Sdílej
Tak především, je to uplně jiné, zvláštní, divné a naprosto originální. Boom Bip jako řádný člen sebranky Mush records má v sobě jistou dávku úchylnosti, která se značně v jeho produkci projevuje. Jeho projekt s dalším úchylem podobného ražení, akorát nespočetně vetšího kalibru, Dose One vyšel v roce 2001 u zmíněného labelu a nesl název “Circle”. Odtud pocházejí i jedny z nejúchylnějších tracků v historii mého hiphopového ucha, například “Slight” s opravdu jen “mírně” netradičním beatem (kdo zná, dozajista se teď směje 🙂 nebo časté používání zvuku rozbitých dětských hraček s podkladem temného hučení, do toho všeho posledlé hulákaní Doseho, u takovýchto treků mívám opravdu smíšené pocity, strach (že mě Dose v noci odnese k sobě domů, do pekla), mráz v zádech, potěšení, místy údiv v podobě huby rozvalené do kořán, ale do toho vždy obrovská radost v očích, Dose určitě patří mezi mé nejoblíbenější mc. Mimochodem Boom Bip má svou rockovou skupinu, po názvu jsem nebádal a ani bádat nebudu, je to myslím nepodstatné. Krom zmíněného alba “Circle” vydal ještě dva singly, jak jinak než s Dosem. Ale to bylo spíš takové strhávání obalu z toho pravého ořechového co se skrývá uvnitř. Je to 13 plnohodnotných tracků, převážně instrumentální a kdo by tady hledal něco jako tvrdé, kopavé beaty, hledal by marně (v některých písních byste marně hledali jakýkoliv beat). Jde spíš o takovou kompozici zajímavých a především zvláštních zvuků, mezi songy panuje povědšinou melancholická a pochmurná nálada, které pak vévodí slabší beaty, ale nemyslete si, Boom Bip se umí i nasrat a udělat pořádnou kopavou pecku (i když na albu “Seed to Sun” bychom takovou nenašli). Zvuky bývají mnohdy gothické, působící velmi hluboce, ale na druhou stranu i vyšší a čistší samply v podobě kytarek a podobných nástrojů, takže z toho vyplývá, že zvukové zastoupení je velmi pestré. Každá z pecek (krom těch s rapem, které jsou tu 3) vás zavede do jiného příběhu a prostředí, když třeba ležíte, věnujete se čistě jen poslechu a neděláte u toho deset dalších věcí, tak album působí velmi emotivně, musíte se do toho prostě vžít, u krájení brambor vám to moc emotivní nepříjde. V poslední době se okolo těchto lidí (mám na mysli labely Anticon, Mush apod.) čím dál více prosazuje rychlejší a rozmanitější cinkání hajtek a ani tady se vyjímka nekoná. Zároveň Boom Bip (vzhledem k tomu že je v kapele bubeník) velmi často používá živější samply beatů, mám dojem, že v některých místech alba jsou beaty “živé” uplně, s vychytaným motivem a samplem to působí opravdu zajímavě. Jak už jsem se upsal výše, na albu je i pár (přesněji 3) rapových hostování, první si vzal do parády Buck 65 v tracku “The unthinkable”, druhé je spíše takové mluvené v podání Nacky Koma a třetí je opět to staré dobré spojení Boom Bip – Dose One v tracku s podivným názvem “Mannequin hand trapdoor”. Z kompaktního celku považuji za nejlepší věc píseň “U R here” s velmi hustým a netradičním beatem, který se za dobu trvání treku několikrát změní, pořád je to ale jeden a ten samý kopák, snérka a cymbál. Druhý nadprůměrně povedený je předchvíli zmíněný “Mannequin hand trapdoor”, kde mě rap od Dose opětovně dostal do těch dříve zmíněných smíšených pocitů. Závěrem musím opět, již po několikáté říct zatvrzelcům Ruce pryč! a otevřeným uším snad jen, zkuste to, je to dobrý a hlavně originální! Beaty: 7/10 Originalita/Kreativita: 9/10 Tracklist: 01. Road must roll 02. Third stream 03. Closed Shoulders 04. The Unthinkable feat. Buck 65 05. Newly weds 06. U R here 07. Pulse all over 08. Popsicle feat. Nacky Koma 09. Awaiting an accident 10. Mannequin hand trapdoor feat. Dose One 11. Me the new you 12. The use of unnaceptable 13. Last walk around mirror Lex records
Už jsi četl?
