58G – First Half EP (2024)

Jihlava je zase po letech na mapě tuzemského rapu tučným písmem a s neoddiskutovatelným právem. Ona tam byla vlastně tak nějak pořád, ale poptávka mladších posluchačů po repertoáru PIO Squad asi není zase až tak velká, jako kdysi. Dvě číslice a jedno písmeno, značka, jež několik posledních let získává žánrová ocenění a plní kluby i festivaly. Za tím vším se skrývají tři jména, kreativita a chuť jít vlastní cestou. 58G funguje, ale s příchodem nového EP zjišťuju, že to má jisté mantinely, alespoň zatím.

Vzpomínám na dva roky staré album „City Park“. I zpětně jej označuju za vydařený počin, avšak jak už sem tehdy v recenzi zmiňoval, na status tuzemských lídrů tomu ještě něco chybí. Na druhou stranu ten fresh zvuk, kterým byl zdejší trh téměř nepolíben, když pomineme brněnskou smečku CMD a individuální výstřely do éteru.

„First half“ EP je záležitostí, která by mohla připravit ornou půdu pro další tučnější materiál. Nepochybně si ale chvíli počkáme. Asi to s jistotou nelze dávat za vinu Humlovi chrlícímu jeden dobrý buben za druhým. Ono to je většinou tak, že spotřební zboží je spotřební zboží a sound, který se má udržet v přízni déle jak sezonu, potřebuje čas, musí uzrát v mysli autora a on musí vygenerovat hlad po výsledku.

Nový materiál může být vnímán jako uzavření prvního poločasu, jak se ve fotbale říká polovině hrací doby. Jak to bude vypadat po změně stran, se můžeme jen domnívat. Aktuálně je poločasová pauza a nevidíme do kabiny, jaké pokyny tam jsou udíleny. Jisté ale je, že hlavní slovo má šest nových skladeb. Nebudu říkat, že jsem nečekal více, ale zase sem nedostal tak nějak málo. Kdyby to bylo neznámé jméno, měl bych asi hubu dokořán, ale u této značky jsem asi lehce zklamán. Ono je to asi dáno tím, že ten materiál není zase až tak dlouhý a mou pozornost poutá až především ve své druhé polovině.

Motivační záležitost „Teďka už vím“ baví obsahem i projevem. A nebudeme si teď otevřeně nalhávat, že po rapové stránce je větším tahounem Doktor. TK27 rozhodně neurazí, sem tam přinese zajímavý joke do hry, ale necítím tam to splynutí s podklady jako v případě jeho kolegy. Naopak u něj zase vyzdvihuju od samotného začátku tu vyzrálost, jasný směr, plány a vize. Hlídání si zadních vrátek, rýsující se rodina. Dvanáct let hrát českou nejvyšší soutěž si také zaslouží respekt, ačkoliv Skláři nepatřili nikdy mezi tuzemskou elitu. Budu jen rád, když TK27 v rapu zanechá větší odkaz než ve fotbale. I kdyby to nestačilo na mistrovský titul, tak je jasné, že už dávno nekopou za FC Roma.

„First half“ je asi přirozeným vyústěním věcí a pohybů, šestistopá balada o tom, jak se z opovrhovaných sousedů stává značka, na kterou je město pyšné. Také je to o tom, jak se cílevědomost a chuť nezapikat se v kolbence přináší obstojné hejno kaprů, ze kterých se dá realizovat důstojný život a plnit si své sny. Ten hlavní sen se plní svým způsobem už několik let a každý další release jej posouvá dál. Přítomnost dvou hostů kvituju, Poyer i Patrik Love ICY L jsou zpestřeným a zapadají do svých rolí.

Nové EP jihlavské partičky 58G bude u stávajících fanoušků slavit úspěch, ale nevidím tam moc  momenty, které by měly sílu nalákat nějaké ty nové. Tracklist u mě zafungoval tak nějak napůl, ale i tak mě studiová aktivita zatím přesvědčila více než ta koncertní. 58G má stále potenciál být hybnou silou tuzemského rapu, ale zatím je možná v očích některých o krok dále, než ve skutečnosti je.

6/10