Sdílej
Hvězdy zářily vysoko na obloze, ale přesto se zdálo, že se neustále přibližují. Jednalo se jen o optický klam nebo jejich čas už dávno nastal a pozvolný pád byl neodvratitelnou záležitostí? Toho večera bylo na hlavní, a vlastně i jediné, ulici malého městečka uprostřed prérie klid, jen občas se z dálky ozvalo zavytí kojota či zívnutí hladového supa. Náhle se však začal vířit prach a intenzivní dupot koňských kopyt ohlašoval nečekaný příjezd hosta. Na adrese plné stereotypního života a obyvatel řešících každý den snůšku fádních problémů se jednalo o řádné pozdvižení. Svěží vítr se nepřihnal jen setrvačností samotného příjezdu, ale ihned po dopadu bot s ostruhami na zem bylo patrné, že tenhle greenhorn přináší nové zítřky. O to více, když bylo zřejmé, že jeho dopravní prostředek by mu záviděl kdejaký gringo. Představil se jako Maniak, neopomenul vzpomenout i jméno svého parťáka po dalekých toulkách divočinou. Na Wichovi bylo možné rozpoznat bohaté zkušenosti, aniž by vykazoval vrásky ve tváři. Zajímavé spojení, které by mohlo fungovat a vystrnadit z pozic ty, kteří na nich již zbytečně dlouho přežívají. Je tenhle „Černej kůň“ i černým koněm celého dostihu?
Na tuzemském rapovém trhu se delší dobu spekulovalo o tom, že po Garandovi spojí DJ Wich síly s Vladimirem 518, ale nakonec se dočkal jeho stájový kolega Maniak. Už dávno jej nelze považovat jako nováčka, přestože se snaží vybočit ze zaběhlých konceptů a postupů lokálního rybníku. Odlišit se dokázal nejen díky svým kořenům a specifické flow, ale i tvůrčím hladem, nadhledem a smyslem pro humor. Nebudeme si lhát pod kníry, že každá jeho zastávka ve studiu byla kulervoucím hitem, ale na svém kontě již několik pěkně tučných věcí má.
„Černej kůň“ přiklusal poměrně nečekaně, ale ihned byl pasován do role jednoho z nejočekávanějších releasů letošního roku. První singly naznačily jasný směr, kterému opět nechyběl humor a chuť barvitě vyprávět bars zabalených do jinotajů. Oproti starším deskám hudební podklady nevykazují tolik adrese a apelu, což se odráží i ve flow. Možná Maniak zestárl, ale rozhodně nevyměkl, což dokládá obsahová stránka díla. Stále se jedná o provokatéra, co rád míří tam, kde je to podle něj potřeba.
Výběr hostů nevykazuje kromě přítomnosti Indyho žádné zásadní překvapení, přesto jejich účast v tracklistu není na škodu. 7krát3 pomohl svým refrénem k jedné z nejsilnějších skladeb, zatímco součástky PSH přináší zkušenosti a žánrovou vyzrálost. Nezapomínejme ale i na jednu třetinu slovenské party DMS, která potvrzuje, proč je v posledních letech tak v kurzu.
„Černej kůň“ je deskou dvou autorů z různých generací, pražského a brněnského pohledu na věc, ale především dvou tváří, které se dokázaly naladit na společnou vlnu a veřejně zavtipkovat v širším záběru. Dokládají to i vsuvky v podobě skitů, které vás minimálně v prvních seznámeních s diskem pobaví. Trefné lyrické postřehy protkané dvojvýznamy jsou dávkovány ve slušné intenzitě, ale zároveň se jimi nepřekrmíte po prvním poslechu. V tracklistu se samozřejmě objevují i slabší momenty, ale celkově lze tohle album jako celek hodnotit pozitivně. Konečný součet představuje vyzrálou zpověď člověka, který si uvědomuje své klady i zápory, nebojí se pojmenovat lidské bizáry a uživat si z luxusu i mála.
Maniak bude na české scéně už asi navždy tváří, která nezapadá do léta vytyčených škatulek. Byl jiný již před lety v dobách, kdy ještě obrážel freestylové battly, taktéž po svém překvapivém příchodu pod křídla Bigg Bossu. Jedni jej bezmezně obdivují, jiným se jejich verbální projev a akcent nedokázal nikdy vrýt pod kůži. Tak jako tak proti názvu tohoto releasu nic nemám, neboť má svůj signature a vybočuje z davu, aniž by se o to musel výrazně snažit. Až čas ukáže, jestli se některé položky z výčtu skladeb uchytí dlouhodobě, ale jistý potenciál některé mají.
8/10
