Moje očekávání bylo však asi mnohem větší, než skutečnost. Trošku delší začátek klavíristy, který doprovázel pouze pomalu vypisující logo na plátno v zadní části scény a následující číslo baletky, která aspoň s klavírem souzněla, zatím moc velkolepou show nepřipomínalo.
Když následně nastoupila parta tanečníků, mistrů světa v breakdance Flying Steps, začalo představení pomalu nabírat jiný směr. Pravdou je, že můj kulturní zážitek trošku kazil poměrně hlasitý pískot tenisek tanečníků, který sice k breakdance patří, ale přeci jen k tomu živě hrajícímu klavíru to nebylo zcela košér.
Celkový obrat přišel až v okamžik, kdy živý klavír a cembalo vystřídala předehraná skladba klavíru remixovaná s taneční a hiphopovou hudbou. Tanečníci předváděli neskutečné kousky a baletka zjemňovala celou scénou ladným tancem.
Díky střídání těchto jednotlivých sekcí celek působil komplexně, ale ne velkolepě.
Jak už to bývá i u pohádek, to nejlepší na konec. Tanec, pro mě snad na nejznámější varhanní skladbu Johanna Sebastiana Bacha Tokáta a fuga, byl show, kterou jsem očekávala již od začátku. Možná to bylo skladbou samotnou, jelikož ta Vám vytvoří husí kůži i na z…..ádech a nebo tím, že si kluci to nejlepší opravdu šetřili na konec, ale až tehdy to bylo to co jsem očekávala.
Jak už to bývá i u filmových trailerů, to nejlepší se dá shrnout do docela malého kousku.
Každého fanouška tance toto představení aspoň něčím zaujme, výhodou je také to, že taková představení se u nás stále dají spočítat na prstech jedné ruky.
Cherry
