se jeho konečný počet zastavil na čísle devět(!!!).Wu-Tang partu tedy ještě, dříve či později, doplnili Method Man (vl. jm. Clifford Smith, aka Johnny Blaze, Hot Nix, Iron Lunk a Ticallion Stallion), jež spatřil světlo světa na Long Island, ve třinácti odešel z domova za přáteli na Staten Island, kde vlastně potkal i RZA. Dále Inspectah Deck (vl. jm. Jason Hunter, aka Rebel INS, Rollie Fingaz, Fifth Brother, Sir I, Manifesto) narozený v Bronxu, odkud se ve svých dvanácti letech přestěhoval do Staten Islandu, kde pak navštěvoval stejnou školu právě s Method Manem, Raekwonem (vl. jm. Corey Woods, aka The Chef, Rae, Lex Diamonds) a Ghostface Killah (vl. jm. Dennis Coles, aka Ironman, Tony Starks, The Wally Champ) a kromě rapu byl v té době i velice uznávaným writerem. Celý klan ještě o něco málo později doplnili U-God (vl. jm. Lamont Hawkins, aka Golden Arms, Baby-U, 4-Bar Killer, Lucky Hands), jež mimochodem pocházel ze stejného sousedství jako Method s Raekwonem a Masta Killah (vl. jm. Jamal Turner, aka High Chief, Noodles). Když se před lety WTC představoval divákům v pořadu MTV Masters, objasnil svůj název (Wu znamená styl, Tang je úder, což vlastně souvisí s jejich oblibou bojových umění a umění shaolinu) a charakterizoval se následujícími čísly : 9 členů znamená 9 planet v soustavě, 9 = 3 + 6 (36 komnat), 4 x 9 = 36, máme 4 komnaty v srdci, máme 120 vědomostí, 120 moudrostí, 120 chápání = 360. Na těle máme 36 bodů, mezi kterými je desetistupňový úhel, takže 10 x 36 = 360, což je dokonalé dokončení, tedy kruh:), ale to jen tak na okraj:) Rok 1993 byl pro WTC v kariéře zlomovým. Na vlastní pěst totiž nahrávají svůj premiérový singl „Protect Ya Neck“, jež se takřka okamžitě po vydání stává podzemní hymnou a s nabídkami na nahrání alba se okamžitě roztrhá pytel. Wu-gang však ihned po první nabídce nešahá, počká si a dělá dobře, poněvadž se zanedlouho upisuje společnosti Loud/RCA, se kterou uzavírá smlouvu, obsahující klauzuli, že jednotlivý členové clanu se mohou dále uplatnit kde chtějí. Tohoto faktu posléze náležitě využívají např. Method Man, který podepisuje Def Jamu, GZA, zakotvující u Geffen Records nebo Ol‘ Dirty Bastard, jež volí Elektra Records. Na povrch zemský tedy konečně vylézá album „Enter The Wu-Tang (36 Chambers)“, celé nahrané v jejich domácím studiu 36 Chambers a okamžitě po vydání se stává zhlediska prodejní stránky zlatým. Na tento debut z říše snů, dávajíc WTC respekt široko daleko, poté tedy postupně navazují jednotlivý členové kapely. Jako první vychází v roce 1994 Methův sólo kapr „Tical“ a že se jedná o další zásah do černého snad ani nemusím dodávat. Ve stejném roce vydává GZA singl „I Gotcha Back“, jenž tak vlastně předchází jeho, v pořadí již druhému, albu „Liquid Swords“, vycházející v roce 1995. Wu-Tang sága pokračuje a další je na řadě Ol‘ Dirty Bastard, debutující se svým výborným kouskem „Return To The 36 Chambers : The Dirty Version“, na který neméně skvěle navazuje i další pán na holení, zvaný Raekwon, jenž u Loud vypouští desku „Only Built 4 Cuban Linx“. Pro Wu-bandu tolik úspěšné období ještě korunuje RZA, který se jakožto člen uskupení Gravediggaz podílí na albu „6 Feet Deep“ (v Evropě známém jako „Niggamortis“). Ještě před pracemi na ohlašovaném druhém albu od WTC, vychází, jako jediný počin roku 96, deska „Ironman“ od Ghostface Killah, jež už dá se říci nastoluje velké očekávání na věci a počiny příští. Po čtyřech letech od debutu se Wu-Team v létě devadesátého sedmého na scénu vrací s avizovaným double-cd „Wu-Tang Forever“, kterého se hned v prvním týdnu prodá přes 600 000 kopií a rychle se tedy stává jedním z nejprodávanějších počinů roku. Nic na tom nezmění ani fakt, že z alba vládne, kvůli nasazené vysoké laťce z minula, mírné zklamání, což ale nakonec vyvrací některé mediální plátky „od fochu“, jež ho vyhlašují albem roku. V několikero peckovicích se na něm objevuje i Cappadonna (vl. jm. Darryl Hill, aka Cappachino, Cappashogun, Donnamite), jež už se předtím nechává slyšet i na Raekwonově „Only Built 4 Cuban Linx“ nebo Ghostfaceově „Ironman“ovi a který se taky o něco později stává desátým oficiálním členem clanu. Právě on přichází v první polovině dalšího roku se svým premiérovým albem, které nazývá „The Pillage“, na kterém drží producentské otěže samozřejmě RZA, jenž mimochodem ještě v témže roce vypouští svou sólohrajku „RZA as Bobby Digital in Stereo“, na kterou opět po roční přestávce navazujuje výběrovka „The RZA Hits“, shrnující dosavadní tvorbu Wu-Tangu od počátků do současnosti. Málem bych ještě zapomněl na druhé album Method Mana, jež nese název „Tical 2000 : Judgement Day“ a díky kterému se stává jedním z nejvíce hostujících umělců na albech ostatních kolegů z branže. Na povrch pak dále vyplouvají další jména spřízněná s WTC, jmenovitě kupříkladu Killarmy, kteří debutují s kouskem „Silent Weapons for Quiet Wars“, aby na něj po roce navázali s „Dirty Weaponry“, nebo artisté Killah Priest či The Sun of Man, jež fandům servíruje desku „The Last Shall Be First“. Z RZA dílny také přichází další kompilačka „Wu-Tang Killa Bees – The Swarm vol.1“, zaštíťující krom prověřených několika Wu-mc’s také nová jména jako Shyheim, Street Life, Wu Syndicates a další. To již se ale přesouváme do roku 1999, ve kterém jednotlivý Wu-členové nezahálejí a chrlí o sto šest. Příkladem budiž další Geniusovo album „Beneth the Surface“, dále první U-Godův počin zvaný „Golden Arms Redemption“, Raekwonův druhý dlouhohrající zářez „Immobilarity“ nebo zdařilé debutové LP „Uncontrolled Substance“ od Inspectah Decka. To však ještě nejsme v tomto roce s vydanými alby u konce, neboť mimo další výběrovky, nesoucí název „Wu-Chronicles“, na níž je možné naleznout, kromě tvorby stále více rozšířené Wu-Family, jak staré známé flákoty v remixech, tak i různé feauringy (viz. např. Meth s Biggiem v pecce „The What“ či Ghostface a Raekwon s Mobb Deep), se na scéně s výborným albem „Blackout“ společně prosazují i Method Man s Redmanem. Poslední slovo si se svou deskou s pořadovým číslem dvě bere ODB, jenž do světa vypouští „Nigga Please“. U tohoto týpka ještě stojí za zmínku, že se spíše než hudební tvorbou prosazuje díky veřejným výstupům a problémům se zákony. Ol‘ Dirty začíná používat své alter ego Big Baby Jesus a díky svým častým výstřelkům musí mimo jiné čelit obvinění za krádež, střelbu, ohrožování veřejného činitele atd. V roce 2000 je soudem v Los Angeles poslán na dvou měsíční protialkoholickou léčbu, z níž, věrný své pověsti, zanedlouho uniká a po takřka měsíčním pohřešování je policií zatknut ve Philadelphii, když právě fanouškům na ulici zajíždí svůj part z nesmrtelného „Protect Ya Neck“. V létě 2001 je pak Vrchním soudem v New Yorku odsouzen na dva roky vězení, ale to bychom už předbíhali. Rok se třemi nulami na konci svou deskou „Supreme Clientele“ otvírá Ghostface Killah a opět o sobě dává vědět i RZA, jež je pověřen sestavením soundtracku na film Jima Jarmusche „Ghost Dog : The Way of the Samurai“, ve kterém se taky sám na moment objeví. Jinak je již rok 2000 ve znamení třetího společného alba „The W“, jež oproti setsakramentsky očekávanému „Wu-Tang Forever“ přichází takřka v „utajení“. Problémy zmítaný ODB se na něm nechává slyšet jen v jedné pecce a vlastně zde předává pomyslnou štafetu Cappadonnovi, jemuž se tedy dostává statutu ofiko člena. Že sága pokračuje, dokazuje hned následující rok, ve kterém na svět přichází další série alb. Vychází nový RZA, jež opět pod alter egem Bobby Digital, vydává „Digital Bullet“, se svým „Bulletproof Wallets“ zanedllouho na sluchové ústrojí posluchačů útočí Ghostface Killah a pozadu nezůstává ani Cappadonna, který se snaží zaujmout jak svým kouskem „The Yin and the Yang“, tak i kompilačkou „Cappadonna Hits“. Další vycházivší deska nese jméno „The Dirty Story: The Best of Ol‘ Dirty Bastard“ a již podle názvu interpreta a potažmo celého počinu je jasné, že půjde o výběrovku, která se ale teprve po dvou vydaných albech zdá býti docela zoufalým řešením. Holt byznis je čarodějkou mocnou, o tom žádná. Na sklonku roku 2001, tentokráte jen po roční odmlce, se o přízeň 2há lidu hlásí čtvrté pokračování Wu-Tang seriálu, nesoucí název „Iron Flag“, jenž se také stává pro kapelu jako celek zatím posledním. V další dekádě se již na vydání třesou nové přírustky, a tak není překvapením, když se svým novým materiálem, nesoucím název „Legend of the Liquid Sword“ vylézá, hodně sólově produktivní, GZA, následován opět Ol‘ Dirtym a jeho počinem „The Trials and Tribulations of Russell Jones“. V letošní sezóně již scénu brázdí Ghostfaceova bestovka „Shaolin’s Finest“ a také další projekt s RZA dílny, jímž je pro tentokráte album „The World According To Rza“, které mimochodem vychází u Virgin Records, na němž nyní v létě vypustili své další album i legendární Gangstarr a jde o kolaboraci hlavního artisty s některými evropskými mc’s. Tyto dva počiny nejsou v tomto roce od Wu-family rozhodně posledními a důkazem toho budiž nové, v pořadí již třetí, album „Tical 0 : The Prequel“ od Method Mana, které by mělo uzřít, pokud tomu když čtete tyto řádky ještě není, hip hopový svět co nevidět. Tolik tedy ohledně hudební stránky, jelikož psát zde o dalších aktivitách (za všechny můžu zmínit např. vlastní oděvní kolekci Wu-Wear) takového prodejního artiklu, jakým Wu-Tang bezesporu je, by vydalo na dalších hezkých pár řádků. Každopádně i když podle mnohých žije značka WTC již spíše z minulosti a zdá se, že nejlepší léta má za sebou, v síni slávy 2há žánru už jim zahřívají fleka:), což je zhlediska posuzování přínosu té které kapely faktorem rozhodujícím. Na závěr mi tedy nezbývá nic jiného, než před nimi smeknout klobouk a zvolat : Wu-Tang Forever! ODKAZY: RZA GZA Ol´ Dirty Bastard Method Man Inspectah Deck



