Nikdy bych si netroufal říct, že v téměř pětačtyřiceti minutách stihnu projevit tolik libosti a nostalgie zároveň. Jako náctiletý jsem mačkal více čudlíky na ovládači mé televize než beďary a po těch letech je můj jazýček mlsnější více než zručného kuchaře. Filmové klasiky, na které opravdový fanoušek nedá dopustit, ty nové rychlokvašky vznikající za velkou louží nevyváží ani za čtyřicet let a opravdu mě každý víkend nebaví přepínat neustále kanály, že tam na mě už zase čučí Steven Seagal. Pokud bys chtěl jako já chvíli rád zavzpomínat a nechat se unášet vlnou filmů i se zavřenými oči, možná bych ti doporučil novou dlouhohrajku, kterou má na svých bedrech DJ Opia. A přestože se jedná o „pouhý“ mixtape, několika roční práce je na něm znát, aniž by to autor musel vyvolávat do světa jako poutáky na další megafilm.
.
Spojení hudby a filmu se tu vešlo do dvaceti chodů, které však spojuje jedna restaurace, nebo spíše lépe řečeno jedno studio. Náctiletý možná neocení, zhýčkaný možná bude ohrnovat nos, ale kvalita tohoto díla se upřít nedá, jako že Naše Věc už bohužel není nějakej ten pátek mezi námi. Některé notoricky známé skladby dostávají lehce netradiční rozměr a nelze mluvit jen o vyváření znělky, jiné zase možná nešlapají tak, jak by měly, ale v celkovém kontextu se člověk baví. Pokud si chceš udělat obrázek sám, můžeš, neboť Opia dává celý „Filmtape“ k poslechu na YT kanál a chystá prý i několik pevných kusů pro sběratele.
Tracklist:
