Již čtvrtým rokem je malé město Holešov na východní moravě svědkem svých oslav disciplíny, která si říká Skateboarding. Každoročně ve svém klání na místním sk8 parku soutěží nejen místní jezdci na prkýnku se čtyřma kolečkama a každoročně se také po samotných závodech přesouvá celá parta na večír do SPU 99 clubu, ve kterém se převážně za tónů hip hopové muziky pokračuje v již načatém dni. Tentokráte měl již zaběhlý program spestřit i Graffity Jam, jež měl dodat celému dni na podporu tohoto sportu pověstnou třešinku na dortu. Po zamračeném pátku, kdy se pořádající plantážnící obávali mocné čarodějky zvané počasí, která si mimochodem s minulým ročníkem docela pohrála a závod pokazila, jsme se naštěstí probudily do sluncem zalité soboty a bylo jasné, že tento rok počasí nohy nepodrazí a vše proběhne, tak jak je naplánováno. Za přispění dj Toma-E, který ale v průběhu závodů plnil spíše roli pouštěče hudby než dj, si jezdci odjížděli své devadesáti sekundové prezentace na překážkách a k zaslechnutí bylo například, a to především díky samotným závodníkům a jejich přání, snad celé legendární album od pánů podzemí „He come the lords“, dále pak třeba několikero pecek od léčitele.Dreho, Gangstarr, Nase nebo pro diváky textově bližších Názov Stavby a Indy & Wich. Celý závod se jel na dvě kola, plus semifinále a samotná final game, což zabralo moře času, a tak se občas dostalo i na hard corovou hudbu či punkovou, která vlastně taky patří ke sk8ťákům jako k hip hoperům široký kalhoty:) O přestávkách, kdy porota hodnotila a radila se o výsledcích, přicházely na řadu další aspekty doprovodného programu. Nejpve si pozornost přihlížejících získala přerovská brejkdencová parta Atlas krů a svými akrobatickými prvky a kreacemi všem „nevěřícím tomášům“ ukázala, co v nich vězí, s tím že se opravdu nejedná o tělocvik ze zákládní školy. Své měli divákům říci i místní bikeři, neboli kluci věnující se umění odpruženého kola:) a svými freestyly na překážkách předváděli vskutku slušné kousky, které bych skutečně k šachům nezařadil a bezpečnými nenazval:) Ani jsem vevěděl, kdo si nakonec odnesl vavříny vítězství, jelikož už jsme se pomalu ale jistě přesouvali k místnímu hotelu Slavia, respektive jeho přilehlé zídce, která byla již právě od dopoledne předmětem zájmů writazz, potažmo jejich dóz. Jak domácí holešovští (metla, pilot, sfinker), tak i reprezentanti okolních měst (namátkou Zlín, Kroměříž, Olomouc či Walmez a jména jako Peok, Rest nebo Roel) svými díly „rekonstruovali“ fasádu hotelu, která pak po delší době opět dostala novou image:) O doprovodnou hudbu se takřka v polních podmínkách improvizovaně staralo autorádio jednoho místního malůna a zrovna v tu chvíly, kdy jsem byl jamu účasten, se z reproduktorů linuly pecky převážně z druhého pokračování Lyrik Derby. To už ale nastal čas odskočit si domů na véču, jež měla býti odrazovým můstkem k nabrání sil na překonání třetího a zároveň posledního bodu dnešního dne skateboardingu, kterým se stal klub SPU se svou večerní hudební produkcí. Bylo něco po deváté a již z dálky bylo podle postávajících hloučků patrné, že to pro dnešek v SPUčku s návštěvou strohé nebude, ba právě naopak. O to větším překvapením tedy pro mnohé bylo, když se kolem čtvrt na jednu znenadání přestalo hrát a akce měla takhle brzy zatáhnout. Ale vraťme, abychom nepředbíhali, ještě na začátek, kdy si to už po mém příchodu nějaký ten čásek na pódium vyhrávala slovenská rapová parta mě neznámého jména, která ale svou kvalitou uřvaného repingu a né zrovna moc pohodovými texty zdaleka nepřesvědčila, což lze z části omluvit možná tím, že zvuk dnes také nepatřil do kategorie „férových“, a tak se není čemu divit, že když lidi nerozumí, těžko je někdo získá na svou stranu. Jelikož snad šlo o celou slovenskou delegaci, nezůstalo jen u jedné kapelky a postupně si mikrofony do parády vzaly snad ještě další dva slovensky mluvící projekty, jejichž úroveň ale také nebyla bůhvíjak slavná a když už jeden emsí přestal se svou rapovou „sekanou“, druhého opět pozlobil zvuk a výsledek, potažmo větší podpora od přihlížejících prostě nepřišela. Mírnou nápravu reputace nakonec přinesla poslední hostující dvoučlená formace, kterážto své krátké vystůpko, prokládané volnomyšlenkářskými styly, přeci jenom hustila do jakéhos takéhos davu pod pódiem. Věcí, kterou cením a která snad ještě stojí za zmínku, je fakt, že v drtivé většině šlo o jejich vlastní beaty, jež byly určitě zajímavé a do kategorie klasických bych je rozhodně nezařadil. Důkazem toho budiž i sám jejich Dj, který sice nedával žádná triková pekla, ale u kterého jsem měl možnost zaslechnout poprvé u nás na párty i býty známého to génia Madliba:), do kterého ale už nerepovali slovenští emsís, kteří se na pódium zdrželi dohromady už tak minimálně dvě hoďky, nýbrž kluci z Holkrom mc’s Unity, dávajíc ještě známému publiku své rapové party volnostylového zaměření na dobrou noc. Poté ještě nastala chvíle pro pecky z vynilů, ale jak už jsem říkal, vše bylo zanedlouho ke zklamání všech ukončeno a před chvílí ještě lehce zaplněný sál poskytoval obrázek „umývající se podlahy a aparatury sklízejícího Toma-E“, což zde bylo opravdu na předešlých akcích na tak brzkou noční hodinu věcí nevídanou. Nicméně přesto se čtvrý ročník holešovského dne skateboardingu jako celek globálně vzato vydařil, počasí přálo, lidí bylo také požehnaně, a tak ani lehce nezdařilá tečka v SPU snad nezkazila náladu, která byla během samotných pohodových závodů i jamu navozena.V Holešově tedy, minimálně u této příležitosti, zase příště …ale už teď o prázdninách se prej v sousedním Kroměříži koná další sk8 událost, na které snad hip háp, minimálně formou účasti nějaké skupiny, chyběti nebude, což je jistě, minimálně pro přívržence této hudby tady v okolí, věcí, když ne radostnou, minimálně alespoň zajímavou. foto: Mirek Pakrt
DEN SKATEBOARDINGU 4. ročník (Holešov, 14. 6. 2003)
