NAS – Video Anthology vol. 1 (2004, Columbia)

Je to pár týdnů, co Nas oživil svůj nesmrtelný „Illmatic“ platinovou edicí. Současně s ní vyšlo i DVD „Video Anthology“, jehož úkolem bylo sesbírat všechny videoklipy. Plán byl splněn asi na 93 procent, protože jedno video tu bohužel chybí. K mojí smůle je to zrovna „The World is Yours (Q-Tip Remix)“, jediné, které jsem nikdy neviděl (podle mých informací je jiné než originální verze). Naštěstí je v názvu uvedeno „vol. 1“, takže neztrácím naději, že na druhém díle se tento kousek objeví. Rovněž zde postrádám nějaké záznamy z koncertů, dokument o nahrávání „Illmatic“, klipy The Firm a další zajímavosti. Nicméně „pouhé“ videoklipy rozhodně neznamenají nudnou podívanou. Je zajímavé pustit si videa chronologicky, protože každý z nich skvěle reflektuje stav, v němž se Nas v době natáčení nacházel. Klipy vyobrazují jeho cestu poety z ulice, který se vydal na výlet do světa peněz, šperků a světel, aby se za pár let vrátil domů. Rok 1992 přinesl „Halftime“, klasické podzemní video, v němž mladému Nasirovi pořádně nevidíte do obličeje, sledujete špinavé barvy, ulici a emsího na počátku své kariéry. Stejně na mě působí i všechny ostatní věci z prvního alba. Žádné zlato, stříbro, děvky ani efekty, jenom rapper a jeho koncert („It Ain’t Hard to Tell“), příběh ze streetu („One Love“), rozhledy po světě a Queensbridge projects („The World is Yours“). Pak ale přijde rok 1996. Nas má už dost peněž na to, aby se mohl vydat na průzkum do vyšších míst, a namíří si to rovnou do kasína. Vystřídá několik zářivých barev obleku, pokuřuje doutník a žije si svůj sen z ulice. Video „Street Dreams“ jsem nepochopil, dokud jsem se nedočetl, že je to předělávka filmu, který se v kasínu odehrává. Ve dvojklipu „The Message / If I Ruled the World“ ale ukázal, že si nehraje, ale myslí to vážně. Je tady vidět rukopis a kvalitní práce Hypea Williamse, ale i světla, drahé sako a vůbec atmosféra celého alba „It Was Written“. Divák byl v rozpacích. V „Nas is Like“ (1999) se podíval zpátky do ulic a přítomnost Premiera uklidnila, ovšem ne na dlouho. Potom přišel ten největší průser. Při sledování „Hate Me Now“ máte pocit, že se Nas úplně zbláznil. Je mu jedno, že byste ho nejradši ukřižovali, on má svoje bílé zlato, nahý holky, spoustu vaty a můžete ho klidně nenávidět. Puff Daddy ve stupidním refrénu to zabije ještě víc. Tohle je podle mě nejhorší track, kterej Nasir Jones nahrál. Album „Nastradamus“ (1999) a stejnojmenné video se moc nepolepšilo a vypadá to, že Nas Escobar je ztracen. Z klipu „You Owe Me“ vyzařuje jasná snaha dobít videohitparády, což se mimochodem povedlo v USA i Evropě. Následuje „Got Ur Self a Gun“ (2001), kde se Nas srovnává s 2Pacem a B.I.G. a objevuje se u zpovědi. I když vykládá o všech svých zásluhách, připadá mi jako by se vyzpovídal ze všech blbostí co provedl a sliboval nápravu. A skutečně, „One Mic“ už je o něčem jiném. Rok poté Nas potvrzuje svůj návrat do starých kolejí. Vidíte ho procházet se New Yorkem, navštíví několik černošských čtvrtí, zavzpomíná na Big Puna a zajde na jam („Made You Look“). Rozhodně jeden z nejlepších kousků je závěrečný „I Can“. Nase obklopují děti, kterým vykládá rady do života, varuje je i před věcmi, které sám zažil („You think that life’s all about smokin‘ weed and ice“) a sám je tu jediný člověk starší 21 let. Jeho nejnovější video „Thief’s Theme“ tady už nenajdete, ale je skvělé a ujišťuje, že Nas zůstává na ulici a skončil se zbytečným přepychem. Nas – Video Anthology vol. 1: 01 It Ain’t Hard To Tell 02 One Love + intro 03 Halftime 04 Nas Is Like 05 The World Is Yours (feat. Pete Rock) 06 The Message / If I Ruled The World (feat. Lauryn Hill) 07 Hate Me Now (feat. Puff Daddy) + intro 08 Street Dreams + intro, outro 09 Nastradamus 10 You Owe Me (feat. Genuwine) 11 Got Ur Self a… + intro 12 One Mic 13 Made You Look 14 I Can