Ode dne nula (čti vzniku rapového žánru), se setkáváme u některých jedinců s naivní domněnkou, že rap by měl být jen pro úzkou komunitu intelektuálů, kteří ve své obsahové stránce budou sami sobě pokládat filozofické otázky a za výsledek se hlásit o zisk Pulitzerovy ceny. Rap je také žánrem splněných snů, kdy kluci ze sociálně a ekonomicky slabých rodin stoupají ve společenském žebříčku vzhůru a žijí své vlastní pohádky. Rap je primitivním žánrem, kde i v jednoduchosti je krása, pokud i plytký obsah má svou poutavost. A nikde není také napsáno, že každý rapper by musel mít ve studiu vyvěšené čtyři vysokoškolské diplomy… No, a teď tedy k věci. Mega M má venku novou věc, která by mohla posluchače rozdělovat znovu a znovu na dva tábory.
Mega M je etablovaná značka, která má za sebou již čtyři sólové projekty, ale i týmové album „Caviar&Pruser“. Již od samotného počátku se prezentoval zajímavou barvou hlasu, dobrou technikou projevu a potenciálem, který jej mohl vystřelit do popředí zájmu. Pokud jde o naše východní sousedy, možná se mu to na tamní scéně do jisté míry podařilo, ale má to svá obří „ale“.
Novinka „Bez slov“ šlape jak po hudební, tak i po interpretační stránce. Základní myšlenka zvoleného témata dává také hlavu a patu, jen se nabízí otázka, zda takto zvolená cesta umožní učinit zásadní kroky. Nebylo řečeno nic, co by již řečeno nebylo, příběh chudého a nechtěného, který získal společenský kredit a peníze na důstojný život už tu také byly a i dobře podaná technika po boku někoho, kdo posouval hranice, vypadá tak nějak nudně.
Mega M patří mezi zajímavé tváře slovenského rapu, ale doba hájení už je dávno u konce a na svém kontě má celou řadu alb a zkušeností. Zatím ale neshledávám náznaky, že by byl hybnou silou, spíše tím, kdo se veze už na položených základech. Proč ne, ale nelze se pak divit, že se ozývají hlasy, že je to neustále o tom samém a i koncového zákazníka už je to poněkud sterilní.