Letos jsem bohužel neabsolvoval již tradiční warm-up party. Už ve středu se v areálu festivalu pohybovalo nějakých 11.000 účastníků a v hangárech kralovali vystupjící z různých koutů světa. Z našich končin to byl např. MC Gey a od slovenských sousedů Zverina. Polsko mělo ten večer rovněž silné zastoupení v podobě Balaganz na Bani či Zeus. K vrcholům pak patřil americký Hezekiah a také už tradiční Snowgoons z Německa.
Na první oficiální den festivalu jsem dorazil ve chvíli, kdy hlavní stage okupoval česko-slovenský Boyband. Po nich se poprvé českému publiku představil Stalley. Člen MMG i se svou bujnou bradkou předvedl skvělou show. Z letošního počinu Honest Cowboy pak zazněl i první singl "Swangin’", na němž v originále hostuje legendární Scarface. Následně se na pódiu i před ním soustřeďovala polská krev. A jak je zvykem, polští fanoušci skvěle reprezentovali početně a hlasitě. Jelikož moc neholduji polskému rapu, vydal jsem se prozkoumat areál a doprovodný program, který byl letos velmi bohatý. Kromě nákupů ve stancích na začátku areálu jste mohli navštívit Party Village nebo se proletět se ve vrtulníku. Dále ste si mohli zapojit na taneční stagi, či navštívit menší scény jako byl Zlatopramen Vinyl Bar či Chapeau Rouge & Backspin Freestyle Corner. Za zvuků Kontrafaktu jsme doplňovali tekutiny ve VIP Lounge. I z dálky bylo jasné, že pánové k Hip Hop Kempu prostě patří, jsou přece jen jeho součástí každý rok.
Vrchol prvního dne festivalu nás však ještě čekal. Tím se, premérově na kempu a počtvrté v ČR, stalo vystoupení De La Soul. Tato legendární banda si ihned získala publikum a zároveň ho i roztančila. Letos už 25. rokem spolu a pořád nemají dost a my za to můžeme být jedině vděční. De La Soul se snad nikdy neohrají a dali nám tak poslechnout i ty největší hity typu "All Good?" či klasiky "Ring, Ring, Ring (Ha Ha Hey)" a také jejich první singl "Me, Myself & I". Jednoduše skvělé završení programu na hlavní stagi. Dalším vystoupení se pro mě na JahMusic.Net Reggae Station stala delegace z Jamajky. Tu zastupoval pro mě do té doby neznámý Iba Mahr a po něm talentovaný Kabaka Pyramid. Tento mladý zpěvák spolupracuje s dalšími jamajskými nadějemi, jako jsou Chronixx či Protoje. Právě ze spolupráce z druhým jemnovaným zazněla vydařená píseň "Warrior". Zbytek večera jsem pak strávil v Backspin Hangáru, kde vystoupilo unikátní duo ze Seatllu s názvem Shabazz Palaces a po nich mladý producent Baauer, který naplňený hangár náramně pobavil svým setem . A celý večer zde uzavřel DJ Tuco.
Díky posunu programu jsem v pátek stihl, vše co mě nejvíc zajímalo. První byl pionýr britského hip-hopu Rodney P a za zády mu hrála další britská legenda Skitz. Oba svým vystoupením pobavili publikum a nakonec jim vypomohl Deadly Hunta, legenda britského reggae a drum n bass, jež spolu s Rodneym zajel jeden song. Němelo cenu se vůbec vzdalovat od pódia, na něm se totiž připravovala další show, kterou jsem si nemohl nechat ujít. Murs & Fashawn hned od začátku zavládli energetickou show, plnou jedinečných flow, beatů a back-n-forth rapu. Následně se vystoupili Prago Union doprovázeni Champion Soundem a Krotiteli dechu. Kato je pán, co víc dodat? Snad jen to, že během písně "Hip Hop" obstaral jednu sloku ugandský talent Burney MC. Jeho samostatné vystoupení se pak konalo o nějakých 20 minut později. Stihl sem tak kousek nadaného producenta Apollo Brown a rapera Guilty Simpson. Pak už jsem pospíchal na Burneyho, který i přes menší účast předvedl svou vražednou flow a zajel tak skvělou show. Později Lords of the Underground zničili početný dav přihlížejících a Vladimir 518 je následoval se svou "idiotskou" show spolu s kapelou a LA4.
Chvíli po nich na pódium přikračela jedna z největší legend hip-hopu Big Daddy Kane. Jeho vystoupení bedlivě sledovali lidé jak před pódiem, tak i vedle něj v backstagi. Legendu jsem si tam vychutnával nejen já, okolo jsem zahlédl Murse, Lords of the Underground a další vystupující festivalu. Nejen to dokázalo, že i letošní ročník měl opět jedinečnou atmosféru. Big Daddy Kane ke konci setu vytáhl na pódium i breakdancové tanečníky a dokonce i s nimi předvedl své breakové nadání. Následně se program i lidé přesunuli do hangárů. Díky většímu posunu v programu jsem stihl i vystoupení projektu Organized Threat, na němž se podílí kempová stálice Yarah Bravo, ale i vražednkyně mikrofonů Gavlyn nebo raper Poetic Death. Big Narstie tedy začal později, přesto předvedl vydařenou energetickou show spolu s Grandmixxerem za zády. Neodradil ho ani fakt, že energie chyběla v publiku. Nakonec se v hangáru představil Smack se svou šilenou show, kterou otevřel peckou "Oheň" a ospalí účastníci rázem ožili.
Poslední den jsem si odpustil show talentovaného němce jménem Megaloh a na festival vyrazil až později na vystoupení Homeboye Sandmana. Ten se nenechal rozhodit menším publikem a ukázal i tak prvotřídní show. Po něm jsme vyrazili do VIP lounge, kde jsem zažil asi nejlepší DJ set letošního ročníku. DJ Khalil z Anglie pouštěl jedno peklo za druhým. Zaznělo vše možné od hip hopu, grimu, dancehallu či dubstepu. Bohužel jsem díky tomu nestihl na hlavní stagi El-Pho. Z VIP jsme se dostali až na Kendricka Lamara. Koncert, na který jsem byl hodně zvědavý. Během chvíle čekání se připravila živá kapela a následně zhasla světla. Kendrick hned ze začátku rozjel svou jedinečnou flow, se kterou poslední rok vévodí světu hip-hopu. Během jeho show jsme se dočkali většiny loňského alba Good Kid M.A.A.D City. Zazněli tak hity, jako jsou "Poetic Justic" nebo "Backseat Freestyle", chyběla mi však větší dávka jeho bývalé tvorby. V půlce show vytáhl Kendrick na pódium i Fashawna. Dostalo se rovněž na největší hity "Recipe" a také "Swimming Pools" a vše uzavřel freestylem a lidé se pak naposled rozešli do hangáru.
My jsme nebyli výjmkou a vyrazili jsme do Pink Bubble Hangáru, kde se chystala vystoupit jedná z předních dam grimove scény Shystie. Po ní nastal čas se rozloučit s několika lidmi ve VIP Lounge při setu německého Mioki Teamu. Následně jsem se vydal na můj poslední koncert festivalu, který obstaral americký Oddisee. Pán, na kterého jsem byl z celého line-upu asi nejvíce zvědav. Jde totiž o prvotřídního producenta, rapera a umělce celkově. Oddisee mi dokázal přesně to co sem si o něm myslel. V podstatě mi názor ještě vylepšil. Napomohl k tomu nejen můj oblíbený song "You Know Who You Are", ale i častý freestyle. Nemohl jsem si přát lepší zakončení dvanáctého Hip Hop Kempu.
Letošní ročník festivalu se konal už podeváté na hradeckém letišti. Stejně dlouho jezdím každý rok na Kemp i já. Za tu dobu jsem si k němu vypěstoval vztah, jaký mají děti k Vánocům či narozeninám. Těším se na něj celý rok i když dopředu tuším, že ne všechno dopadne, jak by mělo. To dokázalo zrušení vystoupení několika umělců před konáním akce. Ale i tak jsem se nenechal rozhodit a ukázalo se to jako správná volba. Potkal jsem mnoho známých z minulých let, stejně tak poznal lidi nové. Jako každý rok se festival neobešel ani bez posunů v programu. Ale i to se dalo přežít díky ostatním scénám a doprovodném programu, jako bylo i mistrovství v motokrosu. Ve čtvrtek pro mě asi nejkvalitnější výkon podal Stalley. Nejsem zrovna jeho fanoušek, jeho česká premiéra mě však donutila změnit názor. Dále mě dostalo i vystoupení jamajského zpěváka Kabaka Pyramid, na které jsem se těšil už nějakou dobu. Pátek pro mě ovládli dvě vystoupení hned na začátku programu. Těmi byli Rodney P se Skitzem a Murs s Fashawnem. Druzí jmenovaní pro mě zajeli asi nejzábavnější show festivalu. No a nedělní program pro mě ovládl Oddisee. Kdo tohoto umělce ještě nezná, tak by měl tuto chybu napravit – KVALITA ZARUČENA!!! Nezmínil jsem headlinery záměrně, jelikož mě bavili všichni. Nejmíň z ních mě však zaujal Kendrick Lamar, podal ale dobrý výkon. Nejaktivnějším umělcem na kempu se letos opět stala Yarah Bravo. Jak už je zvykem, jde na kempu vidět téměř na všech stagiích a na některých i víc než jednou. Další ročník za námi a před námí se pomale otevírá ten třináctý. Už teď se nemůžu dočkat svého desátého jubilea na festivalu. Přeji kempu a jeho organizátorům mnoho dalších let a ať je každý ročník lepší než ten minulý.
