Trendy se v dnešní době rychle mění a posluchači zítra snadno zapomenou, co sjížděli včera. Dlouho jsem si říkal, jak rap u našeho publika zakoření. Stane se někdy 4amperovej knedlík kultovní? A bude tady někdy vůbec něco kultovní nebo se pojede jen na materiálu, který je zrovna aktuální?
Všechno zatím nahrává druhý variantě. I profláklí interpreti dnes vydávají nová alba stále častěji, protože je vzhledem ke konkurenci a velikosti tuzemské základny posluchačů pořád těžší fungovat z vlastní historie. Vzhledem k tomu, že většina z nich neměla problém v minulosti přistoupit na to, že je tahle hra bude živit a rap nemůže ve své původní podobě zažívat u nás boom do nekonečna, napadá mě jen, že každý má, co chtěl.
Co se ale později neuctí, jako by předtím nebylo a je škoda, že MCs kvůli škváře na nájem zapomínají na vlastní kořeny. A koncerty, jako je ten Prago Union v Lucerně, ukazují, že buď u nás pořád existuje základna fanoušků, kteří se na rap nevysrali po tom, co vyrostli z puberty nebo i nové generace posluchačů ctí to, co ta starší nazývá klasikou. Bigg Boss a zvlášť Vladimir 518 se ve svých textech rádi ohánějí tím, že nechtějí žít z minulosti, proto nám posílají jen věci s esencí, která je zrovna fresh.
Dovedete si ale představit, jak by publikum přijalo třeba koncert, který by byl složen výhradně ze skladeb z Repertoáru? Nebo kdyby nám Wich v Lucerně přebouchal pecky z "Time Is Now" znovu na živo na svých mašinách? Prostě se na chvíli zastavit a nepochcávat svý starší postupy jen z obavy, že vás v létě nikdo nebude bookovat na koncerty. Zauvažujte o tom kluci. Nic horšího, než, že se potvrdí, jaký jste všichni legendy, se stát nemůže. Zámoří se po vlastní historii začíná ohlížet prostřednictvím životopisných celovečeráků. Pojďme to my udělat tam, kde to má bejt slyšet – na stagi a pod ní.
Novou rubriku editorial, ve které se krátce ohlížíme za zajímavou událostí z CZ/SK i zahraničí, si můžete přečíst každé pondělí.
