Digable Planets (Cafe Moskau – Berlin, 19.2.2005)

Cafe Moskau se nachází kousek od berlínského Alexanderplatz a nabízí příjemné prostředí s několika bary, tanečním parketem a cca 15 cm vysokým, ne zrovna rozlehlým pódiem. V sobotu zde za férových 12 Euro vystoupila obnovená legendární parta z Brooklynu, Digable Planets, kteří vydali poslední album v roce 1994, kdy zároveň získali Grammy za svůj singl „Rebirth of Slick (Cool Like Dat)“. Do klubu dorážíme v jedenáct a po dobu dalších dvou hodin patří pódium jen DJovi, schovanému za desítkami pařících lidí. Po jedné hodině ovládla klub kalifornsko-berlinsko-vídeňská sestava Mystic, která předvedla zhruba hodinovou uvolněnou show složenou z Dje Werda z Phaderheadz, který také během koncertu vyměnil gramofon za mikrofon, což mě celkem překvapilo, (působí také jako dj u Sida) dále z houslisty, zpěvačky a MCho, jehož tajemný styl rapu na mě v kombinaci s táhlým zvukem houslí působil opravdu magicky, až jsem si připadal zhypnotizovaný. Krátce po druhé hodině ranní na pódium asi šestkrát přišel a odešel podivně vypadající černoch s obrovskejma brejlema. Ten se pozdravil s pár lidma vepředu a nakonec se zeptal, zda jsme ready na Digable Planets. Konečně! Byli jsme stejně připravení jako nedočkaví, odpověděli jsme proto pořádným bordelem, načež DJ, který se během večera příliš neprojevil, zahrál intro z druhého alba. To už se narvaný klub otřásá dalším řevem a na pódium vystupují Ish a.k.a. Butterfly, Doodlebug a.k.a. Cee Knowledge a úžasná Ladybug Mecca, která se celý večer těšila nejhlasitějšímu uznání. Co mě dostalo bylo, že tihle tři vypadali úplně stejně jako před deseti lety, jako by se zrovna vrátili z natáčení klipu „9th Wonder“. Chvílema jsem měl pocit, jako bych se octl v roce 1994. „It’s Good to Be Here“ byla pecka, kterou zahájili večer plný jazz-rapu, a mě by ani nenapadlo, že na tak klidnou záležitost bude hromada lidí skákat. Pořadí dalších skladeb si nepamatuju, ale zaznělo několik hitů z prvního alba jako „Nickel Bags“, „Where I’m From“ (v remixu) a samozřejmě to, na co všichni nejvíc čekali – „Rebirth of Slick“ s nesmrtelnejma trumpetama v refrénu, která rozpoutala další šílenství. Potěšili mě, že víc pecek hráli z (podle mě lepšího) alba „Blowout Comb“ a jednotliví členové dostali možnost předvést něco ze svých sólovek. Butterfly zajel svoji sloku z pecky „Swing“, v níž hostoval na albu Camp Lo, a nakonec všichni představili svůj nový song, který odrapovali do mocného beatu „The Red“ od Jaylib. Celkově nemůžu vyjádřit nic než velkou spokojenost. Viděl jsem jednu ze svých nejoblíbenějších skupin, zvuk byl super, atmosféra v klubu taky a celé akci nemám co vytknout – už dlouho jsem nebyl na koncertě zahraničního interpreta, který by se obešel bez zbytečného řvaní „Fuck George Bush“, zdržování se s vytahováním holek na pódium nebo jiného vopruzu. Můj pozitivní dojem se navíc umocnil tím, že Digables oznámili ještě na tento rok vydání nového alba, o kterém řekli: „It’s gonna be real fresh and real dope.“ Jenom škoda že jsme po skončení koncertu museli odtáhnout zpátky do Prahy, protože se v klubu rozjela slušná párty. Text – Krysa Foto – Pufaz Pufaz – Jen bych za sebe něco dodal k fotkám, neumim fotit a je mi to uplně jedno, tady jde jen o to, na ně kouknout, zčekovat, jak to tam vypadalo a třeba si pustit pecku 9th Wonder a přestavit si, o co člověk přišel. Tohle byl opravdu kvalitní zážitek, na kterej budu vzpomínat dlouho. Zároveň mě bavilo, že lidi se tam přišli pouze bavit a ne předvádět, nikdo neřešil, kdy už to jako začne, že tam není pořádný podium, které bylo punkově uspořádáno. Zvukař a osvětlovač po stranách atd. To se mi hned vybavuje,jak na fejmovim dj battlu Wheels of Fire v roce 2003 v berlínskym clubu Icon, kterého se účastnil i Trafik, měli hlavní stůl postavený stylem bedny od piva a vše co se hodilo a na tom desky, či dveře a přesto vše bylo ok. Takže by nebylo od věci, pokud někdo bude něco psát do diskuzi pod článek, ať prosím řeší rap a ne kvalitu fotek. Taky se těšíte na jejich nové, třetí album? Digable Planets Reunion. Čekuj te je.