Na Splash! jsme dorazili v sobotu a osobně mě zajímali hlavně performeři z USA. Po rozkoukávání v areálu a nepříjemném zjištění, že občerstvení je „docela drahé“ jsem se po čtvrté hodině odebral na hlavní stage, kde tou dobou začínala show The Perceptionists, neboli Akrobatik, Mr. Lif a DJ Fakts One, jejichž skvělé vystoupení jsem viděl už loni na Kempu. Na Splashi nepodali o nic horší výkon, ale německé publikum se mi zdálo mrtvé, jako by ztratili hlas. To se potvrdilo u většiny dalších koncertů, kdy odezva lidí byla chladná. Češi jsou proti nim hotový hurikán. Další vystoupení, které jsem si nemohl nechat ujít, byl CL Smooth. Jako velký fanoušek nemůžu říct nic jiného, než že jeho show byla perfektní a pro mě nejlepší za celý víkend :c) Ovšem nutno dodat, že bez Pete Rocka to nebylo to pravé. Jako kdyby Gangstarr koncertovali bez Premiera. Škoda že publikum čítalo zhruba 4x méně lidí než Kool Savas, který nastoupil po něm. Ve večerních hodinách jsem se přemístil k Freestyle stage, na němž zrovna končila Naše věc, po nichž předvedli perfektní koncert Prago Union. Češi se podle mých očekávání s moc velkým zájmem nesetkali, i když Prago Union sledovalo zhruba 30-40 Němců a vypadali, že „real czech shit“ je baví. Před půlnocí na hlavní stage nastoupili Busta Rhymes a Spliff Starr, hlavní hvězdy sobotního večera, pro mě osobně hlavní propadák celého Splashe (co jsem slyšel reakce ostatních lidí, ti z něj taky nebyli moc nadšení). Busta určitě má na to, aby zajel mistrovskou show, ale když rapoval do „krabicových“ beatů a prokládal to zbytečně dlouhými scénkami mezi tracky, nezbylo mi nic než odejít dřív než skončil. V neděli mě jako první zajímali Wildchild, Oh No a Medaphor. Jejich vystoupení bylo bezvadné, ale objevil se stejný problém, jaký jsem zmínil u Perceptionists. Až na konci, když se rozjela hymna „Whenimondamic“, publikum ožilo a rozhejbalo se. Později jsem narazil na prvního Němce, který si získal mou přízeň, a to byl Curse v doprovodu živé kapely. Francouzský rap mě taky moc nezajímá, nicméně zpoždění IAM patřili k tomu nejlepšímu, co jsem shlédnul. Večer mě zarazilo, že se zrhuba hodinu nic nedělo na hlavním stagi! Kdyby aspoň hrál DJ nebo beatboxer, ale tisíce lidí mohli sledovat akorát prázdné a tiché pódium, nic moc. Max Herre, jehož čas nadešel před půlnocí, předvedl se svými hosty a kapelou kombinaci rapu a zpěvu. Mě se jeho vystoupení líbilo, ale když vím, že po něm nastoupí Mobb Deep, začíná mě už otravovat. Kolem dvanácté konečně nadešel čas na poslední velkou hvězdu a na stage vtrhli Havoc, Big Noyd a Alchemist. Ano, Prodigy zůstal doma. O Mobb Deep jsem předtím neslyšel nic dobrého, nicméně jejich koncert hodnotím jedničkou s mínusem, a to i přes absenci frontmana! I bez něj mě rozsekaly záležitosti jako „Shook Ones pt. II“, „Give Up the Goods“ a především „Keep it Thoro“. Mobb Deep ví, kde je jejich největší síla a proto většinu playlistu tvořily starší skladby. Co říct nakonec? I přes všechnu kritiku byl pro mě Splash! velký zážitek a příští rok si ho nesmím nechat ujít. text: Krysa V předešlém reportu jste se dočetli o anglicky mluvících interpretech a já se zastavím u těch domácích. Bohužel to taky zkrátím na sobotu a neděli. Takže první, co by stálo za zmínku ze sobotnho menu byl Dendemann, kterého někteří spíše budete znát z jeho bývalé kapely Eins Zwo. Záda mu kryje DJ Mirko Machine, jehož jste možná viděli na akcích v Brně. Dende sází, jeho výborněj nakřáplej hlas a flow mě baví a když dává „Lieblingsmensch“, kotel ožívá a já taky. Plně očakáván byl taky KKS aka King Kool Savas,jehož uvidíme i na hiphopkempu. Kotel se zvětšuje (cca 20 000 lidí) a z podia lítá jedna disovačka za druhou. Savas je nekompromisní MC a nebere si servítky s ničím, i když jeho hlas mi celkem nesedí. Trošku mě nabaví, že při jeho konciku nechybí ještě 10 kriplovačů po podiu. Po koncertě klasický půlhodinový ticho, který jak sem zjistil je asi v německu tradicí. Během koncertu Beginner jsem byl na Pragounion, což místní vepřovky moc nepodpořili, ale já se bavil. Na koncertě v zahraničí, kde nerozuměj vaší řeči, si občas může kapela pěkně zablbnout. Z nedělního programu to pro mě začalo být zajímavé až při koncrtě Azada, na který jsem byl hodně zvědav. Ani ne kvůli jeho produkci ,ale spíše to, jestli z podia poletí nějaký velký diss Na Aggro Berlin, což je parta okolo Sida. Tyhle dva tábory vykopaly válečnou sekeru a na MTV Hiphop Open ve Stutgarttu se dokonce po koncertě Sida ztrhla velká bitka v backstagi, kde kromě ran mělo dojít na nože atd. Tentokrát se naštěstí nic nedělo, i když jsem potkával gorily v trikách West Berlin (rozuměj, u toho normálně znak skřížených prstů aka westside). Kažopádně jeho koncert byl hodně agresivní a tenhle mrňavej turek se svojí partičkou ještě menších bozz artistů nedávali nikomu šanci. Tam bylo krásně vidět rozložení sil v publiku. Jedni polepeni samolepkama Adaz a druzí se zviženym ukazováčkem a radou, ať jde radši domů. Potom (klasicky po půlhodině ticha) měli přijít IAM, ale když na podium začli stěhovat nástroje, bylo mi jasné, že je tam asi nějaká změna, jelikož liveband tam měl akorát Curse. A taky že jo. Můj oblíbenec se svojí partou Pimp Lizards. Zazněly klasiky tipu Warum nicht, tak i věci z posledního alba a já se drtím na totální vyklidněnosti s názvem Was ist jetzt? a nakonec mě doráží Wiederstand. Jen škoda, že tam nebyl Gentlemann, jenž v této skladbě hostuje. Výbornej koncert. Dále jsem nevěděl, jestli teda už teď IAM, ale ještě zřejmě nedorazili všichni, ikdyž Shurik’n Se tam poflakoval delší dobu. Na podium nakonec vtrhl Hamburg city, čili Samy Deluxe. Domácí se baví, já to jen celkem unaven zkoukávám z povzdálí, jelikož Samyho flow mě nějak nebaví (jak kdyby ráčkoval, i když vím že je to jen přízvuk). Kažopádně velká show. Probíhaj tam i věci, které jedou normálně s ASD (Samy a Afrob). O koncertě Maxe se již zmínil Krysa a asi bych to napsal stejně. Tot asi vše,co se týče německé scény. Samozřejmě Splash! nebyl jen hiphop stage, tuna různejch shopů (chvílema to byly spíše soundsystémy), na můj vkus malej výběr jídla, finále write 4 Gold (probůch Švédsko??), Skatepark na vodě, příjemný jezero, studený němky, nabitá Riddim stage, spousta nachozenejch kilometrů, důsledná, ale vyklidněná ochranka, drogová jednotka u výjezdu z areálu, všude ručníky Aggro Berlin, nezvyk na zálohy na pití, únava, pohoda a spokojené tváře. Tak nějak bych v pár slovech shrnul Splash! 2004. text 2: Pufaz foto: KWÉ
Splash! festival 2004 (Stausee – Chemnitz (D), 30.7.-1.8.2004) + report
