Sdílej
Po rozhovorech s Romeem a Randy Coldem vám nyní přinášíme další interview z oblasti videoprodukce a tentokrát jsem pro vás vyzpovídala režisérku a kameramanku, o které se v posledních dvou letech hodně mluví. Kromě toho, že je Veronika Donutková dvorním dohledem nad vizuály Annete X, má za sebou tahle pracovitá dáma třeba RedBull hudební a taneční dokument “Displace”. Její práce má aspoň za mě lehce rozpoznatelný rukopis a často na domácí scéně příjemně vybočuje, takže pokud jste na tuhle v Praze usazenou slovenskou tvůrkyni ještě nenarazili, pojďte se rychle seznámit!
Před 2 lety jsi s Radimem a tanečnicí Beshiu natočila pro Red Bull na Jamajce dancehallový dokument “Displace”. Jaké bylo během 1 měsíce natočit materiál a v mini týmu projekt dokončit? A věnovala jsi se video produkci už předtím, nebo jsi do toho skočila rovnýma nohama?
Veronika: Wow, to už je dva roky. Neskutečné. Ano, točila jsem už před Jamajkou, ale nikdy předtím jsem nepracovala na něčem tak velkém a obsáhlém, jako bylo “Displace”. Bylo to krásné, Poměrně často vzpomínám na celé to období, kdy jsme to připravovali. S Radimem jsme totiž kromě našich funkcí (režie, kamera, zvuk a střih) dělali i milion jiných věcí kolem toho. Přiznám se, že po dobu celé tvorby, jsem často přemýšlela nad tím, že to je příliš amatérské, a že nemůžeme dělat všechno sami, protože to není vůbec “profi”. A teď, po rocích, kdy se víc věnuji těm “profi” záležitostem, musím říct že tvorba dokumentu, a ještě na takové osobní úrovni jako vznikal ten náš, je ta nejkrásnější práce, jakou jsem dosud dělala. Zasvětíte tomu 2-3 roky vašeho života, soustředíte se jen na to, připravujete to a jste v tom ponoření až na úplné dno. Má to pro mně o mnoho větší hodnotu než třeba reklamy, které kromě toho, že vás tak úplně duševně a morálně neobohatí, tak jste často pod tlakem nesmyslných požadavků klienta a děláte jednu za druhou, takže k tomu nemáte ani žádnou citovou vazbu. Zkrátka a dobře, “Displace” , přestože má mnoho chyb, považuji za jeden z nejsilnějších mezníků své tvorby a svého osobního rozvoje,
Které z tvých projektů ti udělali v poslední době největší radost?
Veronika: Klip pro Annet “Bylo nebylo” který režíroval Jára Moravec, je něco, co mě profesně hodně posunulo. Dělala jsem si srandu, že jsem absolvovala díky tomuhle projektu jeden semestr na FAMU. Výsledek je krásný, proces to byl náročný, ale za to velmi obohacující po všech stránkách a asi nikdy jsem nedostala tolik komplimentů za kameru jako právě u tohoto klipu. Psalo mi neskutečně mnoho zahraničních kameramanů, producentů, režisérů a graderů a to mě těší asi nejvíc, že se to video dostalo za hranice. Protože, jak jsem už několikrát někde zmínila, myslím si že u nás trpíme “estetickým bankrotem”, takže jsem moc ráda, že v zahraničí je to v tomhle směru mnohem víc otevřené…
Aktuálně jsi podepsána pod téměř každým vizuálem Annet X, pomáhá tomu to že jste dobré kamarádky a trávíte spolu čas i mimo práci? Vypadá to, že jste si hrozně rychle sedli a funguje vám to skvěle. Je tahle spolupráce pro tebe něčím speciální?
Veronika: S Annet to je speciální především tím, že jsme v první řadě kamarádky. Bez toho by ta spolupráce netrvala tak dlouho a nefungovala by tak přirozeně. Začalo to jedním klipem, s kterým mě Annet oslovila, a za krátkou dobu jsme zjistili, že a máme velmi podobný vkus a pohled nejen na vizuály klipů, ale i na hudbu, módu atd. No a přerostlo to celé do přátelství, z kterého celkem přirozeně při každodenním styku vznikají nové a nové projekty, na kterých spolupracujeme. Měli jsme už několikrát i krizi, kdy jsme si vzájemně řekli , že pokud bude práce zasahovat nějakým negativním způsobem do našeho přátelství, tak radši spolupracovat nebudeme… Ale pak si spolu pustíme Franka Oceana a všechny nepříjemnosti jdou zase stranou a zase vymýšlíme další a další projekty.
Vím, že si se věnovala dřív tanci a s taneční komunitou jsi pořád hodně propojená. Se Spicylicious dancers si pro Annet točila klip, kterej je za mě hodně povedenej a ráda bych viděla v CZ/SK produkci podobné klipy častěji. Plánuješ taneční crew využít v nějakém dalším klipu nebo projektu? A máš pocit, že by si tanečnici v Čechách i na Slovensku zasloužili větší prostor?
Veronika: Děkuji, jsem ráda, že má Spicylicious klip svoje fanoušky. S Chilli to už je taky takový family bussines více méně. Dělali jsme spolu už několik klipů a vizuálů a je pro mě velikou inspirací. Plánovali jsme nedávno s Chilli točit jednu věc, ale bohužel to neklaplo, protože mi do toho přišla jiná práce, ale rozhodně si myslím, že ještě pár projektů spolu vymyslíme. Pokud jde o to, co si tanečníci zaslouží a co ne… Hm, já se už nějakou dobu v taneční komunitě příliš nepohybuji, takže nejsem příliš relevantní osoba, která by to měla hodnotit . No myslím si, že spoléhat se na to, co si kdo zaslouží, je v dnešní době a v našich zeměpisných šířkách trochu naivní. Věřím že když na sobě někdo tvrdě pracuje, zdokonaluje se a učí se, nenechá se sežrat vlastním egem a je pokorný, tak dostane prostor na cokoliv. Bohužel musím kriticky říct, že zrovna u mnoha tanečníků mám pocit, že jejich ego je tisíckrát silnější než chuť tvořit a tvrdě makat. Chilli je pro mě nejen v profesním, ale v osobnostním světě krásny příklad a inspirace toho, že s dostatečnou pokorou a sebezdokonalováním, toho můžeme dosáhnout opravdu hodně.
Realizuješ videa pro Queens, máš za sebou par prestižních komerčních spoluprací, vymýšlíte s Annet nové věci. Je něco na čem aktuálně děláš a na co se těšíš?
Veronika: Aktuálně odlétám na Maledivy, kde budu točit krátký dokument pro Monocle magazín, na který mě oslovila režisérka a novinářka Helena Kardová, a připravuji i jeden větší dokument, který (pokud všechno půjde podle plánu) bychom měli natáčet na jaře. O tom ale ještě nemůžu úplně mluvit, protože je vše ještě ve fázi příprav, ale pokud všechno dobře dopadne, tak to pro mě bude veliký osobní úspěch, protože to nebude úplně nejjednodušší. Kromě toho, chystáme nějaké projekty s Annet, dělám i nějaké komerčnější záležitosti a stále přicházejí nové nabídky na klipy a reklamy. Přiznám se ale, že momentálně jsem v takovém zvláštním životním stádiu, kdy hodně zvažuji, co dále, protože bych chtěla svoje znalosti přetavit do něčeho prospěšného.. Vždy jsem chtěla být investigativní novinářka nebo válečná reportérka a jak už jsem řekla, krátkodobé projekty mě příliš nenaplňují, pokud nemají nějakou informační nebo vzdělávací hodnotu. Myslím si, že lidi potřebují spíš otevřít oči a ne víc a víc utrácet!
LuC: Nemáš k muzice vůbec i k hip hopu určitě daleko. Co hraje v rámci tohoto žánru v tvém playlistu nejčastěji a která rapová jména patří mezi tvoje největší oblíbence?
Veronika: Rap poslouchám roky a miluju ho. Myslím ale, že já o mnoho víc poslouchám soul, funk, RnB než rap. Mými stálicemi, které poslouchám roky stále dokola jsou Ray Charles a Frank Ocean. Ale jinak je toho opravdu hodně, Nina Simone, Lee Fields and The Expression, Isaac Hayes, Kendrick, Tyler, DCKWRTH, Isaiah má nový album…. Hudba je pro mě každodenní chleba, takže se nedá vybrat jenom pár věcí.
Je něco, co bys vzkázala dalším holkám, které mají ambice uplatnit se ve většinou dost testosteronovém prostředí? Myslíš, že to hraje třeba v hiphopovém prostředí ještě nějakou roli?
Veronika: Ať dělají, co chtějí, protože je zrovna tak dost chlapů, kteří mají toho testosteronu méně a nevědí jak říct, že by nejradši byli manikérem. Nevím, já to nikdy neřešila, dělám, co mě baví a co dělat chci, a myslím, že by se člověk – ať už muž nebo žena neměli příliš zaobírat tím, proč něco nejde, ale radši tím, jak to udělat, aby to šlo! Dává to smysl? Myslím, že by bylo super přestat věnovat tak velkou pozornost tomu, co je mužské a co ženské prostředí, co je ženské chování a co je mužské chování, co je ženská móda a co mužská móda a konečně žít a nechat žít.
trending_upNejnovější
whatshotNejčtenější
