Sdílej
Lámali nad ním hůl, označovali ho za vyhaslou hvězdičku, která již nemá scéně co nabídnout. Tři roky stará deska „Katakomby“ nebyla zlá, ale byla ufňukaná. Autor si procházel temným obdobím, což se odrazilo i ve výsledku práce. Ten dvoumetrovej dlouhán silnej na slovu z legendárních battlů byl najednou křehký jak vyfouklé velikonoční vejce a zdálo se, že se pohřbívá v přímém přenosu. Pravdou ale je, že nebýt jeho, tak by byla posledních patnáct let v Brně nuda.
Brno ale ožívá a není to jen jeho zásluhou. Nová krev se hlásí o slovo a chová respekt ke zkušeným veteránům. Však i sám Tafrob zmiňuje v úvodu desky, že se cítí jako praotec slovenského rapu Branči Kovač. Oba spojuje ale fakt, že s věkem zrají a mají stále chuť. Jsou funkční. A tak se stalo, že bubny od DJe Opii byly vyměněny za ty od Daniela a výsledkem je „Není co ztratit“ s pořadovým číslem 2. Snejky je přítomen, láska a loajalita je všudypřítomná. Dokládá i to i cover, který byl vytvořen pod rukama Apoky.
ROZHOVOR: Tafrob: V kariéře jsem jenom zaspával, ale Brno je celkově na tom teď nejlíp, co kdy bylo
Daniel v předešlých měsících laškoval s afrotrapem, Tafrob k němu má na nové placce také blízko. Je to dané tím, že oba sledují západní evropské styly a notují si na stejnou muziku. To se odráží i ve výsledku práce, neboť produkčně i rapově se jedná o hodně příbuzné dílo některým německým tvářím, popřípadě francouzským. Inspirace byla vzata tam, kde lahodí uchu a dovezena jako stále nesprzněné matro na nový trh. Tafrob tak přichází v českém prostředí s něčím novým, neotřelým. Nebyla to sázka na riziko, ale moc dobře věděl, jak to jinde funguje. Výsledkem je pak nosič, který obsahově dupe natolik, že by měl být dobrým materiálem na koncertech.
Beaty jsou velice dobře provedené a dokazují, že Daniel vyrostl v obstojného beatmakera. Jedná se o zvuky, které tu zatím nebyly příliš využity, proto se celé dílo jeví tak fresh. Čerstvý vítr, kterým není zdejší posluchačstvo ještě překrmeno. Deset věcí není ale hudebně na jedno brdo, což dává desce pestrost. Bohužel však čítá jen zmíněných pár stop, proto při poslechu zjistíte, že velmi brzy končí. Teď se jen ukáže, jak rychle se oposlouchá.
Produkce by mohly jasně směřovat autora textu k bláznivým party věcem bez myšlenky, ale pravdou je, že je to zcela naopak. Na jedné straně je tu ten drzej floutek Tafrob, který nikdy nebude mít image Haranda nebo Lipa, ale na straně druhé jsme svědky zpovědi od tváře, která si moc dobře uvědomuje své plusy a mínusy. Umí se pochválit, ale i pokárat. Umí se prodat, ale i pochcat. Každému podle zásluh a bez protekce. Pěkně od plic, jak mu zobák narostl za pomoci barvitých spojení a cizích slov. Člověk by se možná až bál, zda Tafrob i v reálu nemluví brněnsko-anglicky.
Velkou devizou pro něj vždy byl charismatický hluboký hlas a trénink z battlů. Dlouhá léta ve hře z něj udělala skutečně funkčního veterána, který ví, jak by to mělo vypadat. Na jedné straně se umí pobavit v bláznivé story „Hodnej a pozornej“, kdy z notoricky známého devadesátkového diska udělá pravou story o tom, jak i muž má své potřeby, tedy Tafrob a Daniel je mají. Poté tu máme i temnější záležitosti, ve kterých si sype popel na hlavu a poukazuje na své chyby. Nezapomíná ani na svou bývalou lásku, ale moc dobře ví, že ve vztahu nebyl svatej. Karma je svině a on bere verdikt osudu.
„Není co ztratit 2“ není deskou, u které by bylo vhodné selektovat slabé a silné skladby. Jako celek funguje dobře a vykresluje aktuální rozpoložení mysli tvůrce. Umí pobavit, ale i poučit. Hudebně se jedná o velice kvalitní věc, která čerpá z životních zkušeností a všeobecného rozhledu získaného nejen hutnou porcí času prosezeného u filmu. Cením vtipná a trefná přirovnání, s lehkostí a klidem mohu tuto placku označit za důstojnou jménu, které ji vytvořilo. Tafrob po letech v tichosti stvořil fresh záležitost, na kterou možná není zdejší veřejnost připravena, ale možná jim i otevře oči. Brno bude hrdé, posluchači budou nasyceni a my pozorně číhat, zda ten Sup opět nezakrouží špatným směrem.
8/10
Už jsi četl?
