Jedno veleznámá věta říká „do třetice všeho dobrého“, a tak jsem se právě jí nechal inspirovat a pro tentokráte si do rubriky Profily přichystal, po jménech jako Hi Tek a Talib Kweli, i třetí veleznámou postavičku, zapadající do mozaiky, jež nese jméno Blackstar. Asi pro Vás nebude žádným překvapením, že jde o chlápka jménem Mos Def, který se určitě, vzhledem ke své kvalitě a všestrannosti, stále řadí mezi první ligu, kopající samozřejmě, jak jinak než, hip hopovou soutěž. I když nevydává, jak je dnes naproto běžné a normální, jako na běžícím páse a nemá za sebou kupu alb, udržuje si své postavení, které mu vynesly, víceméně, zatím dva albové zářezy, dávajíc za pravdu všem těm, jež namísto vypouštění stylem „co rok, to nová věc“, upřednostňují kvalitu nad kvantitou.
Psal se jedenáctý prosinec roku 1973, kdy se v jedné z brooklynských porodnic Mos Def (vlastním jménem Dante Terrell Smith aka Dante Beze) narodil. Samozřejmě ho jako dítko nemohla minout vlna nové éry, přinášející sebou v osmdesátých letech rozkvět hip hopové muziky, jež byla v té době reprezentována kupříkladu jmény typu Big Daddy Kane, Rakim, Jungle Brothers nebo De La Soul. Své dětství prožil v new yorských čtvrtích Betford Stuyesant a East Flatbush, kde si také začínal pomalu, ale jistě, všímat rozvoje hip hopové kultury jako takové. Nicméně nešel cestou, kterou v té době volila většina lidí ze scény, a to, že se zaměřila jen na hip hop a jeho aspekty, nýbrž se, krom zdokonalování v něm, zajímal o jiné odvětví a žánry, které byly neméně zajímavé a o niž si myslel, že ho posunou dále. Sám ke svým začátkům říká, že jeho inspirací nebylo pouze černé umění, ale dobré umění a upřímné vyjádření se v něm, za což mu musíme dát za za pravdu.
Poprvé se Mos Def na scéně zjevil v roce 1994 s projektem Urban Thermo Dynamics, ve kterém působil společně se svou mladší sestrou. První nahrávka a tedy vlastně singl zmiňovaného, jinak v konečné fázi dvanácti trackového, projektu nesl název „My Kung Fu“, na kterém již bylo více než jasné, že schopnosti na uplatnění v tomto stylu, ať už se to týkalo textových témat nebo flow, rozhodně nepostrádá. Zanedlouho dostal Mos Def šanci připojit se ke spolku tzv.Native Tounges Family, jejímž zakladatelem nebyl nikdo menší než Afrika Bambaataa a mezi jehož členy se mimo jiné řadily i věhlasné a respektované skupiny ATCQ či De La Soul. Tento moment byl pro Mos Defa hodně zásadní a stal se tak vlastně dalším odrazovým můstkem v kariéře. Pověst mu vylepšily například i hostovačky ve známých to peckovicích jako „Big Brother Beat“ z kultovního počinu „Stakes Is High“ od legendárních De La Soul, nebo kousky „Love Song“ či „S.O.S.“ z alba „Gravity“ od neméně fejmového tria Bush Babees. To se psal rok 1996 a Mos Def už se nějaký čas přátelil s Talibem Kwelim, jehož prvně potkal na střední škole a kterému také vypomohl na featuringu v pecce „Fortified Live“, která byla zase pro změnu odrazovým můstkem dua Reflection Eternal, tedy přátel Hi Teka s Kwelim. Zde poté vznikl nápad všech tří natočit dlouhohrajku, která, jak je známo, řádně rozčeřila hip hápové vody, ale nepředbíhejme.
To už se dostáváme do roku 1998, který byl pro Mos Defa hodně důležitým a kdy společně s kámem Kwelim do světa vypustili projekt „Mos Def And Talib Kweli Are Blackstar“, jež se dnes řadí mezi klasická alba svého žánru. Album jim vydal, v té době ještě undergroudnový label, Rawkus a ve třinácti peckách, mezi nimiž nechyběly šlágry jako „Respiration“ či „Definition“, ukázali světu, zač je toho loket. Uvědomělé texty, zaobírající sociální poměry nebo lehce politická témata, byly té době pro hip hopový zvuk svěžím vánkem do plachet a také jim to po právu přineslo, jak u fanoušků, tak i u kritiky, zasloužené ovoce, v podobě příznivých recenzí, ohlasů, celkové prodejnosti atd. Na albu Mos Defovi s Talibem, kteří si všechny party zajeli bez chyb a na jedničku, vokálně vypomohli třeba Common, Punch-n-Words či sladkej to hlásek Vinii Mojici a na produkci se mimo jiné podílely jména jako J.Rawls nebo dj Hi Tek. Projekt Blackstar byl zkrátka výborným po všech stránkách, počínaje coverem, přes šlapající produkci až po samotný reping hlavních aktérů, kdy již všichni začli volat po sólovkách obou parťáků.
Takřka přesně rok po Blackstar přišel Mos Def na trh se svým očekávaným sólovým materiálem, jež pojmenoval „Black On Both Sides“ a který ve finální verzi zahrnoval na sedmnáct zářezů, u nichž platilo a dodnes platí, že co píseň, to více méně hitovka. Někteří pochybovači sice od Mos Defova sólového osamostatnění nečekali nic převratného, ale sám umělec jim poté dodanou kvalitou všem zavřel oči. Album se totiž záhy, co se týče prodejnosti, stalo zlatým a kritika se jen rozplývala, protože Mos Def na scénu přišel opět s něčím novým, zajímavým. Nejenže zde rapoval, zpíval a některé kousky i sám zprodukoval, ukázal se tu ještě jako mistr oboru, kdy zvládal hrát i na nejrůznější hudební nástroje. Svými inteligentními, vtipnými a přitom upřímnými rýmy si vydobil pozici respektovaného emsího na scéně a zaznamenal tedy po Blackstar druhou úspěšnou trefu do černého. Jen pro úplnost dodám, že „Black On Both Sides“ svými beaty okořenili, krom něj samotného, mimo jiné i takové osobnosti jako Diamond, Ayatollah, Ali Shaheed Muhammed, Psycho Les z Beatnuts nebo Premier a na mikrofonu se nechali slyšet, mimo „očekávaných“ Vinii Mojici s Kwelim, artisté Busta Rhymes nebo Q-tip a celé desce tak ve finále dodali na zajímavosti. Vždyť kdo by neznal šlágry jako „Ms. Fat Booty“, „Mathematics“, „Know That“ či „Hip Hop“, díky kterýmž vešel do podvědomí fandů po celém světě Mos Def ještě více.
I když, jak už se ostatně zmiňuji v prvním odstavci, Mos Def nevydává jako na běžícím páse, přesto si svůj fejm udržet dokáže, ať už se to týká jeho mnoho hostovaček na albech zpřízněných rapových kolegů, nebo charitativní činností, z nichž určitě za zmínku stojí zasloužení se o přežití brooklynského knihkupectví Nkiru, jež společně s Talibem Kwelim Mos Def koupil, vytáhl ho z finanční pasti a následně přejmenoval na Nkiru centrum pro vzdělávání a kulturu, které tak momentálně slouží ke zvyšování gramotnosti a kulturního uvědomění barevných lidí a když k tomu připočteme, že se jedná o organizaci neziskovou, nezbývá než, nad takovouto činností, smeknout klobouk. Krom hudby je další Mos Defovou vášní film a v několika bijácích už se také objevil. Zmínit můžeme třebas kousek „Showtime“, kde se MD, jakožto hlava pašeráckého gangu objevuje po boku Eddie Murphyho a Roberta De Nira, nebo snímek „Carmen : A Hip Hopera“, kde se s Mos Defem, mimochodem ztvárňujícího opět záporáckou postavu, tentokráte ovšem zkorumpovaného policistu, objevují i další známé persony 2Há nebe, jako Mekhi Phifer, Beyonce Knowles či Queen Latifah.
Co dodati závěrem? Tato persona tzv. nové školy zase o stupínek výše posunula vnímání hip hopu v očích veřejnosti, kde byl do té doby tento styl více méně pořád považován jako způsob určitého protestu z ghetta. Svým sociálním uvědoměním, schopností bavit lidi, oddaností hudbě a vůbec originálním stylem sobě vlastním, dokázal patřičně zaujmout a zbavit tím hip hop občasného sterotypu, libujícího si převážně v již zmíněných gangsta tématech. Kdyby se někdy v budoucnu sestavovala kronika hip hopu nebo z krátka něčeho, kde by byl zaznamenán přínos konkrétních osobností do této kultury, o místo Mos Defa v ní, bych se v žádném případě neobával. Diskografie alb : Urban Thermo Dynamics (1994) Mos Def & Talib Kweli Are Blackstar (1998) Black On Both Sides (1999)
