Tváře vryté do mapy české scény už nepochybně mají, přesto bych zatím stále ještě nevolil kamenné zvěčnění v podobě bysty. Přesto považuji název desky a k tomu patřičně adekvátní obal za zajímavě vybranou volbu pro obsah samotné desky. Obal připomínající na první pohled zlatou éru římské říše ukrývá patnáct plnohodnotných audio kusů, které nabízejí aktuální formu těchto boys.
Po tematické stránce nám není servírováno něco, co by inspirovalo ještě tři další generace, přesto řadím tento počin mezi ty zajímavější, které nám jsou letos nabízeny. Občas se mi zdá už trochu klišé to neustálé opakování rekapitulací, zdůrazňování, že stále hrají na malých akcích, ale že nemusí pršet, pokud alespoň trochu kape. Honza a Jirka jsou prostě dvojka, která dostane za hraní dvě pivka, přesto pokud některé téma rozebere do hloubky a začne v něm hledat otazníky, je z toho cítit na míle daleko, že oba autoři textů o svém okolí přemýšlí a občas si kladou otázky existenčního bytí.
Zajímavé tracky (Příběhy, Věřím) střídají ty méně zajímavé (Kok-tail, Předkapela). Některé tracky ztrácí plusové body díky podmazům, neboť v několika tracích jsou notoricky známé samply, které prostě originalitu a potenciál nových hitů nezajistí. I z pohledu pozvaných hostí bychom nemohli zrovna jásat, neboť žádný host zde není zapamatovatelný. Přesto deska jako taková zní na poslech poměrně lahodně a není třeba ji přehlížet pro neprvoligové ambice.
Když bych měl své postřehy uzavřít, výsledné hodnocení bych asi ponechal na 6,5/10. Kenas a N8 mají určitě potenciál zaujmout, přesto nevím, jestli by nebylo lepší místo dvou desek vypustit jednu propracovanější. Možná bych doporučil nebát se oslovit nové producenty, kteří by je asi do sedacích partií neposlali. Záleží jen na nich, jakým směrem se budou ubírat a svou tvorbu posouvat. Album Bysty Boys nebude asi žádná vaše přehrávková dlouhohrajka, přesto tyto tváře do paměti uložíte a věřím, že do budoucna o sobě dají opět vědět.
6,5/10
