Kdyby Big L žil, bylo by mu dnes 51 let. Možná by pořád běhal po studiích s partou Children of the Corn, hádal se s Cam’ronem o sloky a dál posouval hranice newyorského rapu po boku crew Diggin’ in the Crates. Jenže osud chtěl jinak. Harlem přišel o svého génia už před dlouhými šestadvaceti lety a hiphopový svět od té doby jen přemýšlí, jak by vypadal, kdyby měl čas dokončit, co začal.
Teď se ale legenda vrací, alespoň symbolicky. „Harlem’s Finest: Return of the King“, nové posmrtné album Big eLa, vychází za dva týdny a slibuje 16 tracků. Tím překonává poslední nahrávky „The Danger Zone“ a „139 & Lenox“ a dorovnává tracklist klasiky „The Big Picture“.
Baví vás obsah bbarak.cz? Budeme vděční, když nás podpoříte na Buy Me a Coffee
Projekt (něco jsme si o něm řekli i tady) vznikl pod hlavičkou Mass Appeal, kde se Big L stal součástí velké kampaně „Legend Has It“. Ta připomíná sedm ikon, které formovaly hiphopovou historii od Slick Ricka, přes Raekwonna, Ghostface, Mobb Deep a De La Soul, až po samotného Nase s Preemem.
Právě Nas se navíc nominoval i na první singl desky, který nese příznačný název „u aint gotta chance“ – tedy „Nemáš vůbec šanci“. A jak už to u Big eLa bývalo, dotyčná a na první pohled arogantní věta značí jistotu a sebevědomí někoho, kdo byl ve své době technicky i lyricky vážně o krok napřed.
O emceem, který byl tragicky zastřelen jen pár dní předtím, než měl podepsat smlouvu s Jay-Zho Roc-A-Fella Records, se v Rolling Stone více rozpovídal právě Nasir. „Big L byl vždycky napřed před svou dobou. Byl děsivě dobrý, až mě donutil zvednout vlastní úroveň. Oba jsme byli podepsaní pod Columbia Records a myslím, že svět nikdy nedostal příležitost poznat Big L-a tak, jak by si zasloužil. Je požehnáním, že se teď jeho tvorba znovu oslavuje. Je to připomínka toho, že existují různé odrůdy hip hopu a všechny jsou skvělé – ale co se týče lyriků, Big L je měřítko. Spousta lidí tam venku má štěstí, že Big L už není mezi námi. Protože kdyby byl, spousta dnešních rapperů by se musela probudit. Dnes koluje spousta věcí, které nejsou dobré. Tohle album všem připomene, že nejde o hype, ale o umění. A přesně tohle Big L dělá s touhle deskou, připomíná světu i New Yorku, že i když existuje spousta různých stylů, které jsou super a má smysl je zkoušet, nikdy by se nemělo zapomínat, odkud to celé pochází. Kořeny tohohle žánru jsou v opravdovém talentu,“ uzavřel.